Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Bankovní identitu za první rok využilo 700 tisíc klientů bank
01.02.2022
Bankovní identitu, rychlé a bezpečné digitální prokazování totožnosti, využilo za první rok fungování aspoň jednou na 700 tisíc klientů bank. Většina uživatelů se jejím prostřednictvím přihlásila ke službám státních institucí. Každý sedmý uživatel, který používá bankovní identitu u státu, dále využil BankID u firem. „Bankovní sektor je dlouhodobým partnerem státu v úsilí o digitalizaci České republiky.
Toto partnerství bylo ze strany bank podpořeno stamilionovými investicemi do vzniku a rozvoje bankovní identity, která je klíčovým digitalizačním projektem soukromého sektoru umožňující dramatické zvýšení nárůstu státních agend, které mohou být elektronizovány. Díky masovému rozšíření, uživatelské přívětivosti a oblíbenosti je prostřednictvím bankovní identity již nyní vyřizováno přes 70 procent všech elektronických úkonů státu a jejich počet neustále roste. Česká bankovní asociace byla iniciátorem tohoto jedinečného projektu a i nadále se z pozice odborného garanta podílí na jeho dalším rozvoji,“ říká Pavel Kolář, gestor Komise digitalizace ČBA, který má v asociaci projekt na starost.
S
Internetové nákupy komplikuje proces platby
20.01.2022
Nákupy na internetu podle 37 procent lidí komplikuje proces platby, ukázal průzkum společnosti Mastercard. Pro některé uživatele je úhrada objednávky v e-shopu složitá či neúměrně časově náročná. Někdy však lidé mají jen problém zvednout se od počítače a dojít si pro kartu například do jiné místnosti v bytě.
S
Státy by měly řešit, jak zdanit roboty
05.01.2022
Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím více budou klesat příjmy státních rozpočtů. Místo aby lidé do rozpočtů aktivně přispívali, stane se část z nich naopak příjemcem podpor. "Pracovní trh se bude dramaticky měnit.
Odhaduje se, že do roku 2030 zanikne třetina pracovních míst, nahradí je roboti. Sice vzniknou nová místa, ale někteří lidé se možná nebudou chtít rekvalifikovat," uvedl Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Navíc je podle něj pravděpodobné, že přechod bude tak překotný, že se někteří lidé ani nedokážou tak rychle rekvalifikovat. "Je proto potřeba začít přemýšlet, jak nahradit výpadek na straně státního rozpočtu," dodal. Nejvíce ohrožení jsou lidé vykonávající monotónní práci, kterou je možné automatizovat. Podle Semeráda stačí, aby takové pracovníky nahradila roboty jedna firma, a ostatní společnosti v daném oboru se trendu budou muset přizpůsobit. Zánik pracovních míst tak nabere velmi rychlé tempo. "Stát přijde o daň z příjmů, o zdravotní a sociální pojištění a naopak bude muset vyplácet podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. To jsou obrovské peníze," poznamenal Semerád.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lockdown je příčinou zájmu o chataření a chalupaření
03.01.2022
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Lockdown je příčinou jedné z vln zájmu o chataření a chalupaření. Lidé skutečně hodně toužili "vypadnout" z města, a když měli tu možnost, tak ho trávili na chatách a chalupách. Šlo především o rodiče s dětmi na home officu nebo o mladší seniory.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)