Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Proti zemím, které nedodržují dohodnuté kvóty, zahájí Evropská komise v úterý správní řízení
12.06.2017
Proti zemím, které odmítají pomoci Itálii a Řecku relokovat na své území uprchlíky, by Evropská komise měla zahájit řízení pro porušení smluv, je přesvědčen šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. Takové řízení by se mohlo týkat i Česka, které odmítá kvóty na přerozdělování migrantů naplnit.
"Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: 'Já jsem pro'. Ne abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu," řekl Juncker. Podle agentury Reuters se věcí začne Evropská komise zabývat již v úterý, agentuře to sdělily zdroje blízké komisi. Komise o tom oficiálně rozhodne právě na úterním zasedání. Pokud se komise na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup. Jednou ze zemí, která roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, bylo i Česko. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinilo. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla nejprudším tempem za poslední rok
08.06.2017
Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední rok.
Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj dřívější odhad, podle kterého růst zůstal na 0,5 procenta, tedy na úrovni z loňského čtvrtého čtvrtletí. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle revidovaných údajů zvýšil o 1,9 procenta namísto dříve ohlášených 1,7 procenta. Meziroční růst tak zrychlil z 1,8 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Eurostat zlepšil rovněž údaje o růstu ekonomiky celé eurozóny. HDP eurozóny tak podle čtvrteční zprávy v prvním čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům a v meziročním srovnání se zvýšil o 2,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
S členstvím v EU je spokojený jen každý třetí Čech
06.06.2017
Spokojenost Čechů se členstvím země v Evropské unii za rok stoupla. Letos v dubnu ji vyjádřilo 32 procent občanů, zatímco před rokem jich bylo 25 procent. Vzrostl také podíl lidí, podle kterých má být Česko unijním členem. Tento názor sdílí tři z pěti lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které zjišťovalo názor zhruba tisícovky občanů mezi 3. a 13. dubnem.
Spokojenost Čechů se členstvím v unii se letos vrátila na hodnoty z roku 2015. Loňská patřila k nejnižším v historii měření, naopak nejvyšší byla v krizových letech 2008 a 2009, kdy dosahovala 40 procent. Kromě růstu spokojenosti také za poslední rok ubylo nespokojených lidí, podíl klesl z loňských 39 procent na letošních 33 procent. Nejvyšší míru spokojenosti projevují mladí lidé, s přibývajícím věkem naopak narůstá nespokojenost. Větší podíl spokojených je také mezi vedoucími pracovníky či voliči lidovců, zelených, pirátů nebo TOP 09. Nespokojeni jsou častěji důchodci a levicoví voliči. Rovných 60 procent lidí letos v dubnu také uvedlo, že Česko má být členem unie. Loni tento názor sdílela polovina obyvatel, předloni 59 procent. Zhruba každý sedmý Čech se často cítí být občanem Evropské unie, někdy tento pocit má dalších 43 procent lidí. Naopak nikdy se občanem unie necítí být dvě pětiny občanů Česka. Průzkum rovněž ukázal, že na členství v unii je přibližně třetina občanů hrdá. Nicméně převažuje postoj lidí, kteří hrdí nejsou. Nepociťuje ji 57 procent lidí. Jiný průzkum veřejného mínění, který koncem května zveřejnili organizátoři mezinárodní konference Globsec, ukázal, že Češi jsou největšími euroskeptiky z obyvatel sedmi zemí střední a jihovýchodní Evropy. Unii hodnotili pozitivněji než Češi obyvatelé Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na data uvedl, že ČR na vstupu do EU vydělala. Kritický názor veřejnosti na Evropu je podle Sobotky výsledkem neschopnosti rychlého vyřešení masivní migrační krize, která nastala před několika lety.
zdroj: ihned.cz
EU rozšíří bezplatnou wi-fi do tisíců měst a obcí
02.06.2017
Až osm tisíc evropských měst a vesnic se má v příštích dvou letech dostat k evropským penězům na wi-fi připojení k internetu, které mohou evropští občané včetně těch českých bezplatně využívat na zastávkách MHD, náměstích a dalších veřejných prostranstvích. Počítá s tím program WiFi4EU, na jehož přijetí se před několika dny shodli unijní politici. S informací přišel web Lupa.cz.
V novém programu se bude rozdělovat celkem 120 milionů eur (3,2 miliardy korun). O wi-fi dotace mohou žádat obce, města nebo veřejné knihovny. Unie by měla každé z institucí proplatit až 60 tisíc eur (1,6 milionu korun) na vybudování potřebné internetové infrastruktury. Provoz a náklady na připojení si musí platit sami. Podle komise mají na peníze největší šanci žadatelé, kteří o ně požádají co nejdříve. Dubnové stanovisko české vlády ovšem takovýto postup kritizuje. "Je možné, že finanční podporu dostane subjekt, který ji sice potřebuje méně naléhavě, ale požádá o ni dříve," uvádí vládní dokument. Podle něho vláda "pochybuje o důležitosti zavádění místních bezdrátových přístupových bodů na veřejných místech". Česká města se zatím do rozšiřování bezplatného internetu na veřejných prostranstvích pouštějí sama. Praha wi-fi připojení zavedla v některých tramvajích, v zoologické zahradě nebo na Petříně. Také Brno chystá vlastní "wi-fi projekt", do něhož v příštích třech letech hodlá samo investovat 5,4 milionu korun. A přidávají se též další krajská města jako Olomouc či Hradec Králové. S nápadem na podporu bezplatného wi-fi internetu přišel loni na podzim předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se podobnými programy snaží o rozšíření vysokorychlostního internetu v zemích osmadvacítky. Rozvoj internetu a internetového byznysu má podle Junckera Evropskou unii hospodářsky posílit oproti USA nebo Japonsku. Česko už před třemi lety dostalo z EU celkem 14 miliard korun na vybudování vysokorychlostních internetových sítí v odlehlých venkovských oblastech. Dotační program ale dlouhodobě provázely kompetenční spory mezi vládními úřady i adresáty podpory a peníze z něj se začaly rozdělovat až letos na jaře.
zdroj: ihned.cz