ZÁKON O ODPADECH

Koncem loňského roku zaujala veřejnost parlamentní diskuse nad zákonem o odpadech. Senát zákon schválený Poslaneckou sněmovnou zamítl a Poslanecká sněmovna jej musela znovu přehlasovat. Nakonec byl zákon publikován ve Sbírce zákonů pod č. 541/2020 Sb. Účinnosti nabyl 1. ledna 2021.

Zákon o odpadech

byl jedním ze čtyř současně předkládaných zákonů do Poslanecké sněmovny, které novým způsobem upravují problematiku odpadového hospodářství (zákon o odpadech, zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, změnový zákon a novela zákona o obalech).

Starý zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů byl právním předpisem, kterým se řídilo odpadové hospodářství v České republice více než 15 let. Za dobu své účinnosti byl zákon mnohokrát novelizován, a to mimo jiné i z důvodu potřeby transpozice příslušných směrnic Evropské unie.

Základním předpisem Evropské unie, ze kterého nový zákon o odpadech vychází a jehož požadavky transponuje do české legislativy, je směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice“). Oblast odpadového hospodářství je nicméně upravena i celou řadou dalších předpisů Evropské unie, které byly postupně do českého právního řádu implementovány (směrnice o skládkách, nařízení o přepravě odpadů ap.). Tyto směrnice musely být do našeho právního řádu transponovány a v jejich důsledku se stal starý zákon o odpadech postupem času předpisem značně komplikovaným a nepřehledným, zejména v částech upravujících zpětný odběr výrobků.

Do nového zákona jsou transponovány i nejnovější unijní předpisy z tzv. balíčku k oběhovému hospodářství. Jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.

Nová právní úprava rozdělila oblast odpadového hospodářství z původního jediného zákona, do zákonů dvou, a to do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností (č.  542/2020 Sb.). Důvodem tohoto rozdělení jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu (zejména rozšířená odpovědnost výrobce, zpětný odběr atd.).

Jedním z dalších důvodů pro zpracování nové legislativy byla i skutečnost, že platný zákon z roku 2001 již nevyhovoval současným legislativně-technickým požadavkům (například ve věci úpravy přestupků).

Základem pro přípravu nového zákona byl věcný záměr zákona o odpadech, který byl schválen usnesením vlády již v r. 2015. Věcný záměr zákona o odpadech byl zpracováván spolu s věcným záměrem zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Oba tyto předpisy byl výsledem několikaletých intenzivních prací a spolupráce s dotčenými subjekty (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Svaz měst a obcí ČR aj.). Zákon je značně rozsáhlý, sestává celkem ze 156 paragrafů a 11 příloh.

Spolu se zákonem o odpadech byl publikován ještě zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností a zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. 

Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku odpadového hospodářství

počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

Kombinace stávajících a nových nástrojů obsažených v novém zákoně si v souladu s novými trendy v Evropské unii klade za cíl zejména vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Oproti starému zákonu obsahuje nový návrh změny zejména v těchto oblastech:

• poplatek za ukládání odpadů na skládku – změny jsou jak věcného, tak procesního charakteru (plátcem poplatku bude provozovatel skládky, který je povinen poplatek od původce odpadu jako poplatníka vybrat a odvést jej správci poplatku, nově jsou rozvrstveny výše jednotlivých dílčích poplatků, správu poplatku budou vykonávat Státní fond životního prostředí a celní úřad jako správce placení, s tím, že správa poplatku se v plném rozsahu řídí daňovým řádem);
• provoz zařízení pro nakládání s odpady – sběrny odpadu budou muset vybavit prostory zařízení kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu;
• povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady – zejména s ohledem na nutnost zajištění pravidelné revize povolení k provozu zařízení je stanovena maximální doba, po které musí provozovatel provést tuto revizi (6 let), jinak povolení zanikne; pro provoz mobilního zařízení bude povolení vydáváno na dobu určitou (nejdéle 6 let), povolení provozu zařízení bude vydáváno v rozsahu katalogu zařízení (příloha č. 2), který umožňuje na rozdíl od dosavadní právní úpravy jednoznačně rozlišit celkové množství a rozmístění jednotlivých typů zařízení na území ČR;
• sběr odpadu – zpřísňuje se sběr odpadu pomocí mobilních zařízení, a to na základě skutečnosti, že není možné zkontrolovat, zda provozovatel mobilního zařízení přijaté odpady dále předal legálním způsobem, nebo se jich nelegálně zbavil, odpad může nově být uložen v mobilním zařízení ke sběru pouze po dobu přepravy do zařízení, nejdéle však po dobu 48 hodin a odpady z mobilního zařízení ke sběru nesmí být předávány do jiného mobilního zařízení;
• nové řešení konce odpadu – podrobnější vymezení čtyř postupů, kterými je možno určit, že odpad přestane být odpadem;
• řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek) – zákon vychází z ústavně zakