Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie chce geneticky upravovat rostliny
06.10.2021
Britská vláda chce uvolnit podmínky pro pěstování geneticky upravených užitkových rostlin. Usnadnit vědcům práci s geny jí umožnil odchod z Evropské unie, která má v této oblasti velmi přísné podmínky. Britové tak už teď zkouší například zablokovat tvorbu aminokyseliny asparagin v pšenici, která se při pečení přetváří na člověku škodlivý karcinogen.
„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které poskytla příroda. Je to nástroj, který nám může pomoci vypořádat se s některými z největších výzev, jimž čelíme,“ řekl pro BBC ministr životního prostředí George Eustice. Ten chce úzce spolupracovat se zemědělci a přírodovědci, aby pěstovali rostliny, které jsou silnější a odolnější vůči změnám klimatu.
V
Brusel neproplatí ani euro firmám ve svěřenských fondech
24.09.2021
Evropská komise v dopisech do Prahy, které navazují na loni ukončený audit kvůli konfliktu zájmů českého premiéra, varuje před tím, že pokud se vláda nevypořádá s požadavky Bruselu, zastaví proplácení dotací Česku. Jak nyní zjistily deník Aktuálně a HN, stopka se týká jenom společností a firem ve svěřenských fondech. Tam jsou uloženy zejména podniky patřící pod holding Agrofert českého premiéra.
Evropská komise se rozchází s Babišovou vládou v interpretaci toho, kdo a kdy kontroluje podnik uložený ve svěřenském fondu a kdy už ne. Podezírá přitom tuzemské úřady, že existencí těchto fondů se domácí politici a úředníci v rozhodovací struktuře o eurofondech snaží ukrýt konflikt zájmů. Andrej Babiš dlouhodobě říká, že Agrofert právě kvůli převedení do svěřenských fondů neovládá, komise ale tvrdí opak.
Po české vládě proto Brusel žádá několik nápravných kroků - například zaslání seznamu všech podniků, které jsou ve svěřenských fondech spolu s informací, kdo jsou skuteční koneční uživatelé jejich zisků. Dokud tyto věci Praha nepošle, dotčeným společnostem nebude proplaceno z evropského rozpočtu ani euro na dotacích. Stopka se přitom týká všech hlavních dotačních programů - na pomoc regionům, stejně jako peněz z kohezního a sociálního fondu.
V
Prodeje elektrických aut v Evropě rychle rostou
15.09.2021
Zatímco ještě před pár lety šlo o okrajovou část trhu s novými auty, dnes se elektromobily prodávají v Evropě po statisících. A prodeje aut na baterky nejen v Evropě, ale i Česku v následujících letech nejspíše ještě výrazně porostou. Od roku 2035 se pak dle plánů ani jiná než nová elektroauta v Evropě zřejmě prodávat nebudou.
Za prvních šest měsíců letošního roku se v Evropě prodalo téměř půl milionu elektrických a vodíkových aut (počet vozů na vodík je však minimální), tedy skoro 7,6 procenta všech nových aut, tvrdí statistiky Evropského sdružení automobilových výrobců ACEA. Ty přitom počítají nejen země Evropské unie, ale také Spojené království a země EFTA, tedy Švýcarsko, Norsko a Island. Zásadní je především Norsko, kde kvůli daňovému zvýhodnění prodali za první pololetí letoška 48 tisíc elektroaut. Více jich zaregistrovali už jen v Německu, Francii a Spojeném království – ty ale patří mezi největší evropské automobilové trhy. Norsko nikoliv.
V porovnání s loňským prvním pololetím rostly prodeje elektroaut v Evropě více než dvojnásobně, jakkoliv jsou statistiky za minulý rok výrazně ovlivněné pandemií koronaviru. Ta především na začátku roku prakticky zastavila nejen prodej, ale na nějakou dobu i výrobu aut.
Celkem se loni na zmíněných trzích prodalo 745 684 elektrických a vodíkových aut. Letošní první pololetí pak už překonalo prodeje za celý rok 2019, 2018 i 2017. Dokazuje to, jak rychle roste zájem o auta do zásuvky. Ovlivňuje jej lepší dostupnost těchto automobilů, ale třeba také rostoucí infrastruktura pro jejich provozování.
V
Evropská centrální banka zmírní podporu ekonomiky
10.09.2021
Pokud je člověk investor, je září nejlepší zaspat. Historicky totiž přináší nejhorší výnosy ze všech měsíců. A zatím to vypadá, že na letošní září to bude chtít možná i špunty do uší a klapky na oči. Se zhoršujícím se počasím opět narůstá počet infikovaných koronavirem ve vyspělém i v chudším světě.
Centrální banky zároveň čelí rychle rostoucím cenám v ekonomice a není jisté, jak dlouho budou ještě schopné ekonomiku podporovat. První zvrat ohlásila ve čtvrtek Evropská centrální banka (ECB), když oznámila, že začne svou podporu omezovat. Evropské akciové trhy to očekávaly a už během středy reagovaly poklesem, který pokračoval i ve čtvrtek. Nakonec ale skončily v mírném plusu.
V