Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Novela živnostenského zákona
15.06.2012
Co je účelem změn, které přinesla novela živnostenského zákona?
Vydání tohto zákona navazuje na usnesení vlády České republiky, které mj. ukládá ministru průmyslu a obchodu pokračovat v plnění Plánu snížení administrativní zátěže podnikatelů, a to do konce roku 2012 o 25 %. Změny, které novelizující zákon vnesl jsou zásadně věcného, nikoli jen formálního charakteru. Významnou terminologickou změnou je nahrazení pojmu „státní příslušník“ pojmem „občan“.
Zdravotní pojištění studentů a absolventů škol
15.06.2012
Studující mladí lidé mají v systému veřejného zdravotního pojištění specifické postavení. Jsou zařazeni do kategorie osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jako nezaopatřené děti.
Vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tyto osoby je v roce 2012 částka 5 355 Kč. Zdravotní pojišťovna, u které jsou studenti pojištěni, tedy obdrží v roce 2012 prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za každou takovou osobu měsíčně částku 723 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 2 355 Kč).
Rejstřík trestů po novém
20.02.2012
V roce 2012 dochází k významným změnám zákona o Rejstříku trestů.
První část změn učiněná v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je účinná již od 1. ledna 2012. Některé další zákoíny nabývají účinnosti ve dvou etapách. Část je účinná již 1. lednem 2012, větší část však nabude účinnost až dnem 27. dubna 2012. Během 17 let své účinnosti byl zákon o Rejstříku trestů změněn, doplněn a upraven deseti novelizujícími zákony.
Coworkingové centrum - kancelář 21. století
05.01.2012
Coworking vytváří optimální podmínky pro samostatnou práci i spolupráci na větších projektech, podporuje kreativitu a vztahovou synergii, dokáže vytvářet funkční komunity profesionálů a řeší věčšinu nedostatků práce z domova.
V současné době, i u nás, stále častěji rezonuje na trhu práce pojem coworking, který vznikl v USA v San Francisku v roce 2005. Jde o jeden z nejzajímavějších trendů zaměstnání, styl společné práce, při níž podnikatelé - pracující na volné noze, nezávisle na sobě vykonávají svou vlastní pracovní činnost ve společných pracovních prostorech. Je důsledkem přeměny společnosti, která se i díky současnému rozvoji informačních a komunikačních technologií, stává stále pestřejší a otevřenější, klasické kanceláře ztrácejí svůj podstatný význam a jsou nahrazovány coworkingovým centrem. Důvodů, proč se lidé rozhodnou pro coworking je několik a ty se mění podle aktuální situace jejich podnikatelské činnosti. Hlavními výhodami coworkingu jsou: úspora nákladů; interaktivita, synergie; prostor pro důvěru; flexibilita.