Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
28.09.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK)
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy
27.09.2018
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy. Jejich čistá finanční aktiva jsou dvaapůlkrát vyšší, než mají Slováci. Ve světovém žebříčku si proti předchozímu roku o dvě místa polepšili na 26. místo. Vyplývá to z mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou zveřejnila skupina Allianz. Ta analyzovala úspory a dluhy v 53 zemích světa. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Růst finančních aktiv českých domácností v roce 2017 dosáhl 4,4 procenta proti 6,8 procenta v roce 2016. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 15 290 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 390 000 korun. Předloni to bylo 12 360 eur neboli 330 000 korun podle tehdejšího kurzu. Na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka dělalo asi 2,5krát méně než v ČR (158 000 korun). Bohatství průměrného Poláka pak v roce 2017 činilo 211 000 korun. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále značný, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně asi 3,5krát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 1,33 milionu korun. Ještě lépe na tom byl Rakušan se zhruba 1,38 milionu korun. Allianz dlouhodobě sleduje také celosvětový vývoj finanční střední třídy, ke které podle ní koncem roku 2017 patřila 1,1 miliardy lidí. Ještě na přelomu tisíciletí to bylo méně než 500 milionů osob.
Češi jsou v utrácení za knihy nad světovým průměrem
26.09.2018
Češi utratí za knihy včetně e-knih a audioknih průměrně 719 korun za rok. Celosvětově se průměr pohybuje v přepočtu na hranici 450 korun.
Čeští čtenáři dají ročně za knihy méně než například Turci (v přepočtu 771 Kč) a více než Poláci (585 Kč). Vyplývá to z údajů knihkupectví Kanzelsberger. Nejvíc za četbu v přepočtu na koruny vydají podle údajů Bookmap.org Němci, Norové, Američani a Britové. Průměrná ceny knihy se mezi roky 2014 a 2016 zvýšila z 252 na 261 korun, vyplývá z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů. "Češi byli, jsou a myslím, že i budou, národem čtenářů. Kniha u nás dlouhodobě stojí jako deset piv, není drahá," uvedl majitel zmíněné sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger. Česko výrazně zaostává ve výdajích za Německem, USA či Británií. V drtivé většině ale jde o země, kde je průměrná mzda výrazně vyšší než v Česku. V Německu utratí lidí v přepočtu na koruny za knihy 3112 korun, v Norsku 2979 a v Spojených státech 2899 korun ročně.
Německá vláda je pro fúzi Deutsche Bank a Commerzbank
24.09.2018
Německá vláda je nakloněna spojení největších domácích bankovních ústavů Deutsche Bank a Commerzbank. Fúzí by vznikla spolehlivá banka, která by mohla financovat německou exportně orientovanou ekonomiku. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg.
Vláda se kloní k tomuto řešení proto, že silná národní úvěrová instituce by zajistila prostředky pro německé firmy i v čase finanční krize, během které by zahraniční investoři mohli stahovat svůj kapitál. Představitelé Deutsche Bank jednali o různých scénářích fúzí v polovině září. Dospěli však k závěru, že k tomuto kroku není ten správný čas. Mají obavy, že spojení s Commerzbank by vedlo pouze k dalšímu snižování počtu pracovních míst, uvedl jeden ze zdrojů agentury Bloomberg. Německá vláda v Commerzbank stále vlastní 15procentní podíl, finančně ji totiž podpořila v době finanční krize. Přestože tvrdí, že do rozhodnutí soukromého sektoru nezasahuje, jakékoli spojení s Deutsche Bank bude pravděpodobně vyžadovat alespoň tichý souhlas, upozorňuje agentura Bloomberg.