Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brexit se stále nepohnul z místa
23.10.2017
Když přijeli britští vyjednavači na zatím poslední rozhovory o podobě brexitu, bylo jich překvapivě málo. A nevzali s sebou žádné experty na finanční vyrovnání mezi Evropskou unií a Británií – přestože právě otázka peněz je teď v rozhovorech tou nejspornější. „Jako by tím dávali najevo, že nejsou připravení nebo že jednání neberou vážně,“ podivuje se jeden z vysoce postavených evropských diplomatů.
Jednání o britském vystoupení z EU se tak pořád nepohnula z místa. A bez vyjasnění toho, za jakých podmínek se obě strany „rozvedou“, unie s Brity nezačne jednat o tom, jaké budou vzájemné obchodní vztahy po brexitu. Což je pro Británii klíčová věc. „Británie se ještě pevně nezavázala uhradit všechny své finanční povinnosti,“ shodli se ve společném prohlášení na summitu v Bruselu lídři 27 zemí EU. Teprve poté, až k tomu bude Londýn ochotný, se podle unie mohou rozhovory o brexitu dostat do další fáze, ve které se bude jednat o podmínkách obchodu po britském vystoupení. Britská premiérka Theresa Mayová minulý měsíc v projevu ve Florencii uznala, že Spojené království bude muset do společného evropského rozpočtu doplatit zhruba 20 miliard liber, tedy skoro 600 miliard korun. Tyto peníze Londýn už dřív slíbil jako své příspěvky do současného společného evropského rozpočtu. Podle unie ale Britové mají i další závazky, které po jejich plánovaném odchodu neztrácí platnost. Jde například o garance za půjčky, které EU poskytla v době jejich členství, nebo o úhradu důchodů pro vysloužilé evropské úředníky, včetně těch britských. To ale Londýn zatím neuznal. „Tlačí na nás, aby dostali víc peněz. O to tu jde,“ stěžoval si britský vyjednavač pro brexit David Davis. EU to odmítá – tvrdí, že jí jde pouze o to, aby Britové zaplatili, co dřív slíbili. „Musíme hájit evropské zájmy, stejně jako Britové hájí během vyjednávání britské zájmy,“ říká český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Přes hranice EU prošlo o 64 procent migrantů méně než loni
20.10.2017
Do Evropské unie proniklo přes její vnější hranice letos 156 000 lidí, což je o 64 procent méně než za stejné období (od ledna do září) loni. Oznámila to ve středu unijní agentura pro kontrolu vnějších hranic Frontex. V září přišlo do zemí EU na hlavních migračních tazích 13 900 osob.
V meziročním srovnání se v září snížil příliv migrantů do Itálie přes Středozemní moře o dvě třetiny na 5600. Ve srovnání s letošním srpnem byl ale zaznamenán mírný nárůst, protože se do Itálie dostávají i lidé netradičně i z Turecka, Tuniska či Alžírska. Výrazný pokles je zaznamenán z Libye, jejíž pobřežní stráže již účinně spolupracují s EU na detekci a zadržování migrantů v člunech. Ve srovnání prvních tří čtvrtletí letošního a loňského roku klesl příliv migrantů do Itálie přes centrální část Středozemního moře letos na 104 800, což je o 21 procent méně. Většinou jde o osoby z Nigérie, Pobřeží slonoviny a Guineje. Naopak o polovinu stouplo meziročně za prvního tři čtvrtě roku množství lidí mířících do EU přes západní Středomoří do Španělska, a to na zhruba 14 800. Většina imigrantů je z Maroka, Pobřeží slonoviny a Alžírska.
Rakouský vítěz, lidovec Sebastian Kurz, sází na Evropskou unii
18.10.2017
Sebastian Kurz se vlajky Evropské unie rozhodně neštítí. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) se s ní nechal fotit jak v okamžiku, kdy zahajoval svou předvolební kampaň, tak po svém nedělním volebním vítězství. Pravděpodobný budoucí rakouský kancléř nemá problém veřejně ukazovat, že pro jeho zemi je členství v EU zásadní − tím se liší od řady jiných evropských politiků.
