Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna
07.03.2025
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Schválená novela přináší první zvýšení koncesionářských poplatků po více než patnácti letech. Poplatek za Českou televizi vzroste o 15 korun na 150 korun měsíčně, zatímco poplatek za Český rozhlas se zvýší o 10 korun na celkových 55 korun. Podle vlády je toto navýšení nezbytné pro finanční stabilizaci veřejnoprávních médií a zachování jejich dlouhodobé udržitelnosti. Kabinet také argumentuje tím, že reálná hodnota těchto poplatků v důsledku inflace výrazně klesla.
Novela však neřeší pouze výši poplatků, ale také rozšiřuje jejich výběr. Nově budou muset poplatky platit i domácnosti, které nevlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, ale mají zařízení schopné přehrávat obsah České televize a Českého rozhlasu přes internet – například chytré telefony, tablety či počítače. Zákon rovněž zavádí inflační doložku, která umožní pravidelné zvyšování poplatků podle míry inflace.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií zůstává jedním z klíčových politických témat a rozhodující slovo nyní bude mít Senát. Pokud schválenou normu podpoří, novela vstoupí v platnost a nové poplatky by začaly platit už od příštího roku.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česká spořitelna končí s vydáváním nových vkladních knížek
08.04.2024
V Česku zůstává jen jeden jediný finanční dům, který svým klientům nabízí možnost si založit novou vkladní knížku. Je jím ČSOB. Česká spořitelna se rozhodla, že klientům už nebude vydávat nové vkladní knížky. Na rozhodnutí České spořitelny, které vychází najevo z nejnovějšího oznámení o úrokových sazbách, informovala MF Dnes.
Zástupci finančního domu řekli zmíněnému deníku, že zájem o nové vkladní knížky vytrvale klesá. Z celkových 700 tisíc připadá asi polovina na výherní vkladní knížky, u nichž dvakrát do roku, konkrétně v květnu a listopadu, probíhá slosování o milion korun. "Zbylé vkladní knížky představují dětské vkladní knížky, které obvykle založili prarodiče vnukům a vnučkám. Právě zájem o dětské vkladní knížky setrvale klesá," řekl listu mluvčí spořitelny Filip Hrubý s tím, že firma pouze ukončila možnost zakládaní nových vkladních knížek. Klienti, kteří již mají vkladní knížky u spořitelny založené, je mohou nadále využívat. Vybrat uložené prostředky je možné na pobočkách.
S
Termín pro nabídky v jaderném tendru se prodlouží do 30. dubna
08.04.2024
Termín pro podání závazných nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku se prodlouží o dva týdny, uchazeči tak budou mít čas do 30. dubna.
O prodloužení původního termínu požádala francouzská firma EDF. Dalším uchazečem je korejská společnost KHNP. Společně o tom informovali ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu. Harmonogram projektu se podle nich i přes posun nemění.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Špatné jídlo může za umírání Čechů víc než cigarety a alkohol
03.04.2024
"Špatná strava je zodpovědná za velký podíl předčasných úmrtí, tedy těch, kterým by bylo možné zabránit. Je to dokonce mnohonásobně významnější faktor než nedostatek pohybu, a dokonce i kouření a alkohol," varuje nutriční epidemioložka Eliška Selinger.
U Čechů jsou problém například uzeniny i moc soli. Jíme ale i podstatně méně ovoce a zeleniny, než je třeba. "My víme, že označování potravin na přední straně obalu je velmi efektivní strategie nejenom v rámci vysoce průmyslově zpracovaných potravin, ale obecně podpory zdravé výživy. Bohužel Česká republika trochu propásla svou příležitost, kdy byla celoevropská diskuse o zavedení takzvaného nutriscore," říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger k tomu, jak snadno by se mohli Češi vyznat, jakou stravou prospět svému zdraví.
Selinger varuje, jak velký podíl má strava na předčasných úmrtích, což dokládá i nedávná studie o vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, podle které se tyto potraviny pojí s více než třiceti škodlivými účinky na zdraví. "Je ale rozdíl, jestli si koupím skutečně velmi levnou sušenku, která je v podstatě jen směsí naprosto neuvěřitelného množství cukru a levného tuku s trochou mouky, anebo jestli si seženu nějakou kvalitnější pochutinu třeba částečně z celozrnné mouky a menším množstvím cukru," popisuje expertka, že člověk si vždycky může v obchodě vybrat, co má rád, aniž by dlouhodobě poškozoval své zdraví. Musí při tom ovšem dbát na určitá pravidla.
Nutriční terapeutka také vysvětluje, jak by měl vypadat takzvaný zdravý talíř. "Polovina tohoto talíře - skutečně základ - je ovoce a zelenina. Upozorňuji ale, že to neznamená salát, ale třeba i zeleninová omáčka, klidně i svíčková," vysvětluje Selinger. Větší čtvrtina talíře by pak měly být bílkoviny a následně příloha doplněná o zdravý tuk.
A lze podle expertky říci, zda jsou vegetariáni a vegani zdravější? "Nedá. Zázračná strava zkrátka neexistuje a každý dietní systém má svoje výhody a nevýhody. Je to ale o tom, jak si pak člověk sestaví konkrétní jídelníček, aby výhody co nejvíc podpořil a naopak rizika minimalizoval," dodává odbornice.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Děti se diví, jaká práce je za vydělanou stovkou. Chci, aby uměly spořit, říká učitel
27.03.2024
Většina škol se dostatečně nevěnuje výuce o financích, přestože je součástí vzdělávacích plánů, ukazují průzkumy. Podle učitele Davida Lopaura ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci dětem často chybí povědomí o hodnotě peněz. "Jsou překvapené, kolik úsilí rodičů je za vydělanou stovkou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Učí děti jak zacházet s penězi nebo spořit. A také jak o úspory nepřijít.
Světový týden peněz každoročně koncem března připomíná důležitost finančního vzdělávání. Vy se tématu věnujete hlavně v občanské výchově. V čem žáci nejvíc tápou?
S kolegy jsme se shodli, že se mezery týkají nejvíce hodnoty peněz. Děti často netuší, kolik se za "každou stovkou" skrývá energie a času, aby si ji pak mohly vzít do ruky a něco si pořídit. Pochopitelně to není jejich čas a energie, ale rodičů. Řekl bych, že zjištění, kolik oni musí do vydělání peněz investovat, by pro děti nebylo úplně od věci. Některé děti dostanou na týden pět set a už druhý den jdou do mekáče a nezbyde jim nic.
Dokážete toto dětem vysvětlit ve škole i v případech, že s nimi rodiče doma finance neřeší?
Máte pravdu, hodně to vychází z prostředí rodiny. Pokud se finanční gramotnost doma neřeší, zprostředkováváme ji ve škole a ideálně na reálných příkladech. Inspirovali jsme se například teď jednou školou a v dubnu se bude celá naše škola po dva týdny v třídnických hodinách věnovat tématu plýtvání jídlem. Abychom dětem ukázali, co se skrývá za kusem jídla na talíři. Je ale samozřejmě pravděpodobné, že části dětí se podobné zjištění i přes naši aktivitu vůbec nedotkne. Ale čím častěji takováto témata budeme zařazovat do výuky, tím vyšší budeme mít dlouhodobou úspěšnost...
B