Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Verdikt soudu EU ohrožuje i jaderné elektrárny v Česku
30.10.2019
Postavit novou elektrárnu nebo opravit starou bude v Evropě těžší než dřív. Může za to nedávný rozsudek Tribunálu Soudního dvora EU týkající se plynovodu OPAL. Tribunál zcela nově vyložil obecnou zásadu solidarity zakotvenou v základní smlouvě o Evropské unii.
Členské státy tak teď budou muset při plánování energetických projektů důkladněji zkoumat, co chtějí jejich sousedé. A případně jim kompenzovat újmy. To by podle některých právníků mohlo zastavit nebo zdržet nejen výstavbu energetických sítí, ale třeba i jaderných elektráren.
Německo na tom není tak zle. Klesající důvěra v ekonomiku se zastavila
28.10.2019
Podnikatelská nálada v Německu zůstala v říjnu beze změny, ukázal v pátek zveřejněný průzkum mnichovského institutu Ifo. Jeho index důvěry, který je založen na průzkumu zhruba mezi sedmi tisíci německých firem, si podržel hodnotu 94,6 bodu a byl mírně vyšší, než se čekalo. Největší evropská ekonomika se tak po nedávném poklesu stabilizuje, uvedl v pátek prezident Ifo Clemens Fuest. Podle analytiků Ifo by mohla v závěrečném čtvrtletí dokonce mírně vzrůst.
Nejistota mezi podnikateli vyvolaná dosud nevyřešeným brexitem nicméně zůstává na vysoké úrovni, dodal Fuest. Zatímco současnou situaci hodnotí o něco hůře, do budoucna přesto hledí s větším optimismem – dílčí index hodnotící současnou situaci klesl na 97,8 bodu ze zářijových 98,6 bodu, index budoucích očekávání se ale zvýšil na 91,5 bodu z 90,9 bodu. Zastavil se klesající trend hodnocení hospodářského klimatu ve zpracovatelském průmyslu. Tento dílčí index stoupl – především díky výrazně méně pesimistickému pohledu do budoucna. Index sektoru služeb se téměř nezměnil, ale vyšší hodnoty vykázal i index maloobchodu. Naopak menší spokojenost hlásí podnikatelé ve stavebnictví. Se silnějšími obavami ale začínají hledět do budoucna němečtí spotřebitelé. Jejich nálada je podle v pátek zveřejněného průzkumu institutu GfK nejhorší za poslední tři roky.
Google ve Francii našel trik, jak navzdory regulacím neplatit médiím za články
25.10.2019
Evropská unie tlačí na Google, Facebook a další internetové giganty. Novou směrnicí jim nařídila, aby začaly platit médiím za úryvky jejich článků, které na internetu zobrazují.
Zvláště Googlu se taková regulace nelíbí a hodlá se proti ní bránit ve všech členských státech osmadvacítky. První bitvu nyní firma svádí s Francií, kde začala nová pravidla platit. Zatím to vypadá, že populární vyhledávač na francouzskou verzi unijních pravidel vyzrál.
Evropská města bojují s vysokými nájmy
23.10.2019
Sehnat nájemní byt pro lidi v evropských velkoměstech je stále těžší, protože ceny v posledních letech prudce rostou.
Přibývá proto měst, která soukromým majitelům bytových domů určují, jaké nejvyšší nájemné mohou vybírat. K Vídni, Paříži, Kodani či Barceloně přibude také Berlín.