Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta
30.09.2016
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října. Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Význam Evropské unie pro český vývoz dál roste.
27.09.2016
Význam Evropské unie pro český export loni dále rostl. Vývoz do EU dosáhl podílu 83,2 procenta na celém českém exportu, což bylo meziročně o jeden procentní bod více. Hlavním obchodním partnerem v EU je nadále Německo, jehož podíl na celkovém českém vývozu do Evropské unie představoval 38,6 procenta. Podíl Slovenska byl 10,8 procenta. Na úterní tiskové konferenci to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Česko se na celkovém vývozu EU podílí z 2,9 procenta, což je o desetinu procenta více než Rakousko a dvakrát více než Slovensko (1,4 procenta). Německo tvoří čtvrtinu celkového exportu unie, Polsko 3,7 procenta. České firmy do osmadvacítky loni vyvezly zboží za 3,2 biliónu korun, o 249,2 miliardy korun více než v roce 2014. Vyvážejí se hlavně stroje a dopravní prostředky. Česko od svého vstupu do EU více zboží vyváží, než dováží. Hodnota dovozu zboží do Česka z členských zemí dosahovala 65,5 procenta celkového importu. Česko obchoduje hlavně se sousedními státy. Vloni představoval podíl okolních zemí na celkovém vývozu 51,1 procenta a na dovozu 42 procent. "V roce 2015 dosáhl podíl Německa na celkovém českém vývozu do EU 38,6 procenta, Slovenska 10,8 procenta, Polska 7,1 procenta a Rakouska 4,9 procenta," dodal ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil německou expanzi EPH
22.09.2016
Evropská komise nemá námitky proti převzetí dvou firem švédské společnosti Vattenfall v Německu českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) v konsorciu se společností PPF Investments. Komise ve čtvrtek uvedla, že transakce nebude mít nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž na odpovídajících trzích.
Švédská vláda prodej dolů a tepelných elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu schválila přes protesty ekologů počátkem července. Prodávané aktivity zaměstnávají v Sasku a Braniborsku kolem 8000 lidí. EPH se podle médií zavázal, že do konce roku 2020 nebude v převzatých dolech a elektrárnách propouštět. Transakci, která se týká firem Vattenfall Europe Generation a Vattenfall Europe Mining, posuzovala Komise s ohledem na možné dopady na trh s hnědým uhlím, dodávky prachového hnědého uhlí v Německu a výrobu a velkoobchodní dodávky elektrické energie. Na trhu s hnědým uhlím není mezi účastníky konkurenční vztah, Vattenfall vyvíjí v Německu aktivity v Lužici - tedy v Sasku a v Braniborsku, zatímco EPH prostřednictvím své dceřiné firmy Mibrag provozuje povrchové doly ve středním Německu, připomněla komise v tiskové zprávě.
zdroj: ihned.cz
Švýcarská ekonomika navzdory silnému franku solidně roste
06.09.2016
Švýcarská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychlejším tempem od prudkého posílení franku na počátku roku 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) země vzrostl meziročně o dvě procenta, což byl více než dvojnásobek odhadů ekonomů. Vyplývá to z úterních vládních statistických údajů.
Švýcarská centrální banka v lednu 2015 překvapivě zrušila politiku udržování kurzu eura vůči franku nad 1,20 CHF, kterou zavedla v září 2011, aby ochránila ekonomiku před negativními dopady silné domácí měny na vývoz. Frank poté nárazově zpevnil o zhruba 13 procent, což podkopalo export, tradiční motor švýcarské ekonomiky. Loni sice švýcarská ekonomika zpomalila růst na 0,8 procenta z dvouprocentního tempa v roce 2014, recesi se však vyhnula. Švýcarská vláda pro letošní rok předpověděla zrychlení růstu na 1,6 procenta. HDP ve druhém čtvrtletí v mezičtvrtletním srovnání stoupl o 0,6 procenta. Bylo to nejsilnější tempo růstu od konce roku 2014. Ekonomiku podpořila jak bilance zahraničního obchodu, tak zvýšená vládní spotřeba, citovala agentura Reuters švýcarské vládní statistiky.
zdroj: ihned.cz