Téměř pětina domácností s hypotékou dá až 75 procent příjmů na bydlení
19.06.2023
Téměř pětina českých domácností s hypotékou dá až 75 procent svých příjmů na náklady spojené s bydlením. Vedle splátek úvěrů na bydlení jich odchází peníze i na další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie či pojištění. Vyplývá to z průzkumu finančně-poradenské společnosti Swiss Life Select mezi více než tisícovkou respondentů, kteří splácí hypotéku.
Na úhradu nákladů na bydlení vynaloží podle průzkumu agentury Ipsos méně než třetinu svých příjmů 27 procent domácností. Přes 50 procent jich musí ze své peněženky na tyto náklady utratit třetinu až polovinu měsíčních příjmů. Alarmující situace je podle autorů průzkumu u 18 procent domácností, které na náklady na bydlení dávají 50 až 75 procent svých příjmů.
Ohrožené domácnosti, které na náklady na bydlení vynaloží víc než polovinu příjmů, jsou nejčastěji v Libereckém kraji. Jejich podíl tam činí 29 procent. Ve Zlínském kraji je to 28 procent a v Olomouckém kraji 27 procent.
Respondenti, kteří za platby související s bydlením vydají měsíčně 50 až 75 procent příjmů, bydlí nejčastěji ve městech do 5000 obyvatel. Jsou jich tam přibližně dvě pětiny. Většinou mají výuční list. Ve věkových kategoriích 18 až 26 let je jich 27 procent, ve věku 27 až 35 let 21 procent a mezi 36 a 44 roky 23 procent.
Prudký nárůst inflace v loňském roce a zvýšení cen se nejvíce dotkly domácností, které měly už i dříve vinou nákladů na bydlení napjatý rozpočet. Růst výdajů v rodinném rozpočtu loni podle průzkumu Swiss Life Select pocítilo bez potřeby snížit své výdaje 41 procent domácností. Třetina z nich musela začít šetřit. Zhruba 13 procent domácností zasáhl růst výdajů natolik, že vyjdou "jen tak tak" nebo odpovídali v pochybách "nevím, zda letos vše zvládnu řádně poplatit".
Nejohroženějších 13 procent domácností v ČR pochází hlavně z Libereckého kraje, kde jich je 24 procent. V Olomouckém kraji činí jejich podíl 18 procent a v Moravskoslezském kraji 17 procent.
Zhruba čtvrtina respondentů, kteří mají pochyby o tom, jak růst výdajů zvládnou, má základní vzdělání a 17 procent bydlí v malých městech s maximálně tisícovkou obyvatel. Aktuálně jde o nejohroženější skupinu z hlediska schopnosti splácet závazky spojené s bydlením a jeho financováním.
B
(Zdroj: moneymag.cz)
Dovolená v Česku až o 15 procent podraží
24.04.2017
Hoteliéři v Česku mají na léto tolik objednávek, že mnozí z nich nasadili vyšší ceny než loni. Není to ale proto, že by Češi kvůli bezpečnostním problémům v některých zemích nebo kvůli financím měnili moře za domácí dovolenou.
Cestovní kanceláře letos naopak hlásí vyšší prodeje zahraničních zájezdů. Pro Čechy je ale stále populárnější strávit alespoň část letní dovolené v tuzemském letovisku a rok od roku do nich jezdí také víc zahraničních turistů. Meziroční zdražení může být až 15 procent. "Letos zaznamenáváme zvýšenou poptávku. Hlavně na letní měsíce a na vyšší kvalitu ubytování. Zdražují zařízení, která bývají plná, a mohou si to proto dovolit. Nárůst cen je do 10 procent," říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR. Podobně odhaduje sezonu Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu, které sdružuje nejvýznamnější profesní organizace v tomto oboru. "Letošní nárůst poptávky na léto je desetiprocentní. Předpokládám, že před prázdninami může dojít až k 15procentnímu navýšení ceny, a to u všech typů ubytovacích zařízení," říká Sivek. Zájem o dovolené v Česku výrazně roste poslední dva roky. "Česko je jednou z mála dovolenkových zemí, kde je klid. A také paleta možností, jak atraktivně strávit dovolenou, je rok od roku širší. Od dobře vybavených kempů po wellness hotely nebo třeba pobyt na farmě či statku," vypočítává Sivek. Už loni v červenci a srpnu přitom hotely, penziony, kempy a další typy ubytování pro turisty využilo celkem 2,7 milionu Čechů a dva miliony cizinců. Během dvou let tak do nich v tomto období přijelo o 555 tisíc českých dovolenkářů a 300 tisíc cizinců víc.
zdroj: ihned.cz
Hotovost vytlačují platební karty a další technologie
04.04.2017
Vejdete do prodejny a do košíku naskládáte svůj nákup. Obchod je zaplněný lidmi, vy se ale nemusíte bát velkých front před pokladnou. Žádné tu nejsou − a nejsou tady ani kasy, ani žádné pokladní. Prostě jen projdete elektronickým rámem u východu, vložíte své zboží do tašky a můžete v klidu domů. Černé svědomí mít nemusíte. Pokud jste předtím u vchodu ke čtečce přiložili svůj mobilní telefon, máte už dávno zaplaceno.
