Za kartel proti recyklaci má 15 evropských automobilek zaplatit pokutu přes 11 miliard
03.04.2025
Evropská komise udělila pokuty v celkové výši 458 milionů eur (kolem 11,4 miliardy korun) celkem 15 automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA). Důvodem je kartel v recyklaci vozidel s ukončenou životností. Nejvyšší pokutu ve výši 127,7 milionu eur (cca 3,19 miliardy korun) zaplatí německá skupina Volkswagen.
Německý Mercedes-Benz pokutu nedostal, protože existenci kartelu ohlásil. Všichni výrobci účast na kartelu přiznali a souhlasili s urovnáním sporu. Některým z nich poté EK trest oproti původnímu výpočtu snížila za spolupráci s vyšetřovateli, například Renaultu a Opelu. Podle vyšetřování se ACEA podílela na organizaci kartelu tím, že koordinovala schůzky výrobců a výměnu citlivých informací mezi zapojenými výrobci. Za to byla potrestána pokutou půl milionu eur (asi 12,47 milionu korun).
Volkswagen co do výše pokuty následují Renault a Nissan se společnou částkou 81,5 milionu eur (přes dvě miliardy korun) a skupina Stellantis, která má zaplatit 74,9 milionu eur (1,87 miliardy korun). Potrestány byly také automobilky Mitsubishi, Ford, BMW, Honda, Hyundai a Kia, Jaguar Land Rover a Tata, Mazda, Opel, GM, Suzuki a Toyota.
Komise zjistila, že automobilky se zavázaly nevyplácet automobilovým vrakovištím žádnou kompenzaci za recyklaci vozidel, přičemž se řídily takzvanou strategií nulových nákladů na zpracování. Dále se domluvily, že nebudou propagovat podíl recyklovaných materiálů ve svých nových vozech, aby spotřebitelé neměli možnost zohlednit tuto informaci při výběru vozidel.
Podle evropské směrnice přitom výrobci musí poslednímu majiteli vozidla umožnit odevzdání k likvidaci bez dodatečných nákladů. V případě potřeby jsou automobilky povinny nést náklady likvidace, uvedla eurokomise.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČR se díky nové legislativě stává lídrem evropského kryptoměnového trhu
11.12.2024
Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu. "Česká republika má nyní nejkomplexnější kryptoměnovou infrastrukturu v Evropě. Jsme jediná evropská země, kde se vyrábějí hardwarové peněženky světové úrovně, máme vlastní těžební software a hardware, rozvinutou síť bitcoinových bankomatů, kryptoměnových směnáren, platebních bran a burz a jako jedna z mála zemí budeme disponovat vlastním regulovaným stablecoinem navázaným na národní měnu," uvádí František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace.
Nová legislativa zavádí právo na bankovní účet pro regulované kryptoměnové firmy a implementuje evropské nařízení MiCA způsobem, který podporuje další rozvoj odvětví. Součástí je také jasné vymezení časového a hodnotového testu pro zdanění kryptoměnových transakcí. Česká republika se tímto stává jedním z nejpřívětivějších míst pro kryptoprůmysl v Evropě.
Jednomyslné schválení napříč politickým spektrem zajišťuje dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost regulatorního prostředí. Za úspěchem stojí tříletá systematická práce České kryptoměnové asociace a domácí komunity, která zahrnovala sérii vzdělávacích aktivit pro zákonodárce a státní instituce, včetně kulatých stolů s Českou národní bankou, Ministerstvem financí ČR a Finančním analytickým úřadem.
S
Krize evropského automobilového průmyslu
19.11.2024
V Německu se budou zavírat továrny.Mercedes zaznamenal pokles zisku v uplynulém čtvrtletí až o lovinu. Na vině má být slabá prodejnost v Číně. Výrobce z toho viní nepříznivé tržní prostředí. Čínská ekonomika bojuje se slabým hospodářským růstem, a to se odráží i na firmách, které se zemí obchodují. Německé továrny tak v Číně čelí větší konkurenci ze strany tamních automobilek.
Mercedes pro server DW uvedl, že „očekává, že roční prodeje v roce 2024 budou mírně nižší než v předchozím roce, přičemž výsledky za čtvrté čtvrtletí by měly být podobné jako ve třetím čtvrtletí“.
Mercedes ovšem není jediný, problémy má i Volkswagen. Jeho provozní zisk meziročně klesl o 42%. Provozní marže se snížila na 3,6%, což je nejmíň za poslední čtyři roky. V jeho případě je na vině slabý výkon stejnojmenné značky osobních vozů a vysoké náklady, včetně nákladů na modernizaci modelů. Firma uvedla tyto informace v tiskové zprávě. „Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely“, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.
Kvůli oslabující poptávce v Číně i Volkswagen musel přehodnocovat své výhledy stejně jako Mercedes či BMW. Zatímco Volkswagen zvažuje uzavření minimálně jedné z továren v Německu, Mercedesu a BMW bude stačit snížení prodejních předpovědí.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová nedávno uvedla, že „podnik plánuje zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst“. Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu také pokles prodeje nejziskovějších sportovních vozů značek Audi a Porsche. Celkový prodej všech vozů koncernu se propadl o 7 %.
Ačkoliv v Severní Americe prodeje rostou, nedokážou pokrýt ztráty v Číně. Ta se na odbytu Volkswagenu podílí cca třetinou. Volkswagen, který je v Německu jedním z největších zaměstnavatelů, proto dle deníku Handelsblatt plánuje i snížení mezd o deset procent.
I navzdory těmto informacím je Škoda v plusu. Od ledna do září dodala zákazníkům o 4,5 % více aut než před rokem a její zisky za první tři čtvrtletí vzrostly o více než třetinu. Škodovka v České republice zaměstnává asi 37 tisíc lidí a provozuje tři výrobní závody. „Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu,“ uvedl pro web Hospodářských Novin analytik XTB Tomáš Cverna.
S
Meta dostala od EU pokutu 797 milionů eur
15.11.2024
Evropská komise uložila americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 797,72 milionu eur (20,2 miliardy Kč), a to kvůli zneužití postavení na trhu online reklamy. Toho se firma dopustila tím, že svou službu Facebook Marketplace propojila se sociální sítí Facebook. "Komise nařídila společnosti Meta, aby toto jednání ukončila a aby se v budoucnu zdržela opakování protiprávního jednání nebo praxe s obdobným cílem nebo účinkem," uvedla komise. Ta v Evropské unii mimo jiné funguje i jako antimonopolní úřad.
Problém podle komise tkví ve skutečnosti, že všichni uživatelé Facebooku mají automaticky přístup k Facebook Marketplace a službě jsou pravidelně vystavováni, ať už o to stojí, nebo ne. Konkurenti služby Facebook Marketplace tak mohou být vyloučeni z trhu. Vazba totiž podle komise poskytuje službě Facebook Marketplace výhodu, "které se konkurenti nemohou rovnat".
Podle zjištění unijní exekutivy má totiž Meta dominantní postavení na trhu osobních sociálních sítí v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje vedle členských zemí EU ještě Norsko, Island a Lichtenštejnsko, a také na vnitrostátních trzích se zobrazováním on-line reklamy na sociálních sítích.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)