Průměrné stáří vozového parku v ČR je alarmující. Je však situace opravdu tak špatná?
18.11.2024
Podle dat Svazu dovozců automobilů (SDA) dosahuje letos už 16,41 let a auta neustále stárnou. Za posledních deset let se průměrné stáří registrovaných vozidel zvýšilo o 2,35 roku. Je však situace opravdu tak špatná?
„Položili jsme si zásadní otázku: Jaká auta skutečně potkáváme na silnicích? Abychom získali odpovědi, provedl náš tým datových odborníků rozsáhlé analýzy vozidel, která skutečně jezdí na STK. Zjistili jsme, že osobní auta, která svědomitě jezdí na STK každé 2 roky mají průměrné stáří 12,74 let (pozn. do výpočtu byla váženým průměrem zahrnuta i osobní auta do 4 let, která na technickou kontrolu ještě nemusí). Nicméně některá vozidla jsou nabízena k prodeji a aktuálně platnou STK nemají. Pro správnější pohled na vozidla v reálném provozu jsme také spočítali průměrné stáří těch osobních aut, která úspěšně absolvovala povinnou technickou kontrolu v posledních 4 letech. Vyšlo nám průměrné stáří 13,79 let. I tato hodnota je tedy o 2,62 roku méně než průměrné stáří všech registrovaných vozidel,“ vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která monitoruje trh a provádí odborné analýzy v oblasti automotive.
Ještě zajímavější pohled pak nabízí analýza průměrného stáří vozidel, která reálně jezdí po silnici. „Zjistili jsme, že polovinu všech kilometrů najetých osobními vozidly za rok najedou auta do 8 let stáří,“ zdůrazňuje ředitel Cebia. Dodává, že ačkoli situace ohledně stáří vozidel není v České republice ideální, není ani tak špatná, jak se na první pohled zdá. Skutečné stáří provozovaných vozidel má vliv i na správný výpočet emisí. Česká republika je přitom v Evropě označována za nejtoxičtější zemi*. V rámci výpočtů pracovala Cebia s unikátními VIN, tedy reálnými vozidly a jejich skutečnými nájezdy. Jedná se tedy o dosud nejpřesnější analýzu.
Důvodem, proč český vozový park vykazuje tak vysoké číslo, tedy průměrné stáří 16,41 roku, je
skutečnost, že v České republice mají lidé více aut na osobu než ve většině zemí Evropy a každým rokem se posunujeme v tomto žebříčku nahoru. „Při zakoupení nového vozu do rodiny si Češi nechávají stávající starší auta jako další auto do rodiny a stává se, že ho prakticky neprovozují nebo s ním ani nejezdí na STK,“ vysvětluje Martin Pajer. Za posledních deset let přibylo v Česku v rámci registrací více než 1,76 milionů osobních aut, přičemž počty vyřazených aut – vozidla vyvezená i zrušená – se vyjma roků 2015 a 2016 nemění tak výrazně, jako narůstá vozový park. Tempo nárůstu počtu vozidel však zpomaluje – v roce 2014 činil meziroční nárůst 4,07 %, zatímco letos za první tři kvartály „jen“ 1,54 %.
Podle dat Eurostatu z roku 2023 se v rámci EU nacházíme na 10. pozici, co se týče podílu aut do 2 let stáří. V případě vozidel do 10 let stáří klesáme na 14. pozici a dostává se před nás Slovinsko, Itálie, Španělsko a Chorvatsko.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Cena pšenice klesá a je už blízko hodnot před válkou na Ukrajině
20.09.2022
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Mírně vyšší byly po čtyřech ztrátových dnech ceny termínových kontraktů na sójové boby, tak jako pšenice obchodované na komoditní burze CBOT v Chicagu. Při obchodování v Asii se prodávaly zhruba za 14,54 USD za bušl. Naopak bez výraznějších změn byly ceny kukuřice, kde se cena pohybovala kolem 6,77 USD za bušl. Obchodníci dál sledují vývoj kolem počtu lodí, které s obilím opouštějí ukrajinské přístavy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury v neděli oznámilo, že od uzavření dohody o odblokování ukrajinských námořních přístavů zatím vyrazilo na cestu 165 lodí s celkovým nákladem 3,7 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajinci na jaře přístavy zaminovali, aby ruským okupačním silám znemožnili je používat.
V
Růst tržeb v malých prodejnách překonal za poslední rok nadnárodní řetězce
20.09.2022
Tržby za balené potraviny a drogistické zboží v prodejnách takzvaného tradičního trhu, tedy s plochou do 400 metrů čtverečních, od loňského července do letošního srpna meziročně vzrostly o 3,8 procenta.
Hypermarkety a supermarkety za stejné období zaznamenaly růst tržeb o 1,9 procenta. Vyplývá to z dat společnosti NielsenIQ. Podle této společnosti bude následující období pro malé obchody v konkurenci nadnárodních řetězců vzhledem k tlaku na cenu ze strany zákazníků a rostoucím nákladům obchodů zatěžkávací zkouškou.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nejen potraviny. Zdražuje i základní drogerie
19.09.2022
Domácnosti neřeší jen výrazné zdražování jídla, pravidelné výdaje jim navyšuje také růst cen základní drogerie. A nemálo, kuchyňské rolky meziročně zdražily o téměř 100 procent, papírové kapesníky skoro o polovinu, cena toaletního papíru stoupla o čtvrtinu. Vyplývá to z dat srovnávače Heureka, který zmapoval ceny tuzemských e-shopů. Inflace tak Čechy přiměla změnit své nákupní zvyklosti.
"Meziroční zvyšování cen sledujeme napříč téměř všemi kategoriemi, které na Heurece máme. I když se v některých případech jedná o nárazové zdražení, v mnoha kategoriích jde o postupný, ale dlouhodobý trend, který začal začátkem letošního roku," říká k vývoji cen na internetu Michal Buzek, šéf analytiků Heureky. Za prudkým zdražováním základní drogerie, do které patří právě toaletní papír, kapesníky či kuchyňské utěrky, je především růst cen papírů ve světě. "Kromě toho je však papírenský průmysl energeticky velmi náročný, a to hlavně na zemní plyn, což je podle mě hlavní důvod toho, že tak zdražují papírové hygienické výrobky," podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "V neposlední řadě zde máme poměrně silnou poptávku po tomto typu zboží, což nyní na podzim bude umocněno i sezonností, tedy nárůstem respiračních onemocnění a zvýšeným zájmem o papírové kapesníky," pokračuje analytik.
V
Na českém trhu působí asi 12 velkých řetězců s módou
12.09.2022
Funguje pod nimi zhruba 20 značek. ČTK to řekl partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu ze společnosti Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček. Mezi nejvýznamnější sítě patří podle něj švédská H&M. Ta svůj první obchod otevřela 13. září 1947 ve městě Västeraas ve středním Švédsku, tehdy pod názvem Hennes.
Do skupiny H&M, která je druhým největším prodejcem módy na světě, spadají kromě H&M značky COS, Monki, & Other Stories či Arket, většina jich ale podle Kotrbáčka zatím není v České republice zastoupena. Největším světovým prodejcem oblečení je španělská Inditex Group se značkami Zara, Bershka, Stradivarius nebo Pull and Bear. "Dále v ČR působí polská LPP Group se značkami jako Reserved, House, Cropp , Mohito a Sinsay, dalšími řetězci jsou C&A; Marks & Spencer, který je mimo Spojené království pouze v ČR a Řecku, New Yorker, Primark, Terranova, Lindex, Mango, Takko a prémiovější řetězce jako Peek & Cloppenburg či Van Graaf," uvedl.
S