Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská investiční banka poskytne fondu ČEZ přes miliardu korun
15.12.2017
vropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond Inven Capital investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě.
Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy korun (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. Dohoda byla podepsána v pátek v Praze. "Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZ a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun)," uvedl dnes výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec. Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a obnovitelných zdrojů. Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ.
Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU
13.12.2017
Když sedmadvacetiletý rakouský aktivista Max Schrems zažaloval americkou společnost Facebook kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů, trvalo dva roky, než evropské soudy vyhodnotily, zda se vůbec mohou kauzou zabývat. Od května příštího roku už takové průtahy v podobných případech pravděpodobně nenastanou. Začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a jedním z jeho cílů je ochránit osobní údaje občanů Evropské unie i poté, co opustí její území.
Max Schrems v roce 2015 s žalobou proti Facebooku nakonec uspěl a dosáhl i zpřísnění legislativy. Stále však neví, zda by měla firma platit odškodnění svým uživatelům za to, že předávala americkým úřadům jejich data. Kromě něj se totiž jedná o další desetitisíce Evropanů. Případ je spíše ojedinělý a Evropský soudní dvůr ještě nerozhodl, zda se Schrems může domáhat odškodnění podle evropských pravidel, nebo má jít cestou hromadné žaloby, typické pro americké prostředí. Nové evropské nařízení posiluje ochranu práv všech osob, jejichž citlivé údaje soukromé firmy nebo veřejné instituce zpracovávají. Také proto se odborníci z právní praxe domnívají, že podobné kauzy budou v budoucnu častější. "Na základě vyšší transparentnosti nakládání s osobními údaji, kterou GDPR zavádí, by mohlo podobných případů, jako byla kauza Maxe Schremse proti Facebooku, přibývat," říká například Filip Horák, expert z advokátní kanceláře KPMG Legal. Důvodem je podle něj zejména fakt, že legislativa zavádí některá nová práva pro občany Evropské unie, jako třeba právo žádat výmaz všech osobních údajů, které o nich správce nasbíral. To mohou lidé vyžadovat přímo u společností, jako je Facebook, Amazon nebo Google, pokud si myslí, že firmy jejich soukromá data nezákonně předávají do zahraničí. Bez ohledu na místo sídla se novými pravidly musí řídit jakákoli společnost nebo instituce, která s osobními údaji evropských občanů pracuje. Stačí například, že jim nabízí zboží, služby nebo působí na evropském trhu.
Klíčový pokrok v dohodě o brexitu
08.12.2017
Britská premiérka Theresa Mayová se na ranní schůzce v Bruselu s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodla na budoucí podobě hranice mezi oběma částmi Irska. Vyjednávání o odchodu Británie z EU se tak mohou posunout do další fáze. Tu by měli spustit ve čtvrtek prezidenti a premiéři evropských států na summitu v Bruselu.
"Je to složité vyjednávání, ale dosáhli jsme prvního zlomu. Jsem spokojen s dohodou, kterou jsme vyjednali se Spojeným královstvím. Pokud bude souhlasit 27 členských států, Evropská komise a náš hlavní vyjednavač Michel Barnier jsou připraveni začít s druhou fází vyjednávání okamžitě," uvedl po schůzce Juncker. Pokud jde o finanční vyrovnání, Londýn souhlasil s tím, že závazky, které byly přijaty v rámci EU-28, bude hradit celá EU-28 včetně Velké Británie. "Spojené království také uznává jedinečnou situaci irského ostrova a přijalo významné závazky s cílem zabránit vytvoření „tvrdé hranice“," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle Mayové výhodná i pro Severní Irsko. "Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska," uvedla britská premiérka po schůzce s Junckerem. Jako první o dohodě informoval šéf kabinetu Junckera Martin Selmayr na svém twitterovém účtu.
Ministři EU sestavili seznam daňových rájů
06.12.2017
Na černý seznam daňových rájů v úterý ministři financí evropských zemí zařadili 17 zemí, které nejsou členy Evropské unie. Mezi nimi jsou například Jižní Korea, Mongolsko či Tunisko. Dalších 47 zemí, včetně Švýcarska či Lichtenštejnska, zařadili na tzv. šedou listinu.
EU od února letošního roku hodnotila 92 států a nakonec se rozhodla pro zveřejnění dvou seznamů – černého a šedého. Cílem nového opatření je zamezení daňových úniků v offshorových společnostech se sídlem v zemích, které nesplňují kritéria daňové transparentnosti a zamezování daňových úniků. Černý seznam zahrnuje státy, které s unijními orgány nespolupracují, šedý seznam zase ty, které kritéria nesplňují, avšak deklarovaly závazek, že vyvinou úsilí je splnit. Černou listinu podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.