Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
České firmy si stále více půjčují v eurech
11.12.2019
Zatímco v Česku v posledních dvou letech centrální banka opakovaně zvyšovala základní úrokovou sazbu, což má vliv na zdražování úvěrů, v zemích eurozóny se sazby drží stále nízko.
Čím dál více tuzemských firem si i proto bere úvěry v eurech. Podle údajů České národní banky je ve společné evropské měně téměř třetina všech půjček, které si české podniky vzaly od bank v tuzemsku.
Průmyslová výroba v Německu v říjnu nečekaně klesla
09.12.2019
Průmyslová výroba v Německu v říjnu nečekaně klesla, proti září se snížila o 1,7 procenta. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici přitom očekávali, že se pokles zastaví a výroba vykáže růst o 0,1 procenta. Německé ministerstvo hospodářství ve čtvrtek oznámilo, že místnímu průmyslu v říjnu klesly zakázky, vliv podle něj měla slabší poptávka v Německu i v zemích mimo eurozónu.
Ministerstvo ve čtvrtek oznámilo, že zakázky se snížily o 0,4 procenta. Analytici přitom v anketě agentury Reuters počítali s růstem zakázek, který odhadovali na 0,3 procenta. Průmyslové zakázky od domácích zákazníků v říjnu klesly o 3,2 procenta a objednávky od klientů mimo eurozónu se propadly o 4,1 procenta. Zakázky z ostatních členských zemí eurozóny se však o 11,1 procenta zvýšily. V září se průmyslová výroba snížila o 0,6 procenta, také více, než se očekávalo. Tento údaj statistici v pátek potvrdili. Říjnový pokles činí v meziročním srovnání 5,3 procenta, a je rovněž výrazně silnější, než se čekalo. Údaje signalizují přetrvávající útlum v německém průmyslu, situace by se ale podle ministerstva hospodářství měla v příštích měsících stabilizovat. Výrazně se v říjnu snížila hlavně výroba kapitálového zboží.
Pokud chce Německo splnit své klimatické cíle, musí razantně zdražit naftu
06.12.2019
Aby Německo splnilo své klimatické cíle v dopravě pro rok 2030, musela by cena jednoho litru nafty stoupnout o 70 centů (18 Kč). Rychlost na dálnicích by se navíc musela omezit na 120 kilometrů v hodině. Ukazuje to analýza Spolkového úřadu pro životní prostředí, o níž informoval deník Süddeutsche Zeitung.
Spolková republika chce emise skleníkových plynů do roku 2030 snížit o 55 procent proti roku 1990, a místní vláda proto přijala takzvaný klimatický balíček, který k tomu má dopomoci. Počítá i s řadou opatření v dopravě, která je jediným sektorem, kde emise zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. Opatření, mezi která patří zpoplatnění oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného v dopravě, má ale Spolkový úřad pro životní prostředí za nedostatečná. Nynější plány počítají například s tím, že cena za litr nafty do roku 2025 stoupne zhruba o deset centů (2,55 Kč). Podle analýzy je ale potřeba, aby bylo zvýšení ceny do roku 2030 zhruba sedminásobné. Benzin by pak měl podražit o 47 centů (12 Kč) za litr.
Konzervativci chtějí po brexitu zpřísnit kontroly na hranicích
04.12.2019
Podle listu Financial Times je aktuální prohlášení britské ministryně vnitra Priti Patelové dalším ze slibů, kterými se chtějí dosud vládní konzervativci před prosincovými parlamentními volbami profilovat jako strana práva a pořádku.
Všichni občané zemí Evropské unie i zemí Britského společenství národů (Commonwealth) by podle návrhu museli žádat o víza v novém systému elektronické registrace. Lidé cestující do Británie by tak museli vyplnit on-line dotazník, na základě kterého by jim úřady schválily, či zamítly vstup do země. Občané všech členských zemí EU včetně Česka mohou nyní do Británie vstoupit pouze s pasem či občanským průkazem. Pokud by se konzervativci i po volbách udrželi u moci, nebudou již občanské průkazy jako doklad totožnosti stačit. Britové budou nové poslance volit příští týden ve čtvrtek, šéf konzervativců a premiér Boris Johnson včera v rámci předvolební kampaně navštívil přístav v Southamptonu.