Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Regulace hazardu
19.12.2017
Hazard byl v Česku přebujelý. Už však zmizela třetina automatů a příští rok se odstraní další, slibuje končící náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
V roce 2018 má zákon tvrdě dopadnout i na kamenné provozovny. Kdo bude chtít dál provozovat automaty, musí získat novou licenci a pořídit si nový IT a kamerový systém.
(Zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Cena bitcoinu klesla až na devět tisíc dolarů
01.12.2017
Cena digitální měny bitcoin dnes na platformě Bitstamp sestoupila až na 9000 dolarů (zhruba 193 000 korun). Od středečního výstupu na rekordních 11 395 dolarů tak nejznámější kryptoměna ztratila více než pětinu hodnoty.
Po propadu na 9000 dolarů bitcoin část ztrát smazal a pohyboval se kolem 9200 dolarů. Od začátku roku si tak v 15:00 SEČ stále připisoval zhruba 850 procent. Skeptici upozorňují, že růst hodnoty bitcoinu představuje klasickou spekulativní bublinu, která nemá žádnou souvislost s reálnou aktivitou na finančním trhu nebo s ekonomikou. K největším kritikům patří šéf americké investiční banky JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon, který bitcoin označil za podvod. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
Bitcoin láme rekordy
29.11.2017
K magické hranici ho žene zájem velkých investorů. Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes deset tisíc dolarů.
Cenu táhne nahoru očekávání, že do něj budou více investovat například fondy. Virtuální měna bitcoin překonala o víkendu další cenovou hranici - poprvé v historii se obchodovala za více než devět tisíc dolarů. Digitální měna, která teprve předchozí víkend zdolala úroveň osmi tisíc dolarů, tak již od začátku letošního roku svou hodnotu téměř zdesetinásobila.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin poprvé překonal hranici šesti tisíc dolarů
23.10.2017
Hodnota kybernetické měny bitcoin v pátek poprvé překročila 6000 dolarů (130 650 korun), od začátku letošního roku se tak více než zešestinásobila. Další růst kurzu se přitom očekává – téměř polovina respondentů v průzkumu serveru CNBC věří, že bitcoin překoná hranici 10 000 dolarů. Bývalý manažer hedgeového fondu Michael Novogratz už minulý týden odhadl, že by to mohlo být za šest až deset měsíců.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, často měnu využívají i ti lidé, kteří se chtějí skrýt dohledu úřadů. Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulacím. Na rozdíl od běžných měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán.