Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Inflace v eurozóně v prosinci zpomalila na 1,6 procenta
18.01.2019
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci zpomalilo na 1,6 procenta z listopadových 1,9 procenta. Potvrdila to ve čtvrtek konečná zpráva Eurostatu. Zpráva komplikuje plány Evropské centrální banky (ECB) na letošní případné zvýšení základní úrokové sazby, napsala agentura Reuters. Cílem ECB je míra inflace těsně pod dvěma procenty. Inflační hladina se ale už nějakou dobu nachází hluboko pod touto úrovní, v prosinci byla nejníže za osm měsíců.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a která je pro měnovou politiku ECB zásadní, zůstala v prosinci na 1,1 procenta. Eurostat tedy i v tomto případě potvrdil svůj dřívější údaj a zároveň odhady analytiků. Zvyšování cen zbrzdilo především prudké zpomalení růstu cen energie. Ty v prosinci meziročně stouply jen o 5,4 procenta, zatímco ještě v listopadu zdražovaly o 9,1 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem pak ceny energií dokonce klesly o 3,2 procenta.
Tvrdý brexit by připravil o práci asi 40 tisíc Čechů
16.01.2019
Nejistota a těžká předvídatelnost dopadů brexitu je v ústředí zájmu nejen českých firem. HN oslovily pět českých odborníků a zeptaly se jich na okamžité dopady případného tvrdého brexitu, ale i dlouhodobější dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie, které ovlivní i Česko.
"Vývozy do Británie jsou o více než padesát procent vyšší, než ukazují oficiální čísla (skoro 210 miliard korun). Je to dáno nepřímými vývozy v hodnotě 120 miliard korun, které nemíří přímo do Velké Británie, ale nakonec tam doputují. Jde například o subdodávky českých autodílů do Německa, které skončí v německých autech vyvezených do Británie," řekl David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Tato banka ve svojí nedávné analýze odhadla, že tvrdý brexit - tedy odchod Londýna bez dohody s Bruselem, po němž by začala platit cla a netarifní bariéry - může snížit přímé i nepřímé vývozy z Česka do Británie o 20 procent. "To by i díky poklesu investic znamenalo pokles HDP o něco málo přes jeden procentní bod. Dopad na zaměstnanost by byl asi 40 tisíc lidí," dodal Navrátil. Ani velmi tvrdý brexit podle něj ovšem nemusí poslat českou ekonomiku do recese. "Na brexit se musí připravit především firmy z automobilového průmyslu a elektrotechnického průmyslu," řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Britská mobilní banka získává na oblibě
14.01.2019
Když má člověk vrátit dvě stě korun kolegovi, který za něj zaplatil oběd, často bývá snazší si vybrat z bankomatu a splatit dluh v hotovosti. Druhá varianta, tedy zeptat se na jeho účet, pracně naťukat dlouhou řadu čísel do internetového bankovnictví a nakonec den dva čekat, než se částka kolegovi připíše na účet, je zkrátka moc náročná. Rozvoj bankovních aplikací pro chytré telefony však situaci začíná měnit.
Dobrým příkladem je britská mobilní banka Revolut, která funguje jako předplacená platební karta spojená s aplikací, skrz niž kontroluje uživatel zůstatek na účtu či zadává platby. Když dá aplikaci přístup do telefonního seznamu, Revolut mu rovnou vypíše seznam všech jeho kontaktů, které aplikaci používají a tuto funkci jí povolily. Poslat dvě stě korun je pak záležitost jednoho kliku. Uživatel může k platbě rovnou připojit i krátkou zprávu. Pohled do telefonního seznamu novináře, který je logicky poměrně rozsáhlý a zahrnuje telefonní čísla spousty lidí z ekonomické sféry, nabízí výmluvný obrázek o tom, jaký druh uživatelů má o novinky tohoto typu zájem: Revolut aktivně používá řada novinářových kontaktů ze startupového prostředí, ale i tiskoví mluvčí či elitní zaměstnanci klasických tradičních bank.
Česko dostalo z EU zatím jen čtvrtinu dotací
11.01.2019
Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí unii nic vracet. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta.
"Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun. V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.