Škody způsobené největším IT výpadkem v historii dosahují 600 miliard korun
25.07.2024
Z podstatné části ale nebudou odškodněny. Škody se teprve sčítají, některé ještě budou nabíhat. Odhady nejčastěji ukazují na jejich celkovou částku v přepočtu zhruba 600 miliard korun. Celosvětově bylo například zrušeno na 5000 letů. Svůj provoz musely přerušit či omezit ale nejen aerolinky, nýbrž také banky, finanční domy, nemocnice, přepravní společnosti, ale i řetězce obchodů či restaurací a mnozí další. Jejich klienti a zákazníci se na ně nyní budou obracet s žádostí o finanční kompenzaci. Vítězem celého IT výpadku tak nepochybně budou právníci, advokáti a právní firmy. Globálně lze čekat vlnu žalob a soudních sporů vztažených k IT výpadku, z nichž mnohé se mohou vléci roky.
Jenže například aerolinky mohou nárok klienta, případně jeho cestovní kanceláře smést snadno ze stolu poukazem na to, že IT výpadek je události, na niž neměly a nemohly mít vliv. Že je to něco, jako když se let zruší kvůli špatnému počasí nebo bezpečnostní hrozbě.
Klient pak bude muset u soudu dokázat, že za výpadek mohou tím, jakého si zvolili dodavatele IT služeb. Což bude tedy především Microsoft. Ale ten se zase odvolá na firmu CrowdStrike, jejíž chybná aktualizace vlastního kyberbezpečnostního softwaru jej dostala do kolize se systémem Microsoftu, která pak – v duchu efektu motýlích křídel a kvůli enormnímu rozšíření produktů Microsoftu – celosvětový výpadek způsobila. Společnost CrowdStrike je logicky stěžejním viníkem celého výpadku. Ačkoli Microsoft také nemusí mýt fakticky zcela bez viny. Někteří IT experti upozorňují, že měl svůj operační systém lépe koncipovat tak, aby jej jedná chybná aktualizace softwaru třetí strany nemohla takto „rozhodit“. Například operační systémy Applu nebo Linuxu IT výpadek nepostihl. V případě applovských systému se tak stalo proto, že Apple, resp. jeho operační systém si důsledněji „hlídá“, koho do něj ze softwarových dodavatelů a za jakých podmínek vůbec pustí, zatímco systémy Microsoftu jsou v tomto ohledu otevřenější. Tedy, jak se nyní ukazuje, také zranitelnější.
Microsoft ale zase může odkázat na to, že například daná aerolinka, jež jeho služeb využívá, měla také zvýšit svoji odolnost vůči IT výpadku. Například tak, že by měla zrcadlové IT řešení, postavené na úplně jiném dodavateli – třeba právě Applu –, které by fungovalo jako záloha. Samotná texaská společnost CrowdStrike se navíc ze svých dodavatelských podmínek ze širší odpovědnosti za škody vyvléká. Omezuje ji totiž jen do výše již uhrazených poplatků. Pokud tedy nakonec aerolinka nebo banka či provozovatel rychlého občerstvení zažaluje samotnou CrowdStrike, maximálně z ní může vymoci to, co jí již zaplatil. Takže uživatelé softwaru od CrowdStriku, kteří podepsali (či „odklikli“) standardní podmínky jeho využívání, mají nárok nejvýše na prostou refundaci daných poplatků. Která samozřejmě zdaleka nemusí pokrývat škody, jež výpadek reálně způsobil.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Bitcoin láme rekordy
29.11.2017
K magické hranici ho žene zájem velkých investorů. Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes deset tisíc dolarů.
Cenu táhne nahoru očekávání, že do něj budou více investovat například fondy. Virtuální měna bitcoin překonala o víkendu další cenovou hranici - poprvé v historii se obchodovala za více než devět tisíc dolarů. Digitální měna, která teprve předchozí víkend zdolala úroveň osmi tisíc dolarů, tak již od začátku letošního roku svou hodnotu téměř zdesetinásobila.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bitcoin poprvé překonal hranici šesti tisíc dolarů
23.10.2017
Hodnota kybernetické měny bitcoin v pátek poprvé překročila 6000 dolarů (130 650 korun), od začátku letošního roku se tak více než zešestinásobila. Další růst kurzu se přitom očekává – téměř polovina respondentů v průzkumu serveru CNBC věří, že bitcoin překoná hranici 10 000 dolarů. Bývalý manažer hedgeového fondu Michael Novogratz už minulý týden odhadl, že by to mohlo být za šest až deset měsíců.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, často měnu využívají i ti lidé, kteří se chtějí skrýt dohledu úřadů. Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulacím. Na rozdíl od běžných měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán.
