Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Škoda loni v Evropě obhájila desátou příčku mezi nejprodávanějšími značkami nových aut
17.01.2017
Zájem o nová osobní auta loni v Evropě rostl třetím rokem v řadě. Podle Asociace evropských výrobců aut (ACEA) se loni v zemích Evropské unie a EFTA (Švýcarsko, Norsko a Island) v roce 2016 zaregistrovalo 15 131 719 nových vozů, tedy o 6,5 % a téměř milion kusů více než v roce 2015.
íce než dvě třetiny aut se zobchodovaly na pěti největších trzích v Německu, Británii, Francii, Itálii a Španělsku. Český trh je s necelými 260 tisíci registracemi dvanáctý největší v Evropě. Vedoucí pozici na trhu obhájil koncern VW, i když jeho podíl klesl z 24,8 na 24,1 %. Meziroční pokles postihl jeho největší značku Volkswagen, která přesto s velkým náskokem obhájila první místo. Na druhou příčku vyskočil s meziročním růstem o třináct procent Renault, který z ní sesadil Ford. Mezi roky 2014 a 2016 si Renault polepšil ze čtvrtého místa o dvě pozice. Druhou a poslední změnou v jinak stabilním rozložení sil jednotlivých značek v Evropě je postup Mercedesu z osmého místa na šesté, když překonal oba své největší rivaly Audi a BMW. Meziročně si polepšil téměř o 14 procent a stal se mezi velkými značkami skokanem roku. Škoda Auto loni slavila historický průnik do první desítky. Letos 10. příčku mezi značkami zopakovala, když rostla o 7,4 % na 663 230 registrovaných vozů. Největšího meziročního nárůstu v roce 2016 dosáhl mezi sledovanými značkami Jaguar (o 71 procent) následovaný Hondou (+21 %) a Jeepem (+19 %). Nejvíce si pohoršilo DS (-13 %), Mitsubishi (-12 %) a Citroën (-1,4 %).
zdroj: ihned.cz
Německá ekonomika loni posílila o 1,9 procenta
13.01.2017
Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.Údaje rovněž ukázaly, že německé veřejné finance uzavřely loňský rok s přebytkem 18,2 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), což odpovídá 0,6 procenta HDP. V předchozím roce činil přebytek 20,9 miliardy eur.
Hospodářský růst loni zrychlil z 1,7 procenta v roce 2015 a mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,8 procenta. S tímto tempem počítala rovněž říjnová prognóza německé vlády. Pro letošní rok vláda předpověděla zpomalení růstu na 1,4 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu je podle Reuters podporován stoupající soukromou spotřebou a zvýšenými vládními výdaji na uprchlíky. To kompenzuje horší výkon zahraničního obchodu, který je důsledkem slabé poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a rozvíjejících se ekonomik. Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby. V loňském roce soukromá spotřeba stoupla o dvě procenta a její příspěvek k celkovému růstu ekonomiky dosáhl 1,1 procentního bodu. Státní výdaje se zvýšily o 4,2 procenta, jejich příspěvek k růstu HDP tak činil 0,8 procentního bodu.
zdroj: ihned.cz
Růst světové ekonomiky zrychlí na 2,7 procenta, odhaduje Světová banka
11.01.2017
Růst světové ekonomiky letos zřetelně zrychlí na 2,7 procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Loni jeho tempo zpomalilo na 2,3 procenta, nejnižší úroveň od finanční krize z konce minulého desetiletí.
Banka předpokládá, že růst ve vyspělém světě mírně zesílí na 1,8 procenta z loňského tempa 1,6 procenta. Výrazně zrychlí zbytek světa, kde růstové tempo dosáhne 4,2 procenta ze 3,4 procenta v minulém roce. Ekonomikám rozvíjejících se tržních ekonomik pomůže oživení cen komodit a ukončení ekonomické recese v Rusku a Brazílii, uvedla Světová banka. V nejnovějším odhadu se ale skrývají značné nejistoty, zejména proto, že ještě nezahrnuje dopady politiky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, od nějž se všeobecně čekají opatření na podporu růstu. Banka nicméně i bez toho svůj odhad pro největší ekonomiku výrazně zlepšila na 2,2 procenta z červnové prognózy 1,6 procenta. Růst v Číně letos bude dál postupně zpomalovat a zmírní se na 6,2 procenta z loňských 6,7 procenta. Zrychlí naproti tomu některé ekonomiky jižní Asie. Indická ekonomika posílí na 7,6 procenta z tempa sedmi procent v minulém roce.
zdroj: ihned.cz
Přebytek zahraničního obchodu loni v listopadu stoupl o 1,1 miliardy korun
09.01.2017
Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy korun. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun. Schodek obchodu s chemickými výrobky se meziročně snížil o 900 milionů korun, u potravin a živých zvířat klesl o 600 milionů a u nápojů a tabáku o 200 milionů korun. Obchod s průmyslovým spotřebním zbožím zaznamenal zvýšení přebytku o 800 milionů korun a u obchodu se surovinami stoupl přebytek o 400 milionů korun. Nepříznivě na listopadovou obchodní bilanci podle ČSÚ působilo ale prohloubení schodku u minerálních paliv o 700 milionů korun a snížení kladného salda strojů a dopravních prostředků a polotovarů a materiálů, a to shodně o 400 milionů korun. Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v listopadu přebytkem 56,1 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 miliardy více. Schodek obchodu se zeměmi mimo unii se proti listopadu 2015 zvětšil o 700 milionů na 43,4 miliardy korun.