Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ruský rubl k dolaru po více než dvou letech zdolal hranici 63 rublů
16.05.2022
Ruský rubl k americkému dolaru v pátek v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Měnu i nadále podporuje centrální banka, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavní indexy ruských akcií jsou na maximech od února, než začala válka na Ukrajině.
Rubl si v letošním roce vede nejlépe ze všech světových měn, což je ale výsledek umělé podpory v podobě omezení pohybu kapitálu. Centrální banka k tomuto opatření sáhla krátce po ruské invazi na Ukrajinu, aby ochránila ruský finanční sektor před dopadem západních sankcí.
V
Propad akciových trhů pociťují i kryptoměny
09.05.2022
Cena bitcoinu klesla pod 34 tisíc dolarů a od listopadového maxima už tato nejznámější kryptoměna odepsala přes polovinu hodnoty. Propad akciových trhů se totiž negativně projevuje i na kryptoměnách, které se teď obchodují v souladu s rizikovými aktivy, jako jsou například akcie technologických společností. Uvedla to agentura Reuters.
Podle údajů na specializovaném webu CoinDesk bitcoin kolem pondělních 10:00 SELČ vykazoval za posledních 24 hodin pokles o 3,1 procenta zhruba na 33 553 dolarů (800 840 korun). Nejníže během tohoto časového úseku klesl na 33 303 dolarů.
„Myslím, že oblast kryptoměn se stále klasifikuje jako riziková aktiva, a podobně jako jsme to viděli u Nasdaqu, většina kryptoměn propadá,“ řekl Matt Dibb ze singapurské platformy Stack Funds. Ta se zaměřuje na investice do kryptoměn.
Americký index technologického trhu Nasdaq Composite minulý týden odepsal 1,5 procenta a od začátku roku ztratil 22 procent. Reaguje hlavně na vyhlídky přetrvávající inflace, kvůli níž americká centrální banka (Fed) zvyšuje úrokové sazby, třebaže tempo hospodářského růstu zpomaluje.
V
Evropská komise posuzuje zvýšení podílu obnovitelné energie v EU na 45 procent
21.04.2022
Evropská komise (EK) posuzuje, zda by Evropská unie mohla do roku 2030 dosáhnout vyššího cíle podílu obnovitelné energie na celkové produkci energie v regionu. Nový cíl by měl být 45 procent místo dosavadních 40 procent, uvedla dnes agentura Reuters. Unie se tak snaží urychlit odklon od ruských fosilních paliv v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Rusko je hlavním dodavatelem zemního plynu do EU. Podíl 40 procent energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 navrhla EK už loni.
V roce 2020 se obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a biomasa, podílely na hrubé konečně spotřebě energie v EU 22 procenty. Tento podíl se ale v jednotlivých zemích značeně liší, od více než 50 procent ve Švédsku po méně než deset procent v Lucembursku.
V
K růstu ceny plynu v USA přispívá zejména válka na Ukrajině
20.04.2022
Zemní plyn ve Spojených státech je nejdražší za více než 13 let. Jen od začátku letošního roku se jeho cena zvýšila o více než 100 procent, ukazují záznamy na newyorské obchodní burze NYMEX. K růstu přispívá zejména válka na Ukrajině, která v celém světě zhoršila dostupnost některých energetických zdrojů.
Plyn v USA přesto zůstává citelně levnější než v Evropě. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v květnu se nyní pohybuje kolem 7,70 USD (174 korun) za britskou termální jednotku (mmBtu), což je maximum od podzimu 2008. Na začátku roku se pohybovala kolem 3,80 USD za mmBtu. Podle analytiků mají na růst cen vedle války na Ukrajině vliv i předpokládané nižší teploty v USA v jarních měsících. Více než dvojnásobná cena za plyn od začátku roku přispívá k růstu inflace, která je už teď v USA nejvyšší za 40 let. V březnu vstoupila na 8,5 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)