Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu znovu poklesla
14.12.2016
Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta, v celé Evropské unii produkce klesla o 0,3 procenta. Průmyslový sektor tak pokračoval druhý měsíc v poklesu, vyplývá ze středečních údajů statistického úřadu Eurostat.
V meziročním srovnání tempo růstu produkce v zemích eura dál zpomalilo na 0,6 procenta z úrovně 1,3 procenta v září a ze 2,4 procenta v srpnu. V celé EU meziroční růst zvolnil na 0,5 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že v eurozóně se výroba meziměsíčně zvýší o 0,2 procenta. V meziročním srovnání čekali zmírnění růstu na 0,9 procenta. Středeční údaje přerušují dosavadní letošní trend, kdy se každý měsíc střídal růst produkce s poklesem. Meziměsíční pokles byl nejhlubší u produkce zboží denní spotřeby a klesla i výroba meziproduktů. Ze zářijového propadu oživila naopak produkce zboží dlouhodobé spotřeby a zvýšila se i výroba investičního zboží.
zdroj: ihned.cz
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz
Euro smazalo rekordní ztráty po italském referendu
05.12.2016
Odmítnutí ústavních změn v nedělním referendu hýbe milánskou burzou. Změny měly usnadnit mimo jiné přijímání nových zákonů. Až o více než čtyři procenta padala na úvod pondělního obchodování hodnota indexu sledujícího vývoj kurzu akcií italských bank, později odpoledne se hodnoty vrátily zpět.
Premiér Matteo Renzi na porážku v referendu dle očekávání reagoval oznámením, že hodlá rezignovat. To na trzích zvýšilo obavy z politické nestability a možných dopadů právě na italské banky. Ty nutně potřebují nový kapitál a nejistý politický vývoj investory odrazuje. Zasaženy mohou být zejména plány Monte dei Paschi di Siena, nejstarší banky na světě. Její vedení chtělo do konce roku navýšit kapitál až o pět miliard eur. Zástupci banky a poradci se v pondělí mají setkat a rozhodnout, zda v záměru pokračovat. Pokud plán, který počítal se získáním soukromého kapitálu, selže, bude muset zřejmě zasáhnout italská vláda.
Euro se během pondělního obchodování propadlo na zhruba dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru, později však téměř veškeré ztráty smazalo. Jednotná evropská měna sestoupila až o 1,4 procenta na 1,0505 dolaru, tedy na nejnižší úroveň od loňského března. Kolem 10:00 SEČ již ale vykazovala pokles o pouhých 0,1 procenta na 1,0650 dolaru. Loni v březnu se euro propadlo až na 1,0457 dolaru, což byla nejnižší úroveň od roku 2003.
zdroj: ihned.cz
Europarlament schválil rozpočet EU na příští rok
02.12.2016
ČTK, dap
1. 12. 2016 13:16 (aktualizováno 14:34) Zahraniční 0
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
Evropský parlament odsouhlasil rozpočet EU. Členské země s návrhem souhlasily již v pondělí.
V závazcích dosáhne rozpočet téměř 158 miliard eur a v platbách zhruba 134 miliard eur.
Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos. Platby, tedy očekávání, kolik peněz se v daném roce skutečně vydá, jsou však ve srovnání s původním návrhem letošního rozpočtu o více než devět miliard eur nižší.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
autor: Shutterstock
Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, ve čtvrtečním hlasování s jeho podobou souhlasil Evropský parlament. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur (4,27 bilionu korun) s rezervou 1,1 miliardy eur (29,8 miliardy korun) na předvídatelné události a v platbách 134,49 miliardy eur (cca 3,64 bilionu korun). Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí.
Na kompromisu rozpočtu na rok 2017, tedy na úpravách původního návrhu Evropské komise, se po mnohahodinovém vyjednávání zástupci europoslanců a diplomaté unijní osmadvacítky shodli 17. listopadu. V parlamentu ve čtvrtek pro návrh hlasovalo 438 europoslanců, proti bylo 194 a sedm se zdrželo. Na zvládání migrační krize a posílení evropské bezpečnosti má jít příští rok o 11,3 procenta evropských peněz více než letos. Použity budou na pomoc s přesídlováním, vznik přijímacích center, na integrační opatření a také na financování návratů do svých zemí těch osob, které souhlas s pobytem v unii nezískají. Pomohou také posílit ochranu hranice, prevenci kriminality, protiteroristické aktivity a ochranu klíčové infrastruktury. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos.
zdroj: ihned.cz