Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Růst unijní ekonomiky v závěru roku zpomalil na 0,4 procenta
31.01.2022
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pondělí oznámil statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím kvartálu.
V eurozóně, tedy v devatenácti zemích platících eurem, tempo hospodářského růstu ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu tříměsíčnímu období zpomalilo na 0,3 z 2,3 procenta. Meziročně ale růst zrychlil, a to na 4,6 procenta z 3,9 procenta ve třetím čtvrtletí.
V
Koruna je k euru nejsilnější za více než 10 let
12.01.2022
Česká měna je k euru nejsilnější za více než deset let. V pátek zpevnila o sedm haléřů na 24,44 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila o 16 haléřů na 21,54 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. K posilování koruně podle analytiků nadále pomáhá očekávané další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Česká měna je nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 Kč/EUR, uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Silnější od doby vzniku eura už (koruna) byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro,“ dodal. Na začátku týdne se koruna k euru dostala na nejsilnější úroveň od poloviny října 2012, kurz pak dále vylepšovala. Od začátku letošního roku posílila vůči euru o 1,8 procenta a k dolaru o 1,5 procenta, upozornil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
V
Inflace v Německu loni stoupla na více než tři procenta
10.01.2022
Růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. V předloňském roce dosáhla míra inflace 0,5 procenta. Inflace v Německu je tak nyní výrazně nad cílem Evropské centrální banky, která ho stanovila na dvě procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že inflace v prosinci zpomalí na 5,1 procenta z listopadové hodnoty 5,2 procenta. To se ale nepotvrdilo a podle předběžných údajů se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zvýšilo na 5,3 procenta. Konečnou zprávu o vývoji prosincové a loňské inflace statistický úřad vydá 19. ledna.
V
Koruna dál sílí, nahrává jí boj s inflací i optimismus
07.01.2022
Česká koruna vstoupila do nového roku úspěšně, ve čtvrtek se vůči euru dostala na nejsilnější úroveň od září 2012. Měna nepřetržitě posiluje už od konce listopadu a analytici očekávají, že minimálně do konce kvartálu bude dál růst. Zpevňování už ale nebude tak výrazné, takže ten, kdo si chce vyměnit eura například na lyžování v Alpách, chybu neudělá ani nyní.
Koruna posiluje zejména díky opakovanému zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka (ČNB) v rámci boje se sílící inflací. Koncem prosince zvedla základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, a ta se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2008. "Důvody, proč koruna na začátku letošního roku prudce posílila, je nutné hledat již v předvánočním zasedání bankovní rady ČNB, na kterém centrální bankéři výrazně zvýšili sazby a navíc avizovali další rychlé utahování měnové politiky v letošním prvním čtvrtletí," vysvětlil pro on-line deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák s tím, že korunové úrokové sazby jsou tak výrazně vyšší než ty eurové, což přitahuje měnové investory. Důsledkem je tedy vyšší poptávka po koruně a její zdražování - posilování kurzu.
V