Motory by mohla pohánět obyčejná voda
14.08.2017
Vynálezci, kteří tvrdili, že umí z vody udělat levné palivo pro spalovací motory, většinou skončili s cejchem podvodníků, vědcům z US Army Research Laboratory v Aberdeen (Maryland) se to však nyní opravdu podařilo. Vyvinuli slitinu na bázi hliníku, která z vody uvolňuje vodík s takovou účinností, že dává naději na praktické využití.
Mohlo by to odstartovat revoluci v energetice, protože by odpadl hlavní problém vodíkového hospodářství, kterým jsou problémy při skladování tohoto výbušného plynu. Už nebude nutné, aby automobily a další dopravní prostředky poháněné vodíkem měly těžké tlakové lahve nebo speciální nádrže udržující plyn zkapalněný při velmi nízkých teplotách, protože pohonnou látkou se stane obyčejná voda. Takto získaný vodík by představoval ideální palivo: jeho slučování s kyslíkem je nejefektivnějším zdrojem energie a přitom jediným "výfukovým plynem" je nezávadná vodní pára. Schopnost hliníku za určitých okolností z vody uvolňovat vodík, je známa už dlouho. Hliník při tom nepůsobí jako katalyzátor rozkládající vodu na vodík a kyslík (jak mylně uvádějí některá média – v takovém případě by se jednalo o perpetuum mobile), ale do reakce vstupuje také. Váže se totiž na kyslík mnohem urputněji než vodík, takže ho z vodní molekuly (obrazně řečeno) vyžene. Díky tomu se mimo jiné při slučování hliníku s kyslíkem uvolňuje velké množství energie, což se využívá v zápalných směsích nebo v raketových motorech na pevná paliva. Při reakci hliníku s vodou je výsledným produktem kromě vodíku buď hydroxid hlinitý, nebo oxid hlinitý. Dosud se to ale dařilo jen při extrémně vysokých teplotách, za přítomnosti drahých katalyzátorů a s účinností, která se i v nejlepších případech sotva blížila k 50 procentům. Vědci z US Army Research Laboratory ale tvrdí, že se jim to daří za běžných podmínek a s velmi vysokou účinností.
zdroj: ihned.cz
Kdo vlastní „moje“ osobní údaje?
05.06.2017
Google, moje banka, pojišťovna? Nebo manželka? Nebo je to tak půl na půl? Nebo je to úplně jinak a moje data vlastní Fantomas?
Před rokem, v dubnu 2016, jsem se zúčastnil konference hlavních hráčů v internetovém průmyslu na téma ochrana soukromí a inovace. Na konferenci mluvil šéf právního oddělení Facebooku stejně jako vrcholní manažeři Etsi vedle nových firem, začínajících poskytovat služby typu private clouds nebo chytrých mobilních asistentů (např. May Wave).
Velmi zajímavým momentem pro mě bylo, když v rámci diskuse se účastníci-zástupci internetového globálního průmyslu začali mezi sebou dohadovat, kdo je lidově řečeno „za vodou“, protože vlastní obrovské množství dat o uživatelích, přičemž jiné firmy (jako např. pojišťovny, banky, telekomunikační operátoři) jsou na tom taky dobře, i když výrazně hůř než velikáni typu Facebook a Google. A konečně noví hráči argumentovali tím, že je na čase, aby i uživatelé kontrolovali alespoň část svých údajů. A že oni, private clouds aj., toto zajistí, protože „oni sami nemají k uživatelovým datům přístup díky své inovativní technologii“ (pocházející většinou jako spin-off z vojenského výzkumu či obrany).
Zdroj: www.ceskenoviny.cz