Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.
Volkswagen zdvojnásobil dividendu
04.05.2018
Volkswagen čekají podle jeho šéfa Herberta Diesse největší změny v historii. Do elektrifikace a digitalizace hodlá koncern do konce roku 2022 investovat 34 miliard eur, dalších 15 miliard eur přidají jeho dva společné podniky, které zřídil v Číně s tamními partnery. Valná hromada ve čtvrtek také schválila výplatu dividendy.
Vedení akcionářům slíbilo, že Volkswagen do roku 2025 na trh uvede 80 nových elektrických modelů, z toho 50 na baterii, tedy čistě na elektrický pohon, ostatní budou hybridy nabíjené ze zásuvky. "Největší část cesty máme teprve před sebou. Roky rozhodující o naší transformaci teprve přijdou," sdělil akcionářům Diess. Valnou hromadu také upozornil, že Volkswagen – podobně jako další evropské automobilky – dosud silně závisí na dodavatelích baterií z Číny, Jižní Koreje a Japonska, což je nutné změnit. Herbert Diess je velice nespokojen s tím, že se dosud nepodařilo změnit to, co se nazývá "firemní kultura". Koncern, jehož řízení mu akcionáři svěřili, chce mít "poctivější, otevřenější a upřímnější, jedním slovem slušný".
Peněz z Bruselu ubude. Babišovi to nevadí
02.05.2018
Velká část peněz, za které Česko staví a opravuje dálnice, železnice nebo třeba podporuje vědu a výzkum, pochází z Bruselu. Prostředků z evropských fondů ale v budoucnu do Česka přiteče podstatně méně než dosud.
Mělo by to být jasné z návrhu příštího sedmiletého evropského rozpočtu, který bude platit po roce 2020. Ve středu ho předloží Evropská komise. V současném sedmiletém evropském rozpočtu je na dotace chudším zemím, jako je Česko, určeno zhruba 350 miliard eur, tedy skoro devět bilionů korun. Komise ve středu nejspíš navrhne, aby to pro léta 2021 až 2027 bylo o pět až deset procent méně. Ztenčit by se měl i balík peněz na podporu zemědělců. "Koláč" evropských dotací tak bude menší, Česko z něj navíc nejspíš dostane menší podíl než dosud, kdy patřilo vůbec k největším příjemcům peněz z evropského rozpočtu. "Česko poskočilo kupředu, bohatne. Je to podobný příběh jako dříve u Irska nebo Španělska," řekl HN mimo záznam zdroj z Evropské komise, který se přípravě rozpočtu věnuje.
Evropě i USA se daří
30.04.2018
Letošní výkyvy na akciových trzích byly způsobeny obavami z inflace a růstu úrokových sazeb a roli sehrává také nejistota ohledně možné obchodní války, říká v rozhovoru pro HN analytik Amundi, největší evropské investiční společnosti.
Investoři by i v dalším průběhu roku měli počítat s vyšší kolísavostí cen akcií i dalších aktiv na světových finančních trzích. Podle Sergia Bertonciniho, analytika firmy Amundi, která spravuje majetek v objemu 1,4 bilionu eur, a je tak největší evropskou investiční společností, budou trhy ovlivňovat obavy z růstu inflace a úrokových sazeb a také nejistota spojená s případným nástupem protekcionismu kvůli možné eskalací obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, případně dalšími zeměmi.