Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Cena plynu pro evropský trh klesá pod 150 eur za megawatthodinu
11.10.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v poklesu. Nejnovější údaje ukazují, že zásoby plynu v Evropě dál rostou, zatímco spotřeba se snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 9:30 SELČ ztrácel téměř pět procent na 149 eur (zhruba 3650 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předtím sestoupil až na 144 eur za MWh, tedy na nejnižší úroveň od konce června. Cena kontraktu nicméně zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.
Společnost ICIS dnes uvedla, že poptávka po zemním plynu v Evropě bez zahrnutí Británie se v září nacházela 12 procent pod pětiletým průměrem. Evropská komise vyzvala členské země Evropské unie, aby spotřebu plynu snížily o 15 procent.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v sobotu plné z téměř 89 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků přes 94 procent a v České republice téměř 88 procent.
V
Do Itálie přestal proudit plyn z Ruska. Gazprom tvrdí, že nedostal povolení k přepravě
03.10.2022
Itálie v sobotu nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko kvůli regulačním změnám. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.
"Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko," sdělila společnost ENI.
Podle ENI ale Rakousko nadále dostává ruský plyn ze Slovenska, řekl mluvčí společnosti agentuře ANSA. "Pracujeme s Gazpromem na tom, abychom zjistili, zda je možné obnovit dodávky do Itálie," uvedl mluvčí.
Gazprom tvrdí, že mu rakouský provozovatel neudělil povolení pro přepravu plynu (přepravní nominaci) do Itálie, protože ruská firma nesplnila nové regulační požadavky.
V
Inflace v Polsku stoupla na 17,2 procenta
30.09.2022
Míra inflace v Polsku se v září meziročně zvýšila o 1,1 procentního bodu na 17,2 procenta. Ve své předběžné zprávě to v pátek uvedl polský statistický úřad. Ceny zboží s služeb se tak zvýšily víc, než se čekalo.
Proti srpnu ceny vzrostly o 1,6 procenta ve srovnání s růstem o 0,8 procenta za srpen. Ekonomové podle agentury PAP v průměru čekali, že inflace vystoupí na 16,6 procenta a že se v porovnání s předchozím měsícem zvýší o jedno procento.
Polsko má největší ekonomiku z postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) má obdobně vysokou inflaci jen Česko, kde za srpen míra inflace vystoupila na 17,2 procenta. Členy Visegrádské skupiny jsou vedle Polska a Česka ještě Maďarsko a Slovensko.
Míra inflace v Maďarsku za srpen vzrostla na 15,6 procenta. Na Slovensku, které jako jediná země visegrádské čtyřky je členem eurozóny, se srpnová míra inflace dostala na 14 procent. Ve všech zemích V4 jde o maxima za desítky let.
V
Inflace v eurozóně byla v září opět rekordní, může za to hlavně zdražování energií
30.09.2022
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se srpnem je inflace vyšší o devět desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 9,7 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
V