Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Volání v EU bude dál bez poplatků
10.12.2021
Zákazníci evropských telefonních operátorů budou moci volat ve všech zemích Evropské unie za stejné ceny jako doma nejméně do roku 2032. Na prodloužení dosavadních pravidel, která ruší roamingové poplatky, se ve čtvrtek dohodli zástupci členských států s Evropským parlamentem.
Unie se na zrušení vysokých poplatků dohodla v roce 2017, tehdejší úprava ale platí jen do června příštího roku. Zástupci států proto s europoslanci vyjednávali o jejím prodloužení, na kterém se přes spory o detaily bez větších obtíží domluvili.
"Zákazníci i firmy budou moci nadále využívat tuto podstatnou výhodu, která je v souladu s jednou z našich základních hodnot - volným pohybem lidí v rámci EU," komentoval dohodu slovinský ministr pro administrativu Boštjan Koritnik, který vedl za členské země vyjednávání s europoslanci.
Zástupci Evropského parlamentu chtěli navíc prosadit výrazné omezení poplatků při volání do zahraničí, což se jim ale nakonec nepodařilo. Evropská komise ale podle čtvrteční dohody v roce 2023 zhodnotí, zda je namístě navrhnout jejich redukci nebo zákaz.
"Zákazníci i firmy budou moci nadále využívat tuto podstatnou výhodu, která je v souladu s jednou z našich základních hodnot - volným pohybem lidí v rámci EU," komentoval dohodu slovinský ministr pro administrativu Boštjan Koritnik, který vedl za členské země vyjednávání s europoslanci.
Zástupci Evropského parlamentu chtěli navíc prosadit výrazné omezení poplatků při volání do zahraničí, což se jim ale nakonec nepodařilo. Evropská komise ale podle čtvrteční dohody v roce 2023 zhodnotí, zda je namístě navrhnout jejich redukci nebo zákaz.
V
Češi bohatnou dvojnásobně rychleji než eurozóna
03.12.2021
Čistý průměrný disponibilní příjem, které představuje příjmy jednotlivce očištěné o daně a další odvody, stoupl v Česku za posledních deset let o 29,8 procenta. To je výrazně nad průměrem zemí eurozóny, kde vzrostl o 16,1 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus.
"Mnohem více než Češi si však přilepšili obyvatelé Polska, kterým za poslední dekádu vzrostl čistý disponibilní příjem o téměř 60 procent," řekla analytička Cyrrusu Anna Píchová. Podobně rychlé tempo zaznamenali také Maďaři. Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.
V pondělí informoval Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021 o tom, že životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru loni opět přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent).
Píchová uvedla, že v uplynulých deseti letech byl pro českou ekonomiku charakteristický poměrně rychlý růst mezd. Za poslední dekádu vzrostly nominální mzdy v Česku o 59 procent, což znamená nárůst o 14 159 Kč.
V
Cena emisních povolenek v EU vystoupila
24.11.2021
Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 Kč) za tunu, ukazují grafy. Růst cen povolenek je jedním z faktorů, které přispívají k růstu cen energií.
Cena se dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu, později mírně klesla a kolem poledne se pohybovala v blízkosti 69,90 eura za tunu.
Do cen se promítlo chladné počasí a nižší výkon větrných elektráren. Tím stoupla výroba energií pomocí fosilních paliv a následně se zvýšila poptávka po povolenkách, řekla agentuře Reuters analytička společnosti Refinitiv Ingvild Sorhusová.
Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů, zprovozněn v roce 2005.
V
Růst cen v Evropské unii opět zrychlil
17.11.2021
Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny rostly ceny o 4,1 procenta, zatímco v září tam inflace činila 3,4 procenta. Růst cen tak již třetí měsíc v řadě výrazně překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), která však výzvy ke zpřísnění měnové politiky odmítá.
Tempo zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlilo v říjnu na 23,7 procenta, zatímco v září šly ceny vzhůru o 17,6 procenta. Mírně se zvýšila i inflace u služeb, které meziročně zdražily o 2,1 procenta. Naopak u potravin, alkoholu a tabákových výrobků zdražování proti září o desetinu procentního bodu zpomalilo na 1,9 procenta.