Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.
Volkswagen zdvojnásobil dividendu
04.05.2018
Volkswagen čekají podle jeho šéfa Herberta Diesse největší změny v historii. Do elektrifikace a digitalizace hodlá koncern do konce roku 2022 investovat 34 miliard eur, dalších 15 miliard eur přidají jeho dva společné podniky, které zřídil v Číně s tamními partnery. Valná hromada ve čtvrtek také schválila výplatu dividendy.
Vedení akcionářům slíbilo, že Volkswagen do roku 2025 na trh uvede 80 nových elektrických modelů, z toho 50 na baterii, tedy čistě na elektrický pohon, ostatní budou hybridy nabíjené ze zásuvky. "Největší část cesty máme teprve před sebou. Roky rozhodující o naší transformaci teprve přijdou," sdělil akcionářům Diess. Valnou hromadu také upozornil, že Volkswagen – podobně jako další evropské automobilky – dosud silně závisí na dodavatelích baterií z Číny, Jižní Koreje a Japonska, což je nutné změnit. Herbert Diess je velice nespokojen s tím, že se dosud nepodařilo změnit to, co se nazývá "firemní kultura". Koncern, jehož řízení mu akcionáři svěřili, chce mít "poctivější, otevřenější a upřímnější, jedním slovem slušný".
Peněz z Bruselu ubude. Babišovi to nevadí
02.05.2018
Velká část peněz, za které Česko staví a opravuje dálnice, železnice nebo třeba podporuje vědu a výzkum, pochází z Bruselu. Prostředků z evropských fondů ale v budoucnu do Česka přiteče podstatně méně než dosud.
Mělo by to být jasné z návrhu příštího sedmiletého evropského rozpočtu, který bude platit po roce 2020. Ve středu ho předloží Evropská komise. V současném sedmiletém evropském rozpočtu je na dotace chudším zemím, jako je Česko, určeno zhruba 350 miliard eur, tedy skoro devět bilionů korun. Komise ve středu nejspíš navrhne, aby to pro léta 2021 až 2027 bylo o pět až deset procent méně. Ztenčit by se měl i balík peněz na podporu zemědělců. "Koláč" evropských dotací tak bude menší, Česko z něj navíc nejspíš dostane menší podíl než dosud, kdy patřilo vůbec k největším příjemcům peněz z evropského rozpočtu. "Česko poskočilo kupředu, bohatne. Je to podobný příběh jako dříve u Irska nebo Španělska," řekl HN mimo záznam zdroj z Evropské komise, který se přípravě rozpočtu věnuje.
Evropě i USA se daří
30.04.2018
Letošní výkyvy na akciových trzích byly způsobeny obavami z inflace a růstu úrokových sazeb a roli sehrává také nejistota ohledně možné obchodní války, říká v rozhovoru pro HN analytik Amundi, největší evropské investiční společnosti.
Investoři by i v dalším průběhu roku měli počítat s vyšší kolísavostí cen akcií i dalších aktiv na světových finančních trzích. Podle Sergia Bertonciniho, analytika firmy Amundi, která spravuje majetek v objemu 1,4 bilionu eur, a je tak největší evropskou investiční společností, budou trhy ovlivňovat obavy z růstu inflace a úrokových sazeb a také nejistota spojená s případným nástupem protekcionismu kvůli možné eskalací obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, případně dalšími zeměmi.