Za kartel proti recyklaci má 15 evropských automobilek zaplatit pokutu přes 11 miliard
03.04.2025
Evropská komise udělila pokuty v celkové výši 458 milionů eur (kolem 11,4 miliardy korun) celkem 15 automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA). Důvodem je kartel v recyklaci vozidel s ukončenou životností. Nejvyšší pokutu ve výši 127,7 milionu eur (cca 3,19 miliardy korun) zaplatí německá skupina Volkswagen.
Německý Mercedes-Benz pokutu nedostal, protože existenci kartelu ohlásil. Všichni výrobci účast na kartelu přiznali a souhlasili s urovnáním sporu. Některým z nich poté EK trest oproti původnímu výpočtu snížila za spolupráci s vyšetřovateli, například Renaultu a Opelu. Podle vyšetřování se ACEA podílela na organizaci kartelu tím, že koordinovala schůzky výrobců a výměnu citlivých informací mezi zapojenými výrobci. Za to byla potrestána pokutou půl milionu eur (asi 12,47 milionu korun).
Volkswagen co do výše pokuty následují Renault a Nissan se společnou částkou 81,5 milionu eur (přes dvě miliardy korun) a skupina Stellantis, která má zaplatit 74,9 milionu eur (1,87 miliardy korun). Potrestány byly také automobilky Mitsubishi, Ford, BMW, Honda, Hyundai a Kia, Jaguar Land Rover a Tata, Mazda, Opel, GM, Suzuki a Toyota.
Komise zjistila, že automobilky se zavázaly nevyplácet automobilovým vrakovištím žádnou kompenzaci za recyklaci vozidel, přičemž se řídily takzvanou strategií nulových nákladů na zpracování. Dále se domluvily, že nebudou propagovat podíl recyklovaných materiálů ve svých nových vozech, aby spotřebitelé neměli možnost zohlednit tuto informaci při výběru vozidel.
Podle evropské směrnice přitom výrobci musí poslednímu majiteli vozidla umožnit odevzdání k likvidaci bez dodatečných nákladů. V případě potřeby jsou automobilky povinny nést náklady likvidace, uvedla eurokomise.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomika EU ve třetím čtvrtletí opět stagnovala
15.11.2023
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Je to horší výsledek než v rychlém odhadu z konce minulého měsíce, v němž úřad ještě hovořil o mírném růstu.
V meziročním srovnání tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvaceti členských zemí zpomalilo na 0,1 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, meziroční propad zůstal na 0,6 procenta, kde byl i ve druhém čtvrtletí. Nejvýraznější mezičtvrtletní propad ekonomiky vykázalo Irsko, a to o 1,8 procenta. Meziročně irská ekonomika klesla o 4,7 procenta, což je rovněž nejhorší výsledek ze všech zemí unie.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
Změna klimatu dopadá na evropské chmelaře
13.10.2023
Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
"Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek," sdělil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. "Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," dodal Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plyn pro evropský trh zdražuje, za jeho růstem je i napětí na Blízkém východě
10.10.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se výrazně zvyšuje, za jejím růstem stojí hrozící stávky v Austrálii, vyhlídky na chladnější počasí i obavy z napětí na Blízkém východě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 14:30 SELČ připisovala zhruba 11 procent a nacházela se v blízkosti 42,5 eura (zhruba 1040 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Zaměstnanci dvou australských závodů společnosti Chevron produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG) minulý týden hlasovali pro obnovení stávek. Odbory firmu obvinily, že porušila dohodu, která minulý měsíc stávky ukončila.
"Návrat obav ohledně australského LNG tlačí ceny vzhůru. Domníváme se však, že cenový vzestup je pouze dočasný a že ceny zatím zůstávají v mezích kolísání trhu," uvedli podle agentury Reuters analytici ze společnosti Engie EnergyScan.
V důsledku střetů mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás panují na trhu obavy z širšího konfliktu na Blízkém východě. Hnutí Hamás v sobotu zahájilo největší vojenský útok na Izrael za poslední desetiletí. Zahynuly při něm stovky Izraelců a vyvolal vlnu odvetných izraelských náletů na Pásmo Gazy.
K růstu cen plynu přispěla rovněž víkendová zpráva o tom, že podmořský plynovod spojující Finsko a Estonsko byl odstaven z provozu kvůli neobvyklému poklesu tlaku. Pokud by se potvrdilo podezření na únik plynu, mohla by oprava trvat několik měsíců, uvedl finský provozovatel plynárenské soustavy Gasgrid.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)