Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Finové jako první v Evropě vyhloubili úložiště jaderného odpadu
08.02.2017
Do hloubky téměř půl kilometru je doveze pětikilometrovou podzemní silnicí, která si v ničem nezadá s běžnou okreskou. V podzemním tunelu se dokážou vyhnout dvě auta, občas se u cesty najde také "odpočívadlo" s bagry a nákladními automobily. Reflektory vozu osvětlují nekonečný, pozvolna klesající tunel. Posléze se cesta o 90 stupňů stočí a pokračuje další kilometry dále do hlubin Země.
Zatímco například v České republice je stavba jaderného úložiště hluboko pod zemí ve fázi ministerských plánů, politických dohadů a protestů v obcích, nedaleko finského města Eurajoki už zahájili stavbu. Místní informační středisko každý rok přiláká 15 tisíc zájemců o seznámení s hlubinnou stavbou. Ukládat mnohatunové kontejnery v půlkilometrové hloubce bude úložiště Onkalo − v překladu Jeskyně − až v příštím desetiletí. Už teď je ale názornou ukázkou, jak to vypadá hluboko v podzemí. e to dobré dobrodružství pro geologické nadšence, zájemce o jadernou problematiku, případně pro fanoušky verneovky Cesta do středu Země. Rozhodně však nic pro klaustrofobiky. Když elektromobil zastaví na malém "náměstíčku" na konci podzemní silnice, nachází se návštěvník 420 metrů pod zemí. Kolem jsou jen masy skal, ticho a tma, kterou se snaží rozbít jen zářivky u stropu jeskyně. Tunely se razí metodou kontrolovaného odstřelu. Navrtají se otvory jak po obvodu budoucího tunelu, tak ve dvaceticentimetrových odstupech v celé čelní stěně. V každé fázi se používá trochu jiná výbušnina, nálože se odpalují v přesně načasovaných intervalech. Tato metoda umožňuje minimalizovat narušení okolního skalního masivu.
zdroj: ihned.cz
Do zahraničí české firmy loni vyvezly zboží za téměř čtyři biliony
07.02.2017
Export tuzemských firem dosáhl loni rekordních 3,97 bilionu korun, co je meziročně o 2,3 procenta více. Dovoz se v přeshraničním pojetí snížil o 0,2 procenta. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Export do Německa stoupl o tři procenta, do Rakouska o 6,4 procenta. Do Francie se vyvezlo o 3,9 procenta zboží víc. Naopak vývoz do Ruska klesl o zhruba pět procent a na Slovensko o 4,2 procenta. Hlavním obchodním partnerem ČR zůstalo Německo s podílem 32 procent na celkovém vývozu. Hodnota exportu tam dosáhla 1,29 bilionu korun. Na Slovensko se vyvezlo zboží za 333 miliard korun. Rekordní export byl dosažen v tzv. přeshraničním pojetí zahraničního obchodu, které vypovídá o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda se uskuteční obchod mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Bilance zahraničního obchodu skončila loni přebytkem 183,9 miliardy korun, byl tak o 52,9 miliardy korun vyšší než v roce 2015. Uvedl to v úterý Český statistický úřad. Vývoz v národním pojetí se loni meziročně zvýšil o 1,4 procenta, naopak dovoz klesl o 0,2 procenta. Za prosinec vykázal zahraniční obchod schodek pět miliard korun, což byl v meziročním srovnání o 3,8 miliardy horší výsledek. Export se v prosinci zvýšil meziročně o 1,2 procenta na 247,6 miliardy korun. Import vzrostl o 2,7 procenta na 252,6 miliardy korun. Obchod s členskými zeměmi Evropské unie vykázal za prosinec přebytek 33,1 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 0,7 miliardy. Schodek obchodu se státy mimo unii vzrostl o 4,2 miliardy na 36,3 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Evropská investiční banka půjčí ČEPS tři miliardy korun na investice
03.02.2017
Evropská investiční banka (EIB) půjčí českému provozovateli energetické přenosové soustavy, společnosti ČEPS, tři miliardy korun na investice. Informaci v pátek sdělila mluvčí ČEPS Barbora Peterová. Peníze jsou určeny na 25 projektů, úvěry mají splatnost osm let včetně tříletého odkladu splátek. Bankovní úvěr pokryje vždy maximálně polovinu celkových investičních nákladů na danou akci
Půjčka od EIB zajistí plnění investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, uvedl předseda představenstva ČEPS Jan Kalina. Peterová řekla, že ČEPS plánuje v následujících letech investovat průměrně 4,5 miliardy korun ročně. Čerpání peněz od EIB předpokládá ČEPS od června 2018. Finance mají být použity na modernizaci a rozvoj přenosové soustavy. Půjdou mimo jiné na stavbu rozvodny Vítkov, která má umožnit připojení zejména obnovitelných zdrojů do distribuční sítě v oblasti Karlovarska, nebo o rozšíření rozvodny Přeštice u Plzně. Budou použity i na obnovu systému informačních a komunikačních technologií. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 42 rozvoden se 75 transformátory a trasy vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny vzrostla o 1,7 procenta
01.02.2017
Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,5 procenta. Tempo jeho růstu tak zrychlilo z 0,4 procenta ve třetím kvartálu. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 procenta. Pokud by se ale vzal v úvahu pouze růst ve čtvrtém čtvrtletí a přepočetl na celý rok, pak loňský růst činil 2,0 procenta. Vyplývá to z předběžného rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Situace je lepší i v celé Evropské unii. Tempo hospodářského růstu podle Eurostatu v závěru roku zrychlilo na 0,6 procenta z 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Za celý rok ekonomika EU vzrostla o 1,9 procenta. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň téměř za čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie. Lednový růst spotřebitelských cen překonal očekávání ekonomů, kteří jeho tempo podle agentury DPA odhadovali pouze na 1,5 procenta. Inflace je nejvyšší od února 2013. Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz