Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Motory by mohla pohánět obyčejná voda
14.08.2017
Vynálezci, kteří tvrdili, že umí z vody udělat levné palivo pro spalovací motory, většinou skončili s cejchem podvodníků, vědcům z US Army Research Laboratory v Aberdeen (Maryland) se to však nyní opravdu podařilo. Vyvinuli slitinu na bázi hliníku, která z vody uvolňuje vodík s takovou účinností, že dává naději na praktické využití.
Mohlo by to odstartovat revoluci v energetice, protože by odpadl hlavní problém vodíkového hospodářství, kterým jsou problémy při skladování tohoto výbušného plynu. Už nebude nutné, aby automobily a další dopravní prostředky poháněné vodíkem měly těžké tlakové lahve nebo speciální nádrže udržující plyn zkapalněný při velmi nízkých teplotách, protože pohonnou látkou se stane obyčejná voda. Takto získaný vodík by představoval ideální palivo: jeho slučování s kyslíkem je nejefektivnějším zdrojem energie a přitom jediným "výfukovým plynem" je nezávadná vodní pára. Schopnost hliníku za určitých okolností z vody uvolňovat vodík, je známa už dlouho. Hliník při tom nepůsobí jako katalyzátor rozkládající vodu na vodík a kyslík (jak mylně uvádějí některá média – v takovém případě by se jednalo o perpetuum mobile), ale do reakce vstupuje také. Váže se totiž na kyslík mnohem urputněji než vodík, takže ho z vodní molekuly (obrazně řečeno) vyžene. Díky tomu se mimo jiné při slučování hliníku s kyslíkem uvolňuje velké množství energie, což se využívá v zápalných směsích nebo v raketových motorech na pevná paliva. Při reakci hliníku s vodou je výsledným produktem kromě vodíku buď hydroxid hlinitý, nebo oxid hlinitý. Dosud se to ale dařilo jen při extrémně vysokých teplotách, za přítomnosti drahých katalyzátorů a s účinností, která se i v nejlepších případech sotva blížila k 50 procentům. Vědci z US Army Research Laboratory ale tvrdí, že se jim to daří za běžných podmínek a s velmi vysokou účinností.
zdroj: ihned.cz
Kdo vlastní „moje“ osobní údaje?
05.06.2017
Google, moje banka, pojišťovna? Nebo manželka? Nebo je to tak půl na půl? Nebo je to úplně jinak a moje data vlastní Fantomas?
Před rokem, v dubnu 2016, jsem se zúčastnil konference hlavních hráčů v internetovém průmyslu na téma ochrana soukromí a inovace. Na konferenci mluvil šéf právního oddělení Facebooku stejně jako vrcholní manažeři Etsi vedle nových firem, začínajících poskytovat služby typu private clouds nebo chytrých mobilních asistentů (např. May Wave).
Velmi zajímavým momentem pro mě bylo, když v rámci diskuse se účastníci-zástupci internetového globálního průmyslu začali mezi sebou dohadovat, kdo je lidově řečeno „za vodou“, protože vlastní obrovské množství dat o uživatelích, přičemž jiné firmy (jako např. pojišťovny, banky, telekomunikační operátoři) jsou na tom taky dobře, i když výrazně hůř než velikáni typu Facebook a Google. A konečně noví hráči argumentovali tím, že je na čase, aby i uživatelé kontrolovali alespoň část svých údajů. A že oni, private clouds aj., toto zajistí, protože „oni sami nemají k uživatelovým datům přístup díky své inovativní technologii“ (pocházející většinou jako spin-off z vojenského výzkumu či obrany).
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
Protikuřácký zákon komplikuje pražskou vyhlášku o pití alkoholu
05.06.2017
V českých restauracích začal 31. května platit úplný zákaz kouření. Některé podniky kuřákům umožňují kouřit před vchodem, kde umístily venkovní popelníky.
Novelu pražské vyhlášky o konzumaci alkoholu na veřejnosti město projedná zřejmě až koncem tohoto roku. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Původně měla novelizovaná vyhláška začít platit od letošního ledna. Příprava nabrala zpoždění v důsledku přijetí takzvaného protikuřáckého zákona, který řeší i prodej alkoholu na farmářských trzích. Pražští strážníci zaznamenali za poslední dvě noci zhruba dvojnásobný počet oznámení rušení nočního klidu. Zda to souvisí se začátkem platnosti protikuřáckého zákona, není jasné. "S projednáním počítáme na podzim tohoto roku. Situaci nám zkomplikoval zákon o ochraně před škodlivými účinky (takzvaný protikuřácký zákon), který mimo jiné poněkud uvolnil prodej lihovin na trzích," uvedl mluvčí. Problém spočívá v tom, že magistrát na základě živnostenského zákona tržním řádem zakazuje na trzích prodej lihovin. V novém zákoně se však výslovně uvádí, že na farmářských trzích lihoviny prodávat lze.
Magistrát se proto obává, že omezení prodeje lihovin by mohlo být napadeno ze strany prodejců nebo ministerstva. "Proto řešíme výklad jednotlivých zákonů s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zdravotnictví," sdělil Hofman s tím, že se obě instituce nejprve musí domluvit na výkladu zákona, aby bylo možné vyhlášku dopracovat.
Zdroj: www.ceskenoviny.cz
Česko je podle průzkumu šestou nejmírumilovnější zemí světa
02.06.2017
Česko patří k nejmírumilovnějším zemím světa, mezi 163 hodnocenými státy je šesté nejlepší. Vyplývá to ze Světového mírového indexu (GPI), který ve čtvrtek zveřejnil britský Institut pro hospodářství a mír (IEP). Stejného výsledku Česko, které pravidelně patří k premiantům, dosáhlo i v loňském roce. Žebříček nadále vede Island, nejhorší situace pak panuje v Sýrii.
Spojené státy patří k zemím, které oproti loňsku v hodnocení zaznamenaly jeden z nejhorších propadů. USA mají nyní 114. příčku, což je o jedenáct pozic horší výsledek než v roce 2016. Nejvíce míst, a to 28, ztratilo jihoafrické království Lesotho, které je na 90. příčce. V Evropě se situace nejvíce vyhrotila v Bosně a Hercegovině, která se na 84. místo propadla o 21 pozic. Evropa obecně vychází z hodnocení jako region s velmi vysokou či vysokou mírou bezpečí, výjimkou jsou jen Moldavsko, Řecko a balkánské státy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo a Makedonie, kde panuje střední úroveň mírumilovnosti. Zcela na chvostu jsou pak Ukrajina (154. místo), která je zasažena konfliktem na východě, a Rusko (151. místo). Oba tyto státy podle GPI mají velmi nízkou úroveň bezpečí a klidu. Od roku 2008, kdy je index sestavován, je každoročním vítězem Island. Česko v roce 2008 bylo na 21. místě, následně si ale s výjimkou roku 2012 meziročně o několik příček polepšilo. Index míru je výsledkem hodnocení ve 23 kategoriích, jako jsou například míra kriminality, snadnost přístupu ke zbraním, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech. IEP v tiskové zprávě uvedl, že situace ve světě se oproti loňsku mírně zlepšila, ačkoli rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími státy se zvětšil. Vyššího bodového hodnocení dosáhlo 93 zemí, dalších 63 zemí si pak pohoršilo, v případě Česka je výsledek identický s loňskem.
zdroj: ihned.cz