Strop na ceny v obchodech zatím nebude. Máme potraviny v akcích levnější než Slováci
22.03.2023
Česko podle ministra zemědělství nechce zavést strop cen v obchodech jako na Slovensku. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku od pondělí na tři měsíce stanovilo cenový strop na vybrané potraviny. Opatření se dotkne téměř 400 různých položek. Ceny potravin na Slovensku jsou u některých položek vyšší než ceny v Česku v akčních nabídkách. Na Slovensku se vyjednání o cenových stropech neúčastnili zástupci zemědělců.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu v pondělí uvedl, že tuzemské řetězce se ke stanovení maximálních cen zatím nechystají. Ceny se podle něj drží na relativně nízké úrovni, protože obchodníci častěji zavádějí slevové akce.
V Česku se aktuálně prodá přes 60 procent potravin ve slevách. Zastropování cen podle něj přitom není nic jiného než dlouhodobá slevová akce na předem určenou část sortimentu. "Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,".
Na Slovensku bude na vybraných položkách označení 'Protiinflační garance' a jejich ceny prodejci zveřejní na svých webových stránkách. Potraviny byly na Slovensku letos v únoru stejně jako v lednu meziročně dražší o 28,6 procenta. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 15,4 procenta z lednových 15,2 procenta.
Ceny potravin v Česku v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta.
Mnoho Čechů kvůli rostoucím cenám jezdí za nákupy do Polska, kde vláda zrušila DPH na některé základní potraviny. České obchody u hranic s Polskem tak mají oproti období před snížením DPH o 30 až 40 procent nižší prodeje, řekl dříve Prouza. Už loni si někteří lidé u polských hranic stěžovali na to, že tam Češi vykupují obchody. Vyhledávané jsou mezi Čechy také nákupy v Německu, kde se zase vyzdvihuje kvalita potravin.
B
(Zdroj: www.eurozpravy.cz)
Drobné zásilky z čínských e-shopů čeká zdražení
14.02.2020
Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě zdraží. Upozornila na to společnost Gerlach, která poskytuje celní služby. Důvodem je to, že od roku 2021 se v EU zruší výjimka, podle které lidé nemusí platit DPH u malých zásilek v hodnotě do 22 eur (zhruba 550 korun).
"Zatímco unijní podniky musí odvádět DPH bez ohledu na hodnotu prodaného zboží, malé zásilky do 22 eur z Číny a dalších třetích zemí nepodléhají clu ani odvodům DPH. Zboží v podobné kvalitě je proto při nákupu z Číny výrazně levnější a pro evropské podniky představuje nepříjemnou konkurenci. Mezi českými zákazníky čínských e-shopů je nejoblíbenější různé příslušenství k mobilním telefonům, jako jsou ochranná sklíčka, kryty, nabíječky nebo sluchátka," uvedl Luděk Procházka ze společnosti Gerlach. Dodal, že do celé EU ročně dorazí z čínských e-shopů přes 150 milionů malých zásilek osvobozených od DPH. Podle údajů České pošty počet takových drobných zásilek v ČR stoupá. Loni jich bylo 28 milionů, předloni 25 milionů. "Od ledna 2021 končí osvobození na DPH. To znamená, že na všechny zásilky včetně těch drobných se bude vztahovat celní deklarace a bude se vybírat DPH a poplatek za celní deklaraci," uvedl Ivo Vysoudil z tiskového oddělení České pošty.
Německý průmysl spadl do ještě hlubšího útlumu
10.02.2020
Německý průmysl, na jehož poptávce závisí i mnozí tuzemští dodavatelé, je v recesi od třetího kvartálu roku 2018. Během uplynulého roku každý měsíc meziročně klesal o čtyři až pět procent.
V závěru roku 2019 se propad prudce prohloubil. Podle předběžných údajů Spolkového statistického úřadu se v prosinci jeho výroba meziročně snížila o 6,8 procenta. Je to nejhorší ukazatel od poslední globální krize.
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.