Škody způsobené největším IT výpadkem v historii dosahují 600 miliard korun
                
                25.07.2024
                
                Z podstatné části ale nebudou odškodněny. Škody se teprve sčítají, některé ještě budou nabíhat. Odhady nejčastěji ukazují na jejich celkovou částku v přepočtu zhruba 600 miliard korun. Celosvětově bylo například zrušeno na 5000 letů. Svůj provoz musely přerušit či omezit ale nejen aerolinky, nýbrž také banky, finanční domy, nemocnice, přepravní společnosti, ale i řetězce obchodů či restaurací a mnozí další.  Jejich klienti a zákazníci se na ně nyní budou obracet s žádostí o finanční kompenzaci. Vítězem celého IT výpadku tak nepochybně budou právníci, advokáti a právní firmy. Globálně lze čekat vlnu žalob a soudních sporů vztažených k IT výpadku, z nichž mnohé se mohou vléci roky.
                
                    Jenže například aerolinky mohou nárok klienta, případně jeho cestovní kanceláře smést snadno ze stolu poukazem na to, že IT výpadek je události, na niž neměly a nemohly mít vliv. Že je to něco, jako když se let zruší kvůli špatnému počasí nebo bezpečnostní hrozbě. 
Klient pak bude muset u soudu dokázat, že za výpadek mohou tím, jakého si zvolili dodavatele IT služeb. Což bude tedy především Microsoft. Ale ten se zase odvolá na firmu CrowdStrike, jejíž chybná aktualizace vlastního kyberbezpečnostního softwaru jej dostala do kolize se systémem Microsoftu, která pak – v duchu efektu motýlích křídel a kvůli enormnímu rozšíření produktů Microsoftu – celosvětový výpadek způsobila. Společnost CrowdStrike je logicky stěžejním viníkem celého výpadku. Ačkoli Microsoft také nemusí mýt fakticky zcela bez viny. Někteří IT experti upozorňují, že měl svůj operační systém lépe koncipovat tak, aby jej jedná chybná aktualizace softwaru třetí strany nemohla takto „rozhodit“. Například operační systémy Applu nebo Linuxu IT výpadek nepostihl. V případě applovských systému se tak stalo proto, že Apple, resp. jeho operační systém si důsledněji „hlídá“, koho do něj ze softwarových dodavatelů a za jakých podmínek vůbec pustí, zatímco systémy Microsoftu jsou v tomto ohledu otevřenější. Tedy, jak se nyní ukazuje, také zranitelnější.
Microsoft ale zase může odkázat na to, že například daná aerolinka, jež jeho služeb využívá, měla také zvýšit svoji odolnost vůči IT výpadku. Například tak, že by měla zrcadlové IT řešení, postavené na úplně jiném dodavateli – třeba právě Applu –, které by fungovalo jako záloha. Samotná texaská společnost CrowdStrike se navíc ze svých dodavatelských podmínek ze širší odpovědnosti za škody vyvléká. Omezuje ji totiž jen do výše již uhrazených poplatků. Pokud tedy nakonec aerolinka nebo banka či provozovatel rychlého občerstvení zažaluje samotnou CrowdStrike, maximálně z ní může vymoci to, co jí již zaplatil. Takže uživatelé softwaru od CrowdStriku, kteří podepsali (či „odklikli“) standardní podmínky jeho využívání, mají nárok nejvýše na prostou refundaci daných poplatků. Která samozřejmě zdaleka nemusí pokrývat škody, jež výpadek reálně způsobil.
S
                
                
                    
                     
                    (Zdroj: moneymag.cz)        
                     
             
            
            
                    
                    
                        
                    
                    06.07.2020
                    
                    Byznys s nebezpečnými odpady v Česku často připomíná hru skořápky. Namísto kuličky ale zkušení hráči hrají s odpadem. Kalíšky, pod nimiž bývá kulička schovaná, nahrazuje spletitá síť firem, na jejímž konci jsou takzvaní bílí koně, nastrčené osoby v prázdných společnostech. Takto se podle Erika Geusse, ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), každoročně ztrácí tisíce tun nebezpečných odpadů. Často se jedná o odpad, který škodí zdraví, je toxický nebo karcinogenní. Příkladem mohou být provozní kapaliny, motorové oleje či odpadní syntetické barvy a ředidla.
                    
                        "Kromě skořápek to připomíná podvody s lehkými topnými oleji v 90. letech. Nejde přitom o náhody, ale systematické jednání určitých subjektů, které na tom vydělávají," popisuje Geuss. Naráží na jednu z největších daňových afér, kdy se zaměňovala nafta za topný olej, aby dosáhla na výrazně nižší daň.
                    
                        
                 
                
                
                
                    
                    
                        RegioJet si pomocí dluhopisů půjčuje půlmiliardu
                    
                    23.06.2020
                    
                    Provozovatel osobní železniční a autobusové dopravy RegioJet navýšil loňskou emisi dluhopisů o 447 milionu korun. Peníze využije na investice do rozvoje svého vozového parku a splacení bankovního financování.
                    
                        Podle mluvčího dopravce Aleše Ondrůje jde o navýšení loňské emise zajištěných dluhopisů splatných v roce 2024. Celková jmenovitá hodnota všech vydaných dluhopisů činí momentálně 1,368 miliardy korun. RegioJet dosáhl v loňském roce zisku 167 milionů korun a přepravil na všech svých vlakových linkách téměř 11 milionů cestujících. Podle managementu zvládl i letošní pandemickou krizi. "Aktuálně už je v provozu naprostá většina spojů a také počty cestujících se již blíží stavu před vyhlášením nouzového stavu," uvedl Petr Kohoutek, finanční ředitel holdingů RegioJet a Student Agency.
                    
                        
                 
                
                
                
                   
                    
                        Stát půjčí ČEZ na dostavbu bloku v Dukovanech
                    
                    29.05.2020
                    
                    Stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na čtvrteční tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
                    
                        Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Materiál by podle něj měla vláda projednávat asi koncem června. "Týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupené ve Sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit, bude prezentace," řekl. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda.
                    
                        
                 
                
                
                
                   
                    
                        Internet nahrazuje Evropanům reálný život
                    
                    22.05.2020
                    
                    Na 57 procent evropských spotřebitelů na internetu v dubnu nakupovalo více než v měsících před nouzovým stavem. Také poskytovatelé virtuálních zážitků, jako jsou lekce fitness, platformy pro sledování TV a filmů nebo internetové vzdělávací kurzy, zaznamenali během omezení rekordní počty předplatitelů. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Mastercard mezi 12 500 respondenty v 15 zemích.
                    
                        Vedle videohovorů s blízkými, které uvedlo 75 procent respondentů, bylo nejpopulárnějším virtuálním zážitkem sledování televize nebo filmů v rámci on-line předplatného, kterému se věnovalo 58 procent Evropanů. Více než čtvrtina se účastnila on-line cvičení a 24 procent navštěvovalo ve virtuálním prostoru muzea či jiná zajímavá místa. Výdaje za virtuální zážitky zvýšil každý třetí Evropan. Aktuální situace vedla také k větší štědrosti. Za poslední měsíc více než čtvrtina respondentů věnovala prostřednictvím on-line převodu peníze na dobročinné účely. Přitom 14 procent uvedlo, že to bylo poprvé, co takto přispěli.