Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Mezinárodní měnový fond varuje Evropu
08.11.2019
Mezinárodní měnový fond varuje Evropu, aby si připravila nouzové plány pro případ silného útlumu ekonomiky. Evropské hospodářství čelí více rizikům a měnová politika už své nástroje vyčerpala, uvedl ve středu fond ve svém ekonomickém výhledu pro Evropu. Odhad růstu ekonomiky regionu ale nechal beze změny na hodnotách zveřejněných v polovině října.
Varování přichází přesto, že se hospodářství eurozóny ukazuje odolnější, než se vzhledem ke zpomalování obchodu a výroby očekávalo. Daří se Francii, tedy druhé největší ekonomice eurozóny, i když Německo jako nejdůležitější země bloku se v uplynulém čtvrtletí zřejmě propadlo do recese. Zhoršovat se začíná i situace na německém trhu práce.
Agrofert pobral loni téměř miliardu v dotacích EU
06.11.2019
Ve většině zemí střední a východní Evropy si unijní zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných, kteří mají styky, napsal v neděli v rozsáhlé reportáži americký list The New York Times (NYT). Podrobně v ní zejména rozebírá, jak systém zemědělských dotací podle něj zneužívá maďarský premiér Viktor Orbán. List dále uvádí, že největším příjemcem zemědělských dotací v České republice je premiér Andrej Babiš. V Bulharsku a na Slovensku stojí zemědělské dotace za přebíráním půdy mafiánským stylem.
Investigaci NYT vedl v devíti zemích po většinu letošního roku. Odhalila postupně "záměrně neprůhledný dotační systém deformovaný korupcí, který podkopává environmentální cíle Evropské unie". Společnou zemědělskou politiku, která hrála důležitou roli při formování EU, nyní podle amerického deníku zneužívají ty samé protidemokratické síly, které osmadvacítku ohrožují zevnitř. Reportáž NYT dochází k závěru, že Orbán, "ikona evropské krajní pravice a zavilý kritik Bruselu, bere peníze od Evropské unie rád". Unijní dotace podle amerického deníku používá jako systém patronáže, ze kterého těží jeho přátelé a rodina, chrání díky nim své politické zájmy a pomáhají mu trestat jeho soupeře.
Ochota bank půjčovat zvyšuje ceny komerčních realit
04.11.2019
Ve střední a východní Evropě je Česko pro realitní investory druhou nejatraktivnější zemí hned za sousedním Polskem. A obchodům nahrávají příznivé podmínky v podobě nízkých mezibankovních sazeb.
Investiční aktivita v posledních měsících sice pozvolna klesá, ochota bank financovat nemovitostní transakce ale zůstává stabilní, či spíše mírně roste. Za prvních šest měsíců roku 2019 půjčily banky v Evropě na nákup realit 50 miliard eur a do konce roku by se tato suma měla zdvojnásobit. V průzkumu Property Lending Barometer mezi bankéři z takřka 70 bank v 15 evropských zemích to uvádí poradenská společnost KPMG.
Ekonomika EU překvapila
01.11.2019
Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie ve třetím čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zrychlil na 0,3 procenta z 0,2 procenta v předchozích třech měsících. Ve svém rychlém odhadu to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V eurozóně růst zůstal na 0,2 procenta.
V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt 19 zemí platících eurem ve třetím čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. Růst tak zvolnil z 1,2 procenta. V celé EU meziroční růst zůstal na 1,4 procenta.