Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Slovensko zůstalo proevropským ostrovem a ekonomicky dohání Západ rychleji než Češi
06.11.2017
Za tři týdny to bude 25 let od chvíle, kdy bylo rozhodnuto o zániku společného státu Čechů a Slováků. Od té doby se východní sousedé dotahují na ekonomickou úroveň starších zemí EU rychlejším tempem než Česká republika. Viditelné je to nejen na průměrné míře růstu ekonomiky, ale i na růstu podílu ekonomické úrovně vůči zemím EU.
Průměrná míra růstu české ekonomiky od roku 1994 činí 2,6 procenta, v případě Slovenska jde o 4,1 procenta. "To je do určité míry dáno nižší základnou, ze které slovenská ekonomika roste," upozorňuje ale hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Odkazuje tak na fakt, že vyspělejší ekonomiky obvykle rostou pomaleji. Ekonomická úroveň obou zemí byla v 90. letech značně rozdílná. "V roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele podle parity kupní síly 76 procent průměru EU v ČR a 48 procent na Slovensku. Dnes je to 89 procent versus 77 procent," uvedl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte. Parita kupní síly zohledňuje různé ceny zboží a služeb v daných zemích. Nicméně data OECD ukazují, že v minulém roce už byli Slováci ve zmíněném ukazateli na 95 procentech české úrovně. Ještě v roce 1992 byl slovenský HDP na obyvatele na 67 procentech českého, v roce 2000 na 77 procentech. Pokud bude trend pokračovat, Slováci brzy Česko přeskočí. Například v produktivitě práce vyjádřené v HDP na odpracovanou hodinu jsou Slováci výkonnější než Češi už od roku 2006. Slováci jsou také dražší pracovní silou. Mzdy v Česku jsou přesto stále vyšší, byť i to by se v následujících letech mohlo změnit, jak ukázala dřívější analýza HN.
Skupina europoslanců navrhuje zrušit letní čas
27.10.2017
Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli "v blízké budoucnosti" dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli.
Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda. "Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat," řekl Svoboda na tiskové konferenci ve Štrasburku. I v České republice má podle něj snaha o zrušení "neužitečného jevu" střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara. Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi 40 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťansko-sociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Na tiskovou konferenci je přišlo podpořit i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie. "Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu," řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichov. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů 20 000 podpisů. "Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit," zdůraznila. "Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět," dodala Nieblerová.
Evropská centrální banka sníží nákupy dluhopisů o polovinu
27.10.2017
Evropská centrální banka má za sebou nejdůležitější zasedání v tomto kalendářním roce. Rada guvernérů na něm rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, podle očekávání ekonomů však došlo k prodloužení takzvaného kvantitativního uvolňování i v příštím roce. Zároveň ale rada rozhodla, že od nového roku objem nákupů sníží v porovnání se současným stavem na polovinu.
Centrální banka mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně, i když stále není spokojena s vývojem inflace. Na čtvrtečním zasedání rada guvernérů ECB, které předsedá Mario Draghi, rozhodla, že do konce roku bude v rámci programu nákupu aktiv nakupovat státní a firemní dluhopisy ve stejném objemu jako dosud, tedy měsíčně v průměru za 60 miliard eur. Od ledna pak bude v nákupech pokračovat, ale jen za 30 miliard měsíčně. Program, který centrální banka eurozóny zahájila v březnu 2015, bude trvat do září 2018, případně déle, pokud to bude třeba. Doba trvání nakupování aktiv bude podle ECB záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Ta se drží pod dvouprocentním inflačním cílem evropských centrálních bankéřů. V září činil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pouze 1,5 procenta. Program nákupu aktiv, respektive kvantitativní uvolňování, funguje tak, že centrální banka na finančním trhu nakupuje dluhopisy, čímž zvyšuje jejich cenu a zároveň snižuje úroky pro ostatní investory.
TOP 09, Starostové a lidovci zvažují, že půjdou do voleb do Evropského parlamentu společně
25.10.2017
Lidovci, TOP 09 a Starostové by mohli postavit společnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Minimálně část politiků o takové možnosti v současné době uvažuje a chce jednat. O integraci pravicových a případně i středových stran se v Česku diskutovalo ve velkém naposledy loni na podzim, kdy plán v širší podobě prosazoval šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní o variantě bližší spolupráce TOP 09, STAN a KDU-ČSL hovoří liberecký hejtman Starostů Martin Půta.
Ten však považuje za reálné, že trojice vytvoří jednu formaci dočasně kvůli evropským volbám. "Vzhledem k tomu, že europoslanci za tyto tři subjekty jsou součástí jedné frakce v Evropském parlamentu, minimálně pro evropské volby by stálo za úvahu udělat jednu kandidátku. V evropských tématech k sobě máme o hodně blíže než u ostatních bodů programu," uvedl Půta v rozhovoru. Dodal, že o této možnosti již začal s některými kolegy z jiných stran neoficiálně vyjednávat. "Je to úplně na začátku, ale mluvil jsem s lidmi z jiných stran, kteří měli úplně stejný nápad jako já," řekl liberecký hejtman. Podobný plán měl například předseda lidovců Pavel Bělobrádek, ten ovšem s myšlenkou v minulosti neuspěl, podle něj k tomu "nebyla vůle". A názor KDU-ČSL na oživení myšlenky? "Uvidíme," řekl Bělobrádek s tím, že si chce detaily nechat pro sebe a kolegům je řekne až na společné schůzce. Europoslanci TOP 09, Starostů a lidovců už v Bruselu sedí spolu v jedné frakci - Evropské lidové straně. "A realita ukazuje, že to funguje dobře," hodnotí zkušenosti europoslanec zvolený za TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle něj spojení stran, které mají na Evropskou unii podobný názor, voliče zaujme a výsledná kandidátka by byla úspěšná. "Dovedu si představit jednu kandidátku do evropských voleb, taková nabídka by měla u voličů šanci na velký úspěch," zdůraznil Pospíšil. V posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 skončili zástupci TOP 09 a Starostů se ziskem skoro 16 procent těsně druzí za hnutím ANO a lidovci oslovili necelých 10 procent voličů.