Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber 
                
                26.09.2022
                
                Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci, kterou v pátek představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng, jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu korun), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky.
                
                    V příštích šesti měsících se vláda chystá zmírnit negativní dopady vysokých účtů za energie výdaji zhruba za 60 miliard liber. Odhadované náklady plánů na pomoc s energiemi jsou však nejisté kvůli nestabilním cenám, upozornil Kwarteng. Očekává ale, že náklady se sníží po zahájení vyjednávání nových dlouhodobých kontraktů s dodavateli.
Vláda v dubnu příštího roku, což je proti původním plánům o rok dříve, zruší nejvyšší sazbu daně z příjmů a sníží základní sazbu. Od dubna bude v zemi platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Zruší se tak dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150 tisíc liber (4,2 milionu korun) za rok. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent, uvedla agentura Reuters.
Podle Kwartenga to znamená, že už za několik měsíců se sníží daně pro více než 31 milionů lidí. Vláda chce těmito kroky podpořit hospodářský růst.
V
                
                
                    
                     
                    (Zdroj: aktualne.cz)        
                     
             
            
            
                    
                    
                        Cena pšenice klesá a je už blízko hodnot před válkou na Ukrajině
                    
                    20.09.2022
                    
                    Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
                    
                        Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 USD za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 USD za bušl. Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.
V
                    
                        
                 
                
                
                
                    
                    
                        Růst tržeb v malých prodejnách překonal za poslední rok nadnárodní řetězce
                    
                    20.09.2022
                    
                    Tržby za balené potraviny a drogistické zboží v prodejnách takzvaného tradičního trhu, tedy s plochou do 400 metrů čtverečních, od loňského července do letošního srpna meziročně vzrostly o 3,8 procenta.
                    
                        Hypermarkety a supermarkety za stejné období zaznamenaly růst tržeb o 1,9 procenta. Vyplývá to z dat společnosti NielsenIQ. Podle této společnosti bude následující období pro malé obchody v konkurenci nadnárodních řetězců vzhledem k tlaku na cenu ze strany zákazníků a rostoucím nákladům obchodů zatěžkávací zkouškou. 
V
                    
                    
                         
                        (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)        
                         
                 
                
                
                
                   
                    
                        Nejen potraviny. Zdražuje i základní drogerie
                    
                    19.09.2022
                    
                    Domácnosti neřeší jen výrazné zdražování jídla, pravidelné výdaje jim navyšuje také růst cen základní drogerie. A nemálo, kuchyňské rolky meziročně zdražily o téměř 100 procent, papírové kapesníky skoro o polovinu, cena toaletního papíru stoupla o čtvrtinu. Vyplývá to z dat srovnávače Heureka, který zmapoval ceny tuzemských e-shopů. Inflace tak Čechy přiměla změnit své nákupní zvyklosti.
                    
                        "Meziroční zvyšování cen sledujeme napříč téměř všemi kategoriemi, které na Heurece máme. I když se v některých případech jedná o nárazové zdražení, v mnoha kategoriích jde o postupný, ale dlouhodobý trend, který začal začátkem letošního roku," říká k vývoji cen na internetu Michal Buzek, šéf analytiků Heureky. Za prudkým zdražováním základní drogerie, do které patří právě toaletní papír, kapesníky či kuchyňské utěrky, je především růst cen papírů ve světě. "Kromě toho je však papírenský průmysl energeticky velmi náročný, a to hlavně na zemní plyn, což je podle mě hlavní důvod toho, že tak zdražují papírové hygienické výrobky," podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "V neposlední řadě zde máme poměrně silnou poptávku po tomto typu zboží, což nyní na podzim bude umocněno i sezonností, tedy nárůstem respiračních onemocnění a zvýšeným zájmem o papírové kapesníky," pokračuje analytik.
V
                    
                        
                 
                
                
                
                   
                    
                        Na českém trhu působí asi 12 velkých řetězců s módou
                    
                    12.09.2022
                    
                    Funguje pod nimi zhruba 20 značek. ČTK to řekl partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu ze společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček. Mezi nejvýznamnější sítě patří podle něj švédská H&M. Ta svůj první obchod otevřela 13. září 1947 ve městě Västeraas ve středním Švédsku, tehdy pod názvem Hennes.
                    
                        Do skupiny H&M, která je druhým největším prodejcem módy na světě, spadají kromě H&M značky COS, Monki, & Other Stories či Arket, většina jich ale podle Kotrbáčka zatím není v České republice zastoupena. Největším světovým prodejcem oblečení je španělská Inditex Group se značkami Zara, Bershka, Stradivarius nebo Pull and Bear. "Dále v ČR působí polská LPP Group se značkami jako Reserved, House, Cropp , Mohito a Sinsay, dalšími řetězci jsou C&A; Marks & Spencer, který je mimo Spojené království pouze v ČR a Řecku, New Yorker, Primark, Terranova, Lindex, Mango, Takko a prémiovější řetězce jako Peek & Cloppenburg či Van Graaf," uvedl.
S