Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Řecko nutně potřebuje dalších osm miliard eur
22.05.2017
Hluboce zadlužené Řecko, od roku 2010 balancující na pokraji státního bankrotu, naléhavě potřebuje osm miliard eur, aby mohlo včas vyrovnat závazky vůči zahraničním věřitelům. O tom, zda je dostane, či nikoliv, by v pondělí měli rozhodnout ministři financí eurozóny na zasedání své euroskupiny.
Vláda v Aténách věří, že partneři jí vyhoví a peníze poukážou včas. Tím spíše, že Řecko splnilo požadavky, jimiž věřitelé podmiňují svoji další pomoc. Parlament v noci na pátek schválil další "reformní balík" zahrnující krácení výdajů a také vyšší daně. Od roku 2019 se mají zase snížit důchody, tentokrát o 19 procent. Stát už lidem zdaňuje příjmy nižší než 500 eur měsíčně a tato hranice má dále klesnout. Pro další tvrdé úspory zvedlo ruku všech 153 poslanců vládní koalice, proti bylo 128 zákonodárců. "Ujišťuji vás, že Řecko bude v létě příštího roku opět stát na vlastních nohou," prohlásil před poslanci premiér Alexis Tsipras. Jak dodal, míč je nyní na straně věřitelů. Pro Řecko je klíčové zmenšit roční rozpočtové schodky, což se mu v posledních letech díky tvrdým úsporným opatřením, ale i lepšímu výběru daní daří. Stát loni vykázal primární rozpočtový přebytek odpovídající 4,5 procenta HDP. Jde o přebytek, do jehož propočtu se nezahrnují výdaje na úroky z veřejného dluhu. Ten odpovídá skoro 180 procentům HDP a je nejvyšší v celé eurozóně. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který euroskupině předsedá, navrhuje, aby Řecko pět let − počínaje příštím rokem − dosahovalo primárního rozpočtového přebytku odpovídajícího nejméně 3,5 procenta HDP. To je velice tvrdý požadavek, který se dokonce nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu, jednomu z klíčových věřitelů Řecka. Trojici věřitelů doplňují Evropská komise a Evropská centrální banka.
zdroj: ihned.cz
Řekové stávkují. Odmítají úsporná opatření
17.05.2017
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Přijetím dalších úsporných opatření, jako je snížení důchodů, je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů. Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018.
Hlavní odborové svazy svolaly celostátní protest v den, kdy má řecká vláda a parlament prosadit nová úsporná opatření. Těmi je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků ze strany mezinárodních věřitelů na záchranu ekonomiky země. Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. V Aténách jsou na středu plánovány také demonstrace. Účast na nich ale může omezit prudký déšť, který předpovídají meteorologové. Podle agentury AP se v zemi zastavila autobusová i železniční doprava, trajekty zůstaly v přístavech, veřejná doprava nefunguje vůbec. Řízení letového provozu drží čtyřhodinovou stávku, jež vedla k přesměrování 150 letů. Zaměstnanci námořní dopravy pořádají čtyřdenní stávku již od úterý, doprava mezi řeckou pevninou a ostrovy bude stát až do pátečního večera. Stávky se účastní také státní úředníci i lékaři. Ve veřejných nemocnicích zůstal jen nezbytný personál.
zdroj: ihned.cz
Německé mýto už Česku nevadí
16.05.2017
Německý zákon na zpoplatnění dálnic pro osobní auta chtějí u evropského soudu překazit sousední země v čele s Rakouskem. Česko se k nim původně chtělo přidat. Teď si to ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozmyslela a Němce k soudu nejspíš hnát nebude.
"Česká republika nebude iniciovat žalobu u Soudního dvora Evropské unie," uvádí vládní stanovisko, které mají HN k dispozici. Kabinet ho má schválit už v pondělí.
Důvodem pro podání žaloby je, že za německé dálnice budou od roku 2019 ve skutečnosti platit jen cizinci. Němcům se peníze mají vracet. Ve všech zemích EU, které za dálnice vybírají, přitom platí všichni stejně bez ohledu na pas. Zavedení mýtného je velmi citlivou otázkou, jež postihne mnoho českých řidičů, kteří po německých dálnicích jezdí. Přitom ještě při dubnové návštěvě Berlína Sobotka na společné tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou Němcům žalobou hrozil. "Vidíme v tom riziko diskriminace," prohlásil. "My se také k německým řidičům nechováme diskriminačně. Prostě zaplatí dálniční známky stejně jako naši občané," zdůraznil. Po měsíci už ale Češi na věc nahlížejí jinak. Česko je podle vládních úředníků, se kterými HN mluvily, zdrženlivé, protože nechce ohrozit plánovanou spolupráci s Německem, například při budování vysokorychlostní železnice spojující obě země. V jednání je trať mezi Prahou a Drážďany a modernizace železnice spojující Plzeň, Domažlice a Mnichov. Změnu názoru opírá Sobotkova vláda o analýzu německého zpoplatnění dálnic, kterou sepsalo ministerstvo dopravy. Doporučuje se v ní, aby Česko žalobu nakonec nepodalo a místo toho raději počkalo na verdikt Evropské komise. U ní se přitom očekává, že ještě do prázdnin německé mýto oficiálně podpoří. Byla to přitom právě Evropská komise, která původní německý návrh na dálniční známky označila za diskriminační.
zdroj: ihned.cz
Podle předpovědi Evropské komise česká ekonomika zrychlí na 2,6 procenta
11.05.2017
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.
Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce. Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta. K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise. Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta. Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta. Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.
zdroj: ihned.cz