Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Europarlament nastavil operátorům strop
06.04.2017
vropský parlament ve čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku vyslovil konečný souhlas se stanovením maximálních velkoobchodních cen za datový roaming. Rozhodnutí parlamentu bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Evropský parlament se původně snažil dohodnout na nižších cenách datového i hlasového roamingu, než jaké stanovila Evropská komise. Naopak telefonní společnosti žádaly, aby maximální velkoobchodní částky, které si mohou účtovat, byly vyšší. Na přelomu ledna a února se Evropský parlament a Evropská komise dohodly na kompromisu, který nyní poslanci potvrdili. Návrh podpořila drtivá většina poslanců, souhlasilo jich 549, proti hlasovalo 27 zákonodárců. Dosažený kompromis znamená od 15. června pro velkoobchod maximální poplatek 0,032 eura (0,86 koruny) za minutu volání a 0,01 eura (0,27 koruny) za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura (208 korun) za gigabyte dat, která se během pěti let postupně sníží až na 2,5 eura (68 korun) za gigabyte dat od ledna 2022.
zdroj: ihned.cz
EU prochází přelomovým obdobím
27.03.2017
Když v Římě před 60 lety šest zemí položilo základy Evropské unie, hustě pršelo. Když se na stejném místě v sobotu sešli lídři dnešní unie, na obloze nebyl jediný mráček. Ale není v tom nic symbolického. Evropská unie naopak čelí řadě vážných krizí, jako je stoupající podpora populistů, migrace nebo terorismus. Hrozbami do budoucna jsou i agresivní Rusko nebo Spojené státy nepředvídatelného prezidenta Donalda Trumpa. To vše se týká i Česka. Avšak to v dnešní přelomové době nemá jasno, jakou Evropu vlastně chce.
Premiéři či prezidenti zemí unie přijeli do Říma na slavnostní summit už bez Velké Británie, která se z EU chystá odejít. Šedesát let po podpisu Římských smluv, které jsou základem dnešní podoby evropské integrace, potvrdili, že se unie musí po brexitu výrazně změnit, aby se ubránila kritikům a dokázala čelit krizím. Jaká nová Evropa bude? Její podobu může ovlivnit i Česko. Unijní šedesátiny v Římě sice také slavilo, jakou EU do budoucna chtějí, na to ale čeští politici nejsou schopni jasně odpovědět. Společné prohlášení z Říma je plné obecných vět, které evropští lídři opakují už roky: posílení hospodářského růstu nebo bezpečnosti, důraz na sociální práva. Jakmile jdou do větších detailů, hned přijdou hádky. Ty ale provázejí evropskou integraci od samého počátku, a bylo by proto chybou jejich význam přeceňovat. Pokud v letošních klíčových francouzských a německých volbách zvítězí proevropské síly, jak se zatím zdá, dá se očekávat tlak na pokračování integrace. Je to velmi pravděpodobné právě proto, že krize ohrožující unii jsou zdaleka nejvážnější v jejích dějinách. Pro starší členské země je EU naprostým základem jejich politiky a nenechají ji padnout. To by se musela napříč Evropou dostat k moci krajní pravice či levice. Diplomaté proto očekávají předložení iniciativ v několika klíčových oblastech, jako je rozvoj společné obrany, ochrana sociálních práv nebo posílení eurozóny.
Česko se brání pokutě od EU za střet zájmů při rozdělování dotací
23.03.2017
Česko ve středu požádalo EU o smírčí řízení kvůli pokutě za údajný střet zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádá ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o návrh zmírnění dopadů sankce. Podle EK byli ve střetu zájmu členové dozorčí rady státního zemědělského fondu včetně bývalého člena vedení holdingu Agrofert Jaroslava Faltýnka (ANO). Vicepremiér, šéf ANO a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že se o střet zájmů nejednalo.
Česku tak hrozí sankce 800 000 eur (22 milionů korun). Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že místopředseda ANO Faltýnek byl ve střetu zájmů. Důvodem bylo, že jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství. Podle Evropské komise byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Česko ve středu předalo EK žádost o zahájení smírčího řízení kvůli navržené pokutě, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Fond požaduje, aby komise od pokuty upustila, a v opačném případě se chce obrátit na Soudní dvůr EU. Premiér v dopise žádá od ministra zemědělství Jurečky návrh, jak minimalizovat dopady pokuty. Obratem požaduje také návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda. "Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena," píše premiér v dopisu. Jurečka na svém facebookovém profilu uvedl, že členové dozorčí rady SZIF nemohou udělení dotací nijak ovlivnit. Stejně se vyjádřil také Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil. Faltýnek ani ostatní členové dozorčí rady SZIF podle něj ve střetu zájmů nebyli.
zdroj: ihned.cz
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz