Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v EU byla nejnižší za 8 let
02.05.2017
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v březnu na osm procent, což je nová nejnižší hodnota od ledna 2009. V únoru činila 8,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na únorové hodnotě 9,5 procenta, nejníže od května 2009.
V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu mužů a žen, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 56 000, v zemích platících eurem o 5000. Z 28 členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti Česko, kde podle Eurostatu dosáhla 3,2 procenta. Druhé bylo Německo se 3,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému březnu se nezaměstnanost snížila ve 23 zemích unie. Ve Francii a Rakousku se nezměnila, naopak v Dánsku, Itálii a Litvě vzrostla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Chorvatsku, Portugalsku, ve Španělsku a v Irsku. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě podle statistického úřadu přestala zaměstnanost v Česku stoupat. V březnu klesla z únorového maxima o desetinu procentního bodu na 73,3 procenta. Naopak nezaměstnanost posunula své minimum na 3,4 procenta. Ubylo nezaměstnaných mužů, kterých je s mírou 2,5 procenta nejméně v historii. Žen bez práce ale přibylo. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, jenž používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
zdroj: ihned.cz
Reálná evropská ekonomika je vůči volbám imunní
24.04.2017
Mnozí burzovní analytici "straší" tím, že případné vítězství populistické političky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, pořádně otřese finančními trhy. Předpovídají masový výprodej nejen francouzských, ale všech evropských akcií. Výnosy dluhopisů vydaných Francií by stouply, a výhledově by se dokonce mohl zhoršit její úvěrový rating. Tak jako to koncem týdne učinila agentura Fitch s hodnocením Itálie.
Avšak z reálné ekonomiky přicházejí letos většinou samá povzbudivá čísla. Svědčí o tom, že firmám přibývají objednávky, takže se zvolna zlepšuje situace na trhu práce, což zase podmiňuje rostoucí důvěru domácností. Hospodářský pohyb vyjadřuje také index nákupních manažerů (PMI), který pravidelně zveřejňuje londýnská společnost IHS Markit na základě svých podrobných šetření ve firmách. V eurozóně v dubnu stoupl, přičemž ve Francii, zmítané předvolební nejistotou a také obavami z dalších teroristických útoků, dokonce předčil očekávání. Ve druhé největší ekonomice eurozóny vzrostl na 57,4 bodu proti březnovým 56,8 bodu, a je tak nejvýš od května 2011. Hodnota PMI nad 50 značí, že firemní manažeři v následujícím období očekávají vzestup objednávek, a tedy i výroby, index pod 50 signalizuje pokles. "Je vidět, že francouzská ekonomika sílí a obavy z voleb přehlíží," komentuje pro agenturu Reuters Chris Williamson, hlavní ekonom IHS Markit. Jak dodává, četné francouzské firmy si pochvalují, že stoupá poptávka po jejich zboží. V pondělí přišla další dobrá zpráva z Německa, kde se opět zlepšila firemní důvěra v budoucí vývoj. Index, který mnichovský Ústav pro hospodářský výzkum (IFO) sestavuje podle svých průzkumů v sedmi tisících německých firmách, stoupl na 112,9 bodu, což je nejvíce od července roku 2011. "Německé hospodářství zaznamenává silný růst," uvádí šéf zmíněného ústavu Clemens Fuest.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně klesla v březnu o půl procenta
19.04.2017
Inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla na 1,5 procenta z únorových dvou procent, potvrdil ve středu evropský statistický úřad Eurostat svůj první rychlý odhad z konce března. V celé unii v březnu rostly v meziročním srovnání ceny o 1,6 procenta, o měsíc dříve to také byla procenta dvě.
Podle údajů Eurostatu například ceny energií stouply v březnu jen o 7,4 procenta, ve srovnání s únorovou hodnotou 9,3 procenta. Podobně v březnu méně než v únoru rostly ceny nezpracovaných potravin - o 3,1 procenta proti únorovým 5,3 procenta. Největší vliv na razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v eurozóně tak měl pohyb cen paliv v dopravě, topných olejů a zeleniny. Opačným směrem, tedy k vyšší inflaci, přispěl v březnu růst cen oděvů, telekomunikací a "prázdninových balíčků". Ceny ve službách, tedy největším sektoru hospodářství eurozóny, se v březnu zvýšily o procento, tedy naopak méně než únorových 1,3 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 0,3 procenta. Ze zemí Evropské unie nejvyšší inflaci zaznamenala trojice pobaltských států používajících euro. V Lotyšsku ceny rostly o 3,3 procenta, v Litvě o 3,2 procent a v Estonsku o 3,0 procenta. Další nejvyšší úroveň inflace zaznamenaly v březnu dvě země mimo společnou měnu a to Maďarsko (2,7 procenta) a Česko (2,6 procenta). Naopak nejméně ceny rostly v Rumunsku (0,4 procenta) a v Irsku a Nizozemsku (obě 0,6 procenta). Evropská centrální banka (ECB) se dlouhodobě snaží o pohyb inflace okolo dvou procent; situaci se pokouší ovlivňovat výrazně nízkými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů. Zprávu s předběžnými údaji za nynější měsíc by měl Eurostat zveřejnit 28. dubna.
zdroj: ihned.cz
Česká práce je osmá nejlevnější v EU
11.04.2017
Náklady na pracovní sílu jsou v Česku čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce než v Česku je už jen v dalších sedmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat a které zahrnují výdělky v celé ekonomice kromě zemědělství a veřejné správy.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku – 42 eur za hodinu, Belgii (39,2 eura) a Švédsku (38 eur). Průměr Evropské unie dosahuje 25,4 eura, Česko je s hodnotou 10,2 eura hluboko pod ním – až za Slovinskem, Estonskem či Slovenskem. Za Českem skončily ještě Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko. Mezi lety 2004 a 2016 stoupla cena práce nejvíce v Rumunsku (o 189,5 procenta), Lotyšsku (o 177,7 procenta) a Bulharsku (o 175 procent). Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o dlouhodobý trend, kdy produktivita i mzdy rostou rychleji v chudších zemích, a dochází tak k postupnému sbližování v rámci EU. Náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 téměř o 76 procent – z průměrných 183,60 koruny za hodinu na 275,10 koruny. K poklesu došlo jen v Řecku – o 7,2 procenta. "Pokles nákladů práce v jižní Evropě je mimochodem důkazem, že v rámci eurozóny může fungovat takzvaná vnitřní devalvace, tedy přizpůsobování nákladů při pevném směnném kurzu," vysvětluje Sobíšek. Podle Sobíška zůstává Česko levnější zemí, než odpovídá její nákladové úrovni. "To je způsobeno politickou preferencí snižování nepřímých daní (DPH) před snižováním nákladů práce. Přesto se české náklady práce přibližují zemím jižní Evropy a některé v dohledné době jistě předhoníme. Je to umožněno vyšším zastoupením průmyslu, který se obecně vyznačuje oproti jiným odvětvím vyšší produktivitou," vysvětluje. Kromě přímých nákladů práce (samotná mzda nebo plat) zahrnují tato čísla i nepřímé náklady, do nichž Eurostat řadí zejména povinné odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Podíl této nemzdové složky je nejvyšší ve Francii (33,2 procenta), Švédsku (32,5 procenta) a Litvě (27,8 procenta), naopak nejmenší na Maltě (6,6 procenta).
zdroj: ihned.cz