Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česko je v EU páté v rychlosti růstu zadlužování
23.07.2018
Plánované schodky státního rozpočtu na následující tři roky ukazují, že vláda rezignovala na snahu absolutně redukovat dluh a spoléhá se pouze na silný ekonomický růst. V reakci na v pátek zveřejněné údaje Eurostatu to řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Dále uvedl, že pokles veřejného dluhu Česka v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je v posledních letech způsoben zejména silným ekonomickým růstem, a nikoliv významnějšími strukturálními reformami veřejných financí. Přitom zachování vysokého růstu HDP nemusí být podle něj do budoucna samozřejmé. Eurostat informoval, že veřejný dluh Česka vyjádřený poměrem k HDP stoupl v prvním čtvrtletí o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. To je páté nejrychlejší tempo růstu zadlužení v celé EU, upozornil Pavel. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. "Pokles vládního dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos," uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Poukázal také na skutečnost, že meziročně vládní dluh v poměru k HDP v prvním čtvrtletí klesl. Loni v prvním čtvrtletí byl dluh 39,9 procenta HDP.
Pokud Trump omezí dovoz aut, zavede EU cla na léky a uhlí
20.07.2018
Evropská unie by mohla zavést cla na uhlí, léky a chemické výrobky ze Spojených států. K opatření by přistoupila, pokud americký prezident Donald Trump zavede omezení na dovoz evropských aut do USA. Ve čtvrtek o tom informoval německý list WirtschaftsWoche. Evropská komise (EK) předpokládá, že opatření by se dotklo dovozu zboží v celkové hodnotě 8,5 miliardy eur, tedy zhruba 220 miliard korun.
"Členské státy rozhodnou o další strategii příští týden podle toho, jak dopadne návštěva šéfa EK Jeana-Clauda Junckera," sdělil německému týdeníku nejmenovaný evropský diplomat. Pak by členské státy do srpna vypracovaly seznam protiopatření. Juncker se příští týden chystá do Washingtonu na jednání o obchodních vztazích mezi EU a USA. Ty jsou napjaté od doby, co americká vláda uvalila cla na dovoz oceli a hliníku z EU a Trump následně opakovaně pohrozil, že toto opatření rozšíří na evropské automobily. Protože objem vyvážených aut z EU do USA je výrazně vyšší než objem uhlí a oceli, budou případná protiopatření tentokrát dalekosáhlejší, uvádí list. Pokud jde o ocel, týkají se evropská odvetná cla pro srovnání zboží v objemu pouze 2,8 miliardy eur, dodává. Vývoz amerického uhlí do EU se v posledních letech výrazně zvýšil. Zástupci chemického průmyslu v EU se zavedení cel brání, neboť se obávají Trumpovy odvety. Juncker se má s americkým prezidentem sejít 25. července. EK koordinuje obchodní politiku všech 28 členských států a její šéf avizoval, že to chce Trumpovi vysvětlit, uvedla agentura Reuters.
EU a Japonsko se dohodly na volném obchodu
18.07.2018
Od konce března příštího roku budou mít japonští vývozci zboží na trhu Evropské unie skoro stejné postavení jako jejich konkurenti z členských zemí. Umožní jim to dohoda o volném obchodu podepsaná včera v Tokiu, jež v první etapě zruší zhruba polovinu cel ve vzájemném obchodu.
Evropská unie a Japonsko zahájily jednání o volném obchodu v roce 2013. Bylo velice obtížné. Díky dohodě, kterou musí ještě ratifikovat Evropský parlament, vznikne největší pásmo volného obchodu na světě s 637 miliony obyvatel a vytvářející skoro 30 procent globálního HDP (dle nominální hodnoty). Japonsko se připojí k početnému "klubu" zemí, které již dohodu o volném obchodu s Evropskou unií uzavřely. V procesu ratifikace jsou nyní dohody unie se Singapurem a Vietnamem, jedná se s Austrálií a Novým Zélandem. "Ve světě sílí obavy z ochranářství, ale já si přeji, aby Japonsko a Evropská unie dále nesly vlajku volného obchodu," prohlásil podle agentury Reuters po podpisu dohody japonský premiér Šinzó Abe. Ten v Tokiu přivítal předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a šéfa Evropské rady Donalda Tuska. "Dáváme světu jasný signál, že jsme odhodláni čelit obchodnímu ochranářství" podotkl Tusk. Evropská unie se zavázala, že okamžitě zruší necelou polovinu cel na dovoz japonského zboží. Další bariéry budou mizet postupně tak, aby se během sedmi let bezcelně dováželo 99 procent. To se týká i osobních aut, na která Evropská unie nyní uvaluje desetiprocentní clo. Japonci zprvu zruší více než polovinu cel. Odpadne například patnáctiprocentní clo na dovoz evropských vín, která se tak budou moci mnohem lépe prosadit hlavně v konkurenci s chilskými víny, jimž Japonci poskytují celní zvýhodnění.
Sdílení elektroaut Autolib v Paříži zkrachovalo
16.07.2018
Francouzské automobilky Renault a PSA Peugeot Citroën brzy nabídnou Pařížanům službu na sdílení aut. Chtějí tak využít krachu dosavadního projektu Autolib.
"Právě Paříž přišla se sdílením elektroaut. Dokázali jsme, že jsou potřeba," prohlásila pařížská starostka Anne Hidalgová s tím, že po pádu Autolibu je třeba přinést jasné plány do budoucna. Službu Autolib, kterou provozoval francouzský magnát Vincent Bolloré, s velkou pompou uvedl v roce 2011 do pařížských ulic tehdejší socialistický starosta Bertrand Delanoe. Ten si od projektu sliboval snížení škodlivin v Paříži. Jenže od svého vzniku se Autolib nedostal do černých čísel. Právě naopak. Služba měla fungovat do roku 2023 - do tohoto roku by ale podle odhadů měla nahromadit dluh až 300 milionů eur. A proto se úřady rozhodly smlouvu vypovědět. A co stálo za pádem Autolibu? Byl to například rychlý nástup Uberu i stížnosti klientů na čistotu vozidel. Ta údajně používali k přespání drogově závislí nebo bezdomovci. Těmto problémům se chtějí samozřejmě francouzské automobilky vyhnout a své plány diskutovaly přímo se starostkou Hidalgovou. Renault už má s podobnou službou zkušenosti. V Madridu nabízí na sdílení na 500 aut. Teď hodlá rozmístit první sdílená elektroauta do pařížských ulic už letos v září. V Paříži budou k dispozici elektromobily Zoe, Twizy a Kangoo. Jak uvádí francouzská média, Renault zatím nezveřejnil, kolik jeho služba bude stát. Do konce roku bude v Paříži na 2000 sdílených aut této značky.