Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Růst světové ekonomiky zrychlí na 2,7 procenta, odhaduje Světová banka
11.01.2017
Růst světové ekonomiky letos zřetelně zrychlí na 2,7 procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Loni jeho tempo zpomalilo na 2,3 procenta, nejnižší úroveň od finanční krize z konce minulého desetiletí.
Banka předpokládá, že růst ve vyspělém světě mírně zesílí na 1,8 procenta z loňského tempa 1,6 procenta. Výrazně zrychlí zbytek světa, kde růstové tempo dosáhne 4,2 procenta ze 3,4 procenta v minulém roce. Ekonomikám rozvíjejících se tržních ekonomik pomůže oživení cen komodit a ukončení ekonomické recese v Rusku a Brazílii, uvedla Světová banka. V nejnovějším odhadu se ale skrývají značné nejistoty, zejména proto, že ještě nezahrnuje dopady politiky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, od nějž se všeobecně čekají opatření na podporu růstu. Banka nicméně i bez toho svůj odhad pro největší ekonomiku výrazně zlepšila na 2,2 procenta z červnové prognózy 1,6 procenta. Růst v Číně letos bude dál postupně zpomalovat a zmírní se na 6,2 procenta z loňských 6,7 procenta. Zrychlí naproti tomu některé ekonomiky jižní Asie. Indická ekonomika posílí na 7,6 procenta z tempa sedmi procent v minulém roce.
zdroj: ihned.cz
Přebytek zahraničního obchodu loni v listopadu stoupl o 1,1 miliardy korun
09.01.2017
Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy korun. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun. Schodek obchodu s chemickými výrobky se meziročně snížil o 900 milionů korun, u potravin a živých zvířat klesl o 600 milionů a u nápojů a tabáku o 200 milionů korun. Obchod s průmyslovým spotřebním zbožím zaznamenal zvýšení přebytku o 800 milionů korun a u obchodu se surovinami stoupl přebytek o 400 milionů korun. Nepříznivě na listopadovou obchodní bilanci podle ČSÚ působilo ale prohloubení schodku u minerálních paliv o 700 milionů korun a snížení kladného salda strojů a dopravních prostředků a polotovarů a materiálů, a to shodně o 400 milionů korun. Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v listopadu přebytkem 56,1 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 miliardy více. Schodek obchodu se zeměmi mimo unii se proti listopadu 2015 zvětšil o 700 milionů na 43,4 miliardy korun.
Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu znovu poklesla
14.12.2016
Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta, v celé Evropské unii produkce klesla o 0,3 procenta. Průmyslový sektor tak pokračoval druhý měsíc v poklesu, vyplývá ze středečních údajů statistického úřadu Eurostat.
V meziročním srovnání tempo růstu produkce v zemích eura dál zpomalilo na 0,6 procenta z úrovně 1,3 procenta v září a ze 2,4 procenta v srpnu. V celé EU meziroční růst zvolnil na 0,5 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že v eurozóně se výroba meziměsíčně zvýší o 0,2 procenta. V meziročním srovnání čekali zmírnění růstu na 0,9 procenta. Středeční údaje přerušují dosavadní letošní trend, kdy se každý měsíc střídal růst produkce s poklesem. Meziměsíční pokles byl nejhlubší u produkce zboží denní spotřeby a klesla i výroba meziproduktů. Ze zářijového propadu oživila naopak produkce zboží dlouhodobé spotřeby a zvýšila se i výroba investičního zboží.
zdroj: ihned.cz
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz