Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německá vláda schválila zavedení mýtného pro osobní auta
25.01.2017
Řidiči by měli platit za jízdu na německých dálnicích. Návrh ve středu schválila německá vláda. Sousední země, na čele s Rakouskem, ale kvůli tomu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům.
Česko se zúčastní společné koordinační schůzky německých sousedů, která bude ve středu odpoledne v Bruselu. Zatím se ale nerozhodlo, jestli žalobu proti Německu podpoří. Desetidenní dálniční známka by měla v Německu stát od 2,50 do 25 eur, tedy zhruba 70 až 680 korun v závislosti na výši emisí auta. Roční známka bude stát maximálně 130 eur, tedy 3500 korun. Němečtí řidiči ale platbu za dálniční známku dostanou v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží silniční daň. Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože se jim silniční daň sníží ještě víc. Rakousko proto v Bruselu organizuje schůzku zástupců sousedních zemí Německa a několika dalších států, například Slovenska a Maďarska. Tyto země se nejspíš dohodnou, že si udělají analýzu přijatého německého zákona o zpoplatnění dálnic. Pokud se potvrdí podezření, že je vůči cizincům diskriminační, dají ho k evropskému soudu. Mluvčí rakouského ministerstva dopravy Sophie Lamplová HN potvrdila, že Rakousko v případě diskriminace žalobu určitě podá. Totéž už dřív sdělily i Nizozemsko, Belgie nebo Lucembursko.
zdroj: hnonline.sk
Za peníze z kontokorentů platí Češi skoro nejvyšší úrok v Evropě
23.01.2017
Equa bank spustila tento měsíc kontokorenty se sazbou, o níž inzeruje, že patří mezi nejnižší na trhu. Je to ale v situaci, kdy banky si za tuto možnost jít do minusu účtují jedny z nejvyšších úroků v historii. Za peníze z kontokorentů Češi podle statistiky ČNB platí v průměru úrok 17,63 procenta ročně.
Data Evropské centrální banky ukazují, že domácnosti v Česku za tento typ úvěrů platí skoro nejvíc v Evropě. Podle poslední statistiky ECB ke konci listopadu to bylo víc jen v Lotyšsku a Estonsku. Drahé kontokorenty pro lidi v Česku přetrvávají, i když banky mají přebytek levných peněz z vkladů a sazby na mezibankovním trhu jsou nejníže v historii. Úrok za toto povolené přečerpání účtu se v některých bankách už blíží úrokům na kreditních kartách. U kreditek ale lidé mají bezúročné období až 55 dní, zatímco z kontokorentu musí platit za každý den čerpání. Podle statistiky ČNB, která vývoj sazeb na kontokorentech sleduje od roku 2004, nejnižší průměrná sazba byla právě před sedmnácti lety. Lidé si půjčovali za úrok 13,5 procenta ročně. A to za situace, kdy sazby na mezibankovním trhu byly vyšší než nyní. Například roční mezibankovní sazba je nyní 0,44 procenta, v roce 2004 byla kolem 2,5 procenta.
zdroj: ihned.cz
Škoda loni v Evropě obhájila desátou příčku mezi nejprodávanějšími značkami nových aut
17.01.2017
Zájem o nová osobní auta loni v Evropě rostl třetím rokem v řadě. Podle Asociace evropských výrobců aut (ACEA) se loni v zemích Evropské unie a EFTA (Švýcarsko, Norsko a Island) v roce 2016 zaregistrovalo 15 131 719 nových vozů, tedy o 6,5 % a téměř milion kusů více než v roce 2015.
íce než dvě třetiny aut se zobchodovaly na pěti největších trzích v Německu, Británii, Francii, Itálii a Španělsku. Český trh je s necelými 260 tisíci registracemi dvanáctý největší v Evropě. Vedoucí pozici na trhu obhájil koncern VW, i když jeho podíl klesl z 24,8 na 24,1 %. Meziroční pokles postihl jeho největší značku Volkswagen, která přesto s velkým náskokem obhájila první místo. Na druhou příčku vyskočil s meziročním růstem o třináct procent Renault, který z ní sesadil Ford. Mezi roky 2014 a 2016 si Renault polepšil ze čtvrtého místa o dvě pozice. Druhou a poslední změnou v jinak stabilním rozložení sil jednotlivých značek v Evropě je postup Mercedesu z osmého místa na šesté, když překonal oba své největší rivaly Audi a BMW. Meziročně si polepšil téměř o 14 procent a stal se mezi velkými značkami skokanem roku. Škoda Auto loni slavila historický průnik do první desítky. Letos 10. příčku mezi značkami zopakovala, když rostla o 7,4 % na 663 230 registrovaných vozů. Největšího meziročního nárůstu v roce 2016 dosáhl mezi sledovanými značkami Jaguar (o 71 procent) následovaný Hondou (+21 %) a Jeepem (+19 %). Nejvíce si pohoršilo DS (-13 %), Mitsubishi (-12 %) a Citroën (-1,4 %).
zdroj: ihned.cz
Německá ekonomika loni posílila o 1,9 procenta
13.01.2017
Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.Údaje rovněž ukázaly, že německé veřejné finance uzavřely loňský rok s přebytkem 18,2 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), což odpovídá 0,6 procenta HDP. V předchozím roce činil přebytek 20,9 miliardy eur.
Hospodářský růst loni zrychlil z 1,7 procenta v roce 2015 a mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,8 procenta. S tímto tempem počítala rovněž říjnová prognóza německé vlády. Pro letošní rok vláda předpověděla zpomalení růstu na 1,4 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu je podle Reuters podporován stoupající soukromou spotřebou a zvýšenými vládními výdaji na uprchlíky. To kompenzuje horší výkon zahraničního obchodu, který je důsledkem slabé poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a rozvíjejících se ekonomik. Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby. V loňském roce soukromá spotřeba stoupla o dvě procenta a její příspěvek k celkovému růstu ekonomiky dosáhl 1,1 procentního bodu. Státní výdaje se zvýšily o 4,2 procenta, jejich příspěvek k růstu HDP tak činil 0,8 procentního bodu.
zdroj: ihned.cz