Zemědělské dotace z EU
22.02.2024
Největší část dotací vyplácených zemědělcům tvoří takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství. Na druhém místě je platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening), vlastně zhruba poloviční příplatek k SAPS.
Pro její získání je nutné splnit tři podmínky: diverzifikaci plodin, vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu a zachování části trvalých travních porostů. Také další dva velké dotační tituly slouží k podpoře udržitelného hospodaření. Platby pro horské oblasti a jiné oblasti s omezeními (ANC-ANC) mají zejména přispět k zachování venkovské krajiny. Navazující agroenvironmentálně-klimatické opatření pak podporují pěstování ovoce nebo zeleniny postupy šetrnými k životnímu prostředí a opatření proti erozi a k podpoře biodiverzity. Pátou největší vyplácenou dotací je příspěvek na dojnice, který v roce 2022 činil zhruba 3500 za jedno zvíře.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Euro smazalo rekordní ztráty po italském referendu
05.12.2016
Odmítnutí ústavních změn v nedělním referendu hýbe milánskou burzou. Změny měly usnadnit mimo jiné přijímání nových zákonů. Až o více než čtyři procenta padala na úvod pondělního obchodování hodnota indexu sledujícího vývoj kurzu akcií italských bank, později odpoledne se hodnoty vrátily zpět.
Premiér Matteo Renzi na porážku v referendu dle očekávání reagoval oznámením, že hodlá rezignovat. To na trzích zvýšilo obavy z politické nestability a možných dopadů právě na italské banky. Ty nutně potřebují nový kapitál a nejistý politický vývoj investory odrazuje. Zasaženy mohou být zejména plány Monte dei Paschi di Siena, nejstarší banky na světě. Její vedení chtělo do konce roku navýšit kapitál až o pět miliard eur. Zástupci banky a poradci se v pondělí mají setkat a rozhodnout, zda v záměru pokračovat. Pokud plán, který počítal se získáním soukromého kapitálu, selže, bude muset zřejmě zasáhnout italská vláda.
Euro se během pondělního obchodování propadlo na zhruba dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru, později však téměř veškeré ztráty smazalo. Jednotná evropská měna sestoupila až o 1,4 procenta na 1,0505 dolaru, tedy na nejnižší úroveň od loňského března. Kolem 10:00 SEČ již ale vykazovala pokles o pouhých 0,1 procenta na 1,0650 dolaru. Loni v březnu se euro propadlo až na 1,0457 dolaru, což byla nejnižší úroveň od roku 2003.
zdroj: ihned.cz
Europarlament schválil rozpočet EU na příští rok
02.12.2016
ČTK, dap
1. 12. 2016 13:16 (aktualizováno 14:34) Zahraniční 0
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
Evropský parlament odsouhlasil rozpočet EU. Členské země s návrhem souhlasily již v pondělí.
V závazcích dosáhne rozpočet téměř 158 miliard eur a v platbách zhruba 134 miliard eur.
Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos. Platby, tedy očekávání, kolik peněz se v daném roce skutečně vydá, jsou však ve srovnání s původním návrhem letošního rozpočtu o více než devět miliard eur nižší.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
autor: Shutterstock
Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, ve čtvrtečním hlasování s jeho podobou souhlasil Evropský parlament. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur (4,27 bilionu korun) s rezervou 1,1 miliardy eur (29,8 miliardy korun) na předvídatelné události a v platbách 134,49 miliardy eur (cca 3,64 bilionu korun). Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí.
Na kompromisu rozpočtu na rok 2017, tedy na úpravách původního návrhu Evropské komise, se po mnohahodinovém vyjednávání zástupci europoslanců a diplomaté unijní osmadvacítky shodli 17. listopadu. V parlamentu ve čtvrtek pro návrh hlasovalo 438 europoslanců, proti bylo 194 a sedm se zdrželo. Na zvládání migrační krize a posílení evropské bezpečnosti má jít příští rok o 11,3 procenta evropských peněz více než letos. Použity budou na pomoc s přesídlováním, vznik přijímacích center, na integrační opatření a také na financování návratů do svých zemí těch osob, které souhlas s pobytem v unii nezískají. Pomohou také posílit ochranu hranice, prevenci kriminality, protiteroristické aktivity a ochranu klíčové infrastruktury. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil podporu obnovitelný zdrojů za 37 miliard
28.11.2016
Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila v pondělí. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad (ERÚ).
MPO minulý týden uvedlo, že notifikace není ještě vyřešená u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Resort sdělil, že objem zdrojů, které notifikaci zatím nedostanou, je na úrovni dvou až tří miliard korun. Dodal, že podle informací z EK bude i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos. Provozovatelé podporovaných energetických zdrojů v Česku by na základě toho měli příští rok celkem získat kolem 40 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu EK odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat už loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně. Podporu podporovaným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.
zdroj: ihned.cz
Brusel chce zarazit přelévání zisků v EU
23.11.2016
Pokud by velké korporace v České republice danily všechny zisky a neodlévaly je do jiných zemí Evropské unie, státní rozpočet by podle odborných propočtů ročně získával šest miliard korun navíc. Není to přitom vůbec málo peněz: jde zhruba o pět procent všech daní, které firmy v tuzemsku odvádějí.
Na tyto dodatečné miliardy může Česko zanedlouho skutečně dosáhnout. Evropská komise připravila nová pravidla, která mají skoncovat s tím, že se velké společnosti placení daní vyhýbají. Nově by měly zisky danit v zemích, kde je skutečně vytvoří. Jednotlivé státy unie v těchto dnech řeší, jak se k novince postaví. Jde o reakci na poslední skandály s extrémně nízkým zdaněním některých obřích korporací. Jak ukázaly případy firem jako Apple nebo Starbucks, tyto velké společnosti své zisky často uměle přesouvají a s vybranými zeměmi Evropské unie − nejčastěji s Irskem, Nizozemskem či Lucemburskem − uzavírají dohody, které jim umožňují platit extrémně nízké daně. Evropská komise teď navrhuje, že ve všech členských zemích se sjednotí základ daně, tedy to, z čeho pak firmy daň odvedou. Její sazbu si bude moct dál každá země určit sama − odlévání zisků do daňově výhodnějších států chce ovšem Brusel zarazit tím, že firmy budou v každé zemi povinně danit to, co v ní vydělají. Změny by se týkaly největších společností s celosvětovými ročními příjmy nad 750 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun.