Zájemců o členství v EU je celá řada
12.09.2023
Změny musí podstoupit nejen zájemci, ale i Unie. Rozšiřování Evropské unie je komplikovaný proces, který vyžaduje nejen proměnu zemí se zájmem o členství, nýbrž i samotné unijní politiky. Každá země navíc potřebuje vlastní přístupové podmínky „šité na míru“. Dále rozhoduje iniciativa.
Zatímco Ukrajina vyvíjí aktivitu navíc, přístupové rozhovory se Srbskem už několik let stagnují a proces s Tureckem je dlouhodobě na mrtvém bodě. Mezitím je potřeba na budoucí přístup Ukrajiny připravit obě strany. „Rozšiřování je zároveň příležitostí k transformaci na obou stranách, je tedy zásadní intenzivně pracovat na tom, aby obě strany byly plně připravené co nejdříve,“ přiblížila Kovářová. Podle ní bude časování spíše v rukou Ukrajiny a její schopnosti nelehké transformace. Pro členské státy EU se nebude jednat o „calendar driven“, nýbrž o „reform driven“ proces. V tomto směru je důležitá i zkušenost zemí západního Balkánu a jejich reformního úsilí, a to nejen v rámci plnění přísných podmínek přístupového procesu, ale především perspektivy konkrétních přínosů pro tyto země a jejich občany,“ podotkla. „Dopady budoucího vstupu dalších zemí včetně Ukrajiny na EU, její fungování a její politiky jsou samozřejmě předmětem analýz. Švédské předsednictví v Radě EU zahájilo diskusi členských států k takzvané absorpční kapacitě EU a španělské předsednictví v ní nepochybně bude v příštích týdnech a měsících aktivně pokračovat,“ vylíčila mluvčí české diplomacie. Přístupový proces s Ukrajinou ale nemůže být urychlen. „Zásadní unijní hráči si velmi dobře uvědomují – a zvlášť od loňského summitu s balkánskými zájemci o členství – že přístupový proces s Ukrajinou nemůže být i přes její současné strasti urychlen na úkor zemí, které přístupový proces podstupují již řadu let,“ uvedl politolog.
Otázkou je také připravenost jednotlivých zemí. „Zároveň – poučeni řadou krizí z minulých let, které byly živeny od států nedodržujících, byť jen základní pravidla členství – nechtějí dopustit přijetí nových členů, kteří nebudou dostatečně připraveni,“ popsal.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.
Britské podniky čeká výrazné oživení výroby
03.02.2020
Britské podniky očekávají v příštích třech měsících nejvýraznější oživení výroby za více než rok. Vyplývá to z průzkumu Sdružení britského průmyslu (CBI). Výsledky šetření jsou další známkou růstu důvěry v britskou ekonomiku v důsledku poklesu nejistoty kolem brexitu. Británie v pátek o půlnoci opustila Evropskou unii.
Index výrobních očekávání podle průzkumu v lednu vzrostl na 12 bodů z prosincového jednoho bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od září 2018. "Je skvělé vidět, jak se podnikatelská důvěra zlepšuje. Teprve se však ukáže, zda se to projeví rovněž v (podnikatelské) aktivitě," uvedla hlavní ekonomka CBI Rain Newtonová-Smithová. CBI minulý měsíc předpovědělo, že růst britské ekonomiky v letošním roce mírně zpomalí na 1,2 procenta z loňských 1,3 procenta. Pátečním odchodem Británie z EU odstartovalo jedenáctiměsíční přechodné období, ve kterém britský premiér Boris Johnson plánuje sjednat obchodní dohodu. "Vláda musí pracovat na rychlém ustavení budoucích vztahů s EU, které dokážou zajistit prosperitu celé ekonomice," uvedla Newtonová-Smithová.
Česko loni čerpalo z EU o 68,5 miliardy více, než zaplatilo
30.01.2020
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice země (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.
Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedlo do něj 51,4 miliardy korun. ČR tak zůstala stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 83,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 32,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy Kč. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy Kč a získala z něj asi 1,43 bilionu Kč. Celkem tak Česko dosud získalo z EU o 809,2 miliardy Kč více, než do něj odvedlo.