Změna klimatu dopadá na evropské chmelaře
13.10.2023
Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
"Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek," sdělil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. "Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," dodal Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
20.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
17.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Ceny benzinu a nafty v Německu se i přes nižší daň vrátily nad dvě eura za litr
13.06.2022
Jen několik dní mohli řidiči v Německu tankovat benzin a naftu pod dvě eura (49,40 Kč) za litr, nyní se cena i přes dočasné snížení daně na pohonné hmoty a navzdory nelibosti motoristů nad tuto hranici vrátila. Německý autoklub ADAC uvedl, že ačkoli existuje potenciál pro snížení cen, využívá petrochemický průmysl současné situace ke zvyšování zisků.
Vláda od začátku června na tři měsíce snížila daň na pohonné hmoty u benzinu o 29,55 centu (7,40 Kč) a u nafty o 14,04 centu (3,50 Kč), aby lidem kompenzovala dlouhodobě vysoké ceny energií. Snížením daně z pohonných hmot je automaticky nižší i daň z přidané hodnoty (DPH), což podle autoklubu znamená u benzinu dalších pět centů a u dieselu tři centy na litr.
V
Minimální mzda v Německu vzroste na 300 korun za hodinu
06.06.2022
Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. V pátek o tom rozhodla dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
Spolková vláda zvýšení schválila již v únoru. Kancléř Olaf Scholz před loňskými parlamentními volbami učinil z minimální hodinové mzdy 12 eur svůj ústřední slib.
Návrh zákona podle agentury DPA vychází z toho, že v současnosti více než šest milionů pracovníků v Německu pobírá mzdu nižší než 12 eur za hodinu. Heil upozornil, že ze zvýšení minimální mzdy budou těžit zejména ženy a obyvatelé východní části Německa. Pro mnohé bude podle něj tento krok zřejmě znamenat nejvýraznější nárůst mzdy v životě.
Spolkový svaz zaměstnavatelů, který reprezentuje podniky ze všech odvětví německé ekonomiky, ale zvýšení minimální mzdy kritizuje. Podle prezidenta svazu Rainera Dulgera federální vláda svým postupem porušuje dohody sjednané v roce 2015.
V Česku v současnosti činí minimální mzda 16 200 korun měsíčně, respektive 96,40 koruny za hodinu. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje kvůli vysoké inflaci zvýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent.
V