Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská komise vyšetřuje Google kvůli sběru dat
02.12.2019
Evropská komise vyšetřuje, jakým způsobem a za jakým účelem americká internetová společnost Google shromažďuje údaje. Komise, která již americký podnik v minulosti několikrát pokutovala, to dnes sdělila agentuře Reuters.
"Komise rozeslala dotazníky v rámci předběžného vyšetřování praktik Googlu souvisejících se sběrem a využitím dat," napsala Evropská komise v e-mailové zprávě. Podle dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters, se Evropská komise soustřeďuje mimo jiné na údaje související s lokálními vyhledávacími službami, internetovou reklamou či webovými prohlížeči.
Brusel v Česku narazí
27.11.2019
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je pro Česko dobře, že se už za pár dní vymění Evropská komise.
Předseda té současné, Lucemburčan Jean-Claude Juncker, odchází do důchodu a střídá ho bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Jí vedenou komisi včetně české zástupkyně Věry Jourové by měli podle očekávání ve středu ve Štrasburku schválit europoslanci, funkce se následně ujme 1. prosince. "Zná Česko, zná náš region," tvrdí Babiš o von der Leyenové.
Podnikatelská aktivita v eurozóně se téměř zastavila
25.11.2019
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v listopadu téměř zastavila. Nejvyšší údaj za pět měsíců vykázal zpracovatelský průmysl největší ekonomiky eurozóny - Německa. Vyplývá to z údajů společnosti IHS Markit, které byly v pátek zveřejněny a které jsou založeny na průzkumu mezi nákupními manažery.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který se považuje za spolehlivý ukazatel zdraví ekonomiky, klesl na 50,3 bodu z říjnových 50,6 bodu. Ještě více se tak přiblížil hodnotě 50 bodů, která odděluje růst aktivity od poklesu. Údaj byl horší, než očekávali ekonomové oslovení agenturou Reuters, a jen těsně se minul s více než šestiletým minimem dosaženým v září. V eurozóně nejdůležitější sektor služeb vzrostl mnohem méně, než se očekávalo, a v poklesu pokračoval i evropský zpracovatelský průmysl.
Drahé potraviny ženou Brity do německých diskontů
21.11.2019
Rostoucí ceny potravin připisované někdy brexitu přiměly Brity přehodnotit nabídku německých diskontních řetězců. Po spíše rozpačitých začátcích Aldi a Lidlu, které na britských ostrovech prosluly nehostinnými prostorami a omezenou nabídkou britských potravin, si do nich nachází cestu stále více místních. Podle týdeníku Die Zeit už se dokonce hovoří o takzvaném efektu Aldi.
Když se Aldi a Lidl odvážily vstoupit v devadesátých letech na trh za kanálem La Manche, nespatřovaly v nich tamní zavedené řetězce Tesco, Sainsbury's nebo Asda zprvu žádnou vážnou konkurenci. Podle listu The Guardian působily jejich spartánsky zařízené prostory zaplněné zbožím v lepenkových krabicích ošuntěle a "bezútěšně německy" a za výhradně německou vlastnost byla považována i snaha pídit se neustále po co nejvýhodnější ceně. Ještě v roce 2009 tak měly Aldi a Lidl v Británii pouze dvouprocentní podíl na trhu.