Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu, nejvíce za 33 let
04.11.2022
Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let, základní sazba je teď na nejvyšší úrovni od roku 2008.
Bank of England, jak se britská centrální banka oficiálně nazývá, se podobně jako další centrální banky pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí.
V
Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich
31.10.2022
Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.
Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla.
Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.
Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal.
Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.
V
Evropská centrální banka podle očekávání zvedla základní úrok
28.10.2022
Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně.
Banka zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní úrok tehdy stoupl na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016. V září pak banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
V
Cena plynu pro evropský trh se vrátila k poklesu
21.10.2022
Cena plynu pro evropský trh se po čtvrtečním růstu vrátila k poklesu. Krátce před polednem vykazoval termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles přibližně o deset procent na 114 eur (2800 korun) za megawatthodinu. Cena ale zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za megawatthodinu.
Ve čtvrtek se cena kontraktu zvýšila, zatímco po většinu týdne klesala. Za poklesem stojí teplé počasí, vysoká úroveň zásob a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Ke snížení ceny přispívají podle obchodníků také pokračující jednání Evropské unie ohledně intervence na trhu.
V