Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nepodmíněný příjem se vrací
14.05.2020
Evropu čeká kvůli pandemii koronaviru hluboká ekonomická krize a rychlý nárůst nezaměstnanosti. Jedním z nástrojů, které by podle politiků z jižních států Evropské unie mohly pomoci situaci zvládnout, je celoevropské zavedení základního nepodmíněného příjmu.
Jsou to pravidelné platby státu občanům, na které má podle původního konceptu nárok každý. Před dvěma lety ho v širším měřítku vyzkoušelo Finsko a v Evropě se o něm hodně diskutovalo. Teď ho v upravené formě zavádějí Španělé a uvažují o něm i jinde.
Německý export klesl nejvíce za posledních třicet let
11.05.2020
Německý export v březnu meziměsíčně klesl o 11,8 procenta, což je nejvíce od roku 1990, kdy se začala statistika vést. Vlivem pandemie se snížila poptávka po zboží největší evropské ekonomiky. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles vývozu o pět procent.
Dovoz se v březnu meziměsíčně snížil o 5,1 procenta. Analytici prognózovali snížení o čtyři procenta. Obchodní přebytek Německa se snížil na 12,8 miliardy eur (514,7 miliardy korun) z únorových 21,4 miliardy eur. Analytici počítali s poklesem na 18,9 miliardy eur. Německá spolková vláda očekává, že ekonomika země, tradičně závislá na exportu, letos vykáže propad o 6,3 procenta, a to navzdory záchrannému balíčku 750 miliard eur. Byl by to nejhorší pokles od druhé světové války.
Německá průmyslová výroba se propadla nejvíce od sjednocení země
08.05.2020
Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 9,2 procenta, a dostala se tak nejníže od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly v současné podobě zveřejňovat. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Na vině je propuknutí nemoci covid-19, což snížilo poptávku po zboží z největší evropské ekonomiky.
Výsledek je horší, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti čekali pokles o 7,5 procenta. Německo se nyní připravuje na nejhlubší recesi od druhé světové války. V příštích třech měsících se navíc čeká další bezprecedentní propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, totiž v dubnu klesl nejníže od znovusjednocení Německa a je ještě níže než byl v březnu. V uplynulém měsíci klesl o 30 bodů na minus 51,4 bodu. V březnu se index propadl o 22,7 bodu. Stejně je tomu i v tuzemsku. Průmyslová výroba očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Meziročně v březnu klesl i přebytek zahraničního obchodu o 12,6 miliardy korun na 3,1 miliardy korun. Obchodování ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, klesl vývoz i dovoz. Pokles exportu byl ale výraznější.
Zavedení šrotovného v Německu do začátku června vypadá nadějně
06.05.2020
Německo je o krok blíž k znovuzavedení takzvaného šrotovného, v rámci kterého by vláda lidem přispívala na nákup nového auta. Kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) o tom v úterý debatovala se zástupci německého autoprůmyslu. Merkelová se s manažery automobilek dohodla na vzniku pracovní skupiny, která má pomoci německý autoland dostat z krize.
O konečné formě podpory má vláda rozhodnout nejpozději na začátku června. Podle zdrojů německého deníku Handelsblatt z okruhu úterního jednání mohou ale automobilky podporu vlády očekávat. "Kancléřka Merkelová poukázala na zvláštní význam automobilového průmyslu pro zaměstnanost v Německu," uvedl v tiskové zprávě mluvčí německé vlády Steffen Seibert.