Nebo přijedete se svým autem na čerpací stanici, natankujete a místo cesty k pokladně prostě zase odjedete. Tentokrát za vás zaplatí váš vůz. Podobně může platit vaše lednice, prsten, televize, a dokonce i běžecké boty, které předtím včas upozorní, že jsou už sešlapané. Doporučí proto fitness náramku na vašem zápěstí koupi nového páru a rovnou vás nasměrují k platbě. Podobné platební zlepšováky nejsou dílem science fiction. Globální technologičtí a platební lídři jako Amazon, IBM, Visa či Mastercard už tyto metody placení testují. Některé z takových novinek se nejspíš v běžném životě neuchytí. Jiné ale mají slušnou šanci prosadit se mezi způsoby, jakými dnes lidé utrácejí své peníze. Celé toto digitální hnutí, tažené rozvojem počítačových technologií, přitom může zasadit citelnou ránu klasickým papírovým a kovovým penězům. Už nyní je v západním světě válcuje placení kartou nebo mobilním telefonem, které po jediném pípnutí platebního terminálu či kliknutí na displej telefonu obratem zasílají peníze obchodníkovi. Znamená to tedy, že české koruny nebo americké dolary zcela zmizí z oběhu a nahradí je nová digitální e-platidla? Jak si potom lidé ohlídají své útraty, když budou místo papírových bankovek hlídat digitální zůstatky ve svých mobilních peněženkách?
Nejbezpečnější mince světa vstupuje do oběhu
28.03.2017
Britové od úterý platí novými jednolibrovými mincemi. Britská vláda se rozhodla změnit tradiční podobu libry poprvé po třiceti letech. Může za to velké množství padělků, které obíhají britskou ekonomikou. Podle průzkumů královské mincovny je falešná každá třicátá kovová libra, to je dohromady asi padesát milionů kusů falešných mincí. Revoluční platidlo má velké množství nových bezpečnostních prvků, které mají jeho padělání znemožnit. Mincovna uvádí, že se jedná o nejbezpečnější kovovou minci na světě, její životnost má být až 25 let.
Libra změnila svoji podobu i tvar. Poprvé není kulatá, ale má dvanáct hran. Nově je také lehčí, tenčí a větší. Obchodníci ve Velké Británii se na její zavedení chystají už od začátku roku 2014, kdy o tom informovala královská mincovna. Jsou s tím spojené vysoké náklady, které britská vláda už před třemi lety odhadla na sto milionů liber (více než tři miliardy korun). Britové kvůli tomu musí vyměnit všechny stroje na mince, jako jsou automatické pokladny, parkovací hodiny, automaty i vozíky v supermarketech. Někteří obchodníci na to stále nejsou připraveni. Například obchodní dům Tesco nestihl připravit zámky na nákupních vozících tak, aby přijímaly starou i novou minci. "Zámky na nákupních vozících vyměňujeme, zatím je necháme pro zákazníky volně odemčené," uvádí obchodní dům Tesco v tiskové zprávě. Provozovatelé automatů mají úpravy naplánované ještě na několik dalších měsíců. Britská asociace pro parkování uvádí, že upravit systém, který ověřuje platnost mincí v automatech, stojí od 90 do 130 liber u každého přístroje (až čtyři tisíce korun). Pokud jsou automaty zastaralé, je předělání ještě dražší. Provozovatelé je raději mění úplně, to ale zatím nestihli. "Nové mince nebude přijímat zatím asi čtvrtina parkovacích automatů v Británii. V některých oblastech se lidé budou muset připravit na problémy s parkováním," řekl mluvčí asociace David Smith v rozhovoru pro BBC.
zdroj: ihned.cz
Bitcoinu hrozí rozštěpení, cena zažívá prudké výkyvy
21.03.2017
Nejznámější internetová měna světa − bitcoin − právě prochází zásadní krizí své identity, která může vést až k jejímu rozdělení na dvě samostatná platidla.
Ještě koncem února byl jeden bitcoin dražší než troyská unce zlata a prodával se za rekordních 1268 dolarů (32 tisíc korun). Koncem minulého týdne se ale prohloubily spory dvou křídel jeho vývojářů. Ti se nemohou shodnout na tom, zda má platidlo nadále sloužit také k drobnějším platbám, nebo jen k milionovým převodům. Hodnota bitcoinu, o jehož podobě demokraticky rozhodují právě vývojáři, se proto za jediný den propadla o 18,6 procenta, pod tisíc dolarů za jednu virtuální minci. Během úterního dne ale posiluje o čtyři procenta a je přibližně na 1080 dolarech za bitcoin. Za nynějším propadem digitální měny stojí dlouhodobé spory o její technickou podobu a moc takzvaných těžařů. To je speciální kategorie uživatelů, kteří v bitcoinovém systému nahrazují roli bank. Těžaři za pomoci svých počítačů automaticky potvrzují veškeré digitální platby v bitcoinech, za to jim náleží zhruba 0,7 procenta z každé proběhlé transakce. Všechny převody se převádějí v takzvaných blocích, do nichž se vejde jen omezené množství zhruba dvou tisíc transakcí. Takto malé bloky už ovšem nynějším 10 milionům bitcoinových uživatelů přestávají stačit. Těžaři, kteří si jsou takových limitů vědomi, proto své poplatky šroubují neúměrně vysoko.
zdroj: ihned.cz