Nová rakouská vláda pod Kurzovým vedením přesto může být vůči EU opatrnější. A to nejen proto, že Kurz nejspíš utvoří koalici s populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). V některých tématech se může nová rakouská vláda přiblížit k Česku, v jiných naopak nejspíš budou převládat rozdíly. "EU potřebuje změnu kurzu," prohlašuje teprve 31letý Kurz, dosavadní rakouský ministr zahraničí. Unie se podle něj musí soustředit jen na "zásadní a velké otázky". Kurz proto chce, aby členské země mnohem silněji spolupracovaly v zahraniční politice, při snaze zajistit bezpečnost nebo v otázce ochrany vnějších evropských hranic. V těchto tématech je tedy Kurz pro další evropskou integraci a přenesení pravomocí do Bruselu. Sociální politika, zdravotnictví nebo třeba podpora rodiny musí podle Kurze zůstat v kompetenci jednotlivých členských zemí, jako je tomu dosud. Kurz také odmítá jakékoliv úvahy o tom, že by měly země, které do společného evropského rozpočtu víc přispívají, než z něj dostávají, přihodit další peníze. "Naším cílem musí být, aby čistí plátci do rozpočtu nemuseli nést žádné dodatečné náklady," říká. Reaguje tak na fakt, že po chystaném brexitu přijde evropský rozpočet o pravidelný britský příspěvek. Pokud se čistí plátci, jako je Rakousko, nerozhodnou výpadek nahradit, velikost rozpočtu se zmenší. To znamená, že bude méně peněz i na dotace pro chudší členské státy, tedy i pro Česko.
Estcoin je nešťastný omyl, tvrdí estonská centrální banka
16.10.2017
Na konci léta se objevily zprávy, že Estonsko plánuje experiment, jehož součástí by bylo zavedení vlastní digitální měny nazvané estcoin. To, co vzbudilo celosvětovou senzaci se ale ukázalo jako fáma nezaložená na pravdě, uvádí poradce ze Švédské centrální banky Björn Segendorff s odvoláním na své estonské kolegy.
Příběh o digitální měně z Pobaltí tak skončil dřív, než mohl vůbec začít. Estcoin se měl stát rozšířením tamního projektu elektronického občanství, které už přilákalo tisíce lidí z celého světa včetně několika desítek Čechů. "Mluvili jsme o tom s Estonskou centrální bankou a řekli nám, že pokud uslyšíme něco o estcoinu, nemáme tomu věřit," řekl Segendorff ze Švédské centrální banky. O tom, že se Estonsko chce stát první zemí na světě s vlastní digitální měnou informovaly zpravodajské servery po celemé světě, včetně HN, což byl podle Estonské centrální banky nešťastný omyl. Tato fáma vznikla na základě příspěvku na blogu Kaspara Korjuse, ředitele projektu estonského e-rezidentství. V něm se Korjus zabýval dopady, jež by mělo zavedení kryptoměny některým státem, a konkrétně navrhoval zavedení estcoinu, kryptoměny svázané právě s projektem e-rezidentství. Jeho příspěvek se stal okamžitě virálním, ale nedorozuměním byl chápán jako vládní návrh. Estcoin se podle něj měl nabídnout zájemcům formou ICO (úpis nových měn, který připomíná úpis akcií). Tím by byl mimo jiné získán i dodatečný kapitál pro projekt e-rezidentství, nehledě na další pozitiva, která by s tím dle Korjuse byla spojena. Poradcem ve věci estcoinu se dokonce měl údajně stát Vitalik Buterin, zakladatel kryptoměny Ethereum. Korjus následně zvěřejnil tento svůj příspěvek na oficiálních stránkách e-rezidentství. Vnější pozorovatelé proto mohli nabýt (a často nabyli) dojmu, že se jedná o vládní návrh.