Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Firmy si stěžují na nedostatek lidí. Neumí je ale zaujmout
17.05.2017
Nezaměstnanost je nízká a počet volných pozic nahlášených na pracovní úřady zlomil v dubnu rekord. Na první pohled to vypadá, že situace je zoufalá, protože firmy nemají šanci nové lidí najít. Dubnový průzkum JobsIndex, který provedla firma LMC, však naznačuje, že to může být i jinak.
Lidí ochotných změnit práci je totiž dostatek, firmy by tak měly naslouchat, co potřebují, a snažit se jim vyjít vstříc. Na smlouvu je nyní zaměstnáno 4,3 milionu lidí. Téměř 40 procent z nich však není se svou prací spokojeno. Důvodů je hodně - vedle nízké mzdy, která pětině lidí nestačí na uživení rodiny, jsou to i psychologické aspekty, jako je nedostatek respektu a ocenění, přetěžování prací, nedostatečná motivace či rutina. V absolutních číslech to představuje 1,7 milionu lidí, kteří by byli ochotni změnit práci, kdyby objevili lepší nabídku. Dvanáct procent zaměstnanců je přitom podle průzkumu znechuceno v práci natolik, že v současnosti aktivně hledají nové místo. Většina z nich (82 procent) hledá nové zaměstnání proto, aby si finančně polepšila - nejčastěji minimálně o dvacet až třicet procent. Pro třetinu lidí je stěžejní to, aby měli větší flexibilitu v práci, tedy mohli si rozvrhnout pracovní dobu podle svých potřeb či pracovat na částečný úvazek. Pro třicet procent lidí je důležitá také dostupnost nového zaměstnavatele, tedy jak dlouho a případně jak k němu budou muset dojíždět. Pro devět z deseti lidí je důležité, aby cesta do práce trvala maximálně 45 minut.
zdroj: ihned.cz
Jen 13 % žen ve vedení největších firem v ČR
16.05.2017
Na řízení a kontrole 250 společností s největším obratem se podílí 168 žen a 1 181 mužů. Ukázal to index žen ve vedení za rok 2017, který sestavuje platforma Byznys pro společnost.
Ve vedení 250 firem s největším obratem v Česku připadá ženám 13 procent postů. Na řízení a kontrole společností a podniků se tak podílí 168 žen a 1181 mužů. Proti loňsku se zastoupení žen zvýšilo o půl procentního bodu. S rostoucí velikostí firem podíl žen na vedoucích pozicích klesá. Ukázal to index žen ve vedení za rok 2017, který sestavuje platforma Byznys pro společnost (BpS).
Je alkohol na pracovišti důvodem k výpovědi?
04.05.2017
Může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu závažného porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce, když vstoupil na pracoviště pod vlivem alkoholu? Na základě rozsudku 21 Cdo 4733/2015 to není důvod k výpovědi.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Tuto výpověď je možné dát zaměstnanci, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Stav, kdy zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce vstupuje na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje, nemusí být dán již pouhým požitím alkoholického nápoje, nýbrž k jeho požití musí dojít v takové míře, že má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance. Soudy tak svým rozsudkem 21 Cdo 4733/2015 neposvětily nulovou toleranci alkoholu. Nevýznamné množství alkoholu v krvi zaměstnance jeho schopnosti a bezpečnost práce neovlivňuje. Pozitivní zjištění neznamená vždy (bez dalšího) porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Na základě uvedeného je možné dát výpověď z pracovního poměru jen za opakované pozitivní testy na alkohol.
Nejstarší evropskou cenu pro sociální inovace poprvé vyhráli Češi
02.05.2017
Ctiboru Košťálovi doktoři v pětadvaceti letech našli schizofrenii. Krátce potom potom přišel o práci. "Můj zaměstnavatel z toho měl obavu. Ten strach z neznámého je ve společnosti stále, i po těch letech,” říká. Od té doby pomáhá v neziskové organizaci Fokus Praha, která se zaměřuje na duševní nemocí.
Před dvěma roky se rozhodl přiblížit pohled na svět lidí se schizofrenií a dalšími nemocemi široké veřejnosti. Založil Studio 27 “zaostřeno na duši”, kde společně s dalšími třemi kolegy nahrávají besedy s odborníky či točí reportáže o duševním zdraví. Videa následně umísťují na YouTube.
"V zásadě se nemusí stát nic dramatického. Znám případy, kdy se člověk v pubertě poprvé opije a rozjede se mu schizofrenie. Spustit ji však může i pozitivní emoce, jako je třeba velká radost z povýšení v práci,” vyjmenovává Košťál příčiny onemocnění. Jemu samotnému se schizofrenie rozjela poté, co experimentoval s meditacemi a půstem. V Česku podle statistik nějakou duševní chorobou trpí něco mezi jedním až dvěma procenty populace. Projekt Studio 27 “zaostřeno na duši” zaujal svým přínosem společnosti i vyhlašovatele nejstarší evropské ceny pro sociální inovace SozialMarie. Tu posledních třináct let vyhlašuje rakouská nezisková organizace Unruhe. Cena SozialMarie každoročně rozděluje sumu ve výši 54 tisíc eur, tedy v přepočtu přes 1,4 milionu korun. Jednotlivé projekty mohou získat peníze v rozmezí od dvou do patnácti tisíc eur. Český nápad vůbec poprvé v historii získal první cenu a výhru v hodně 15 tisíc eur, v přepočtu přes 400 tisíc korun. Myšlenka uspěla mezi 190 jinými projekty ze střední a východní Evropy. "Za peníze koupíme nové nahrávací zařízení, protože začneme dělat debaty i pro jiné neziskové organizace a chceme, aby se o nás víc vědělo," nastiňuje Košťál.
zdroj: ihned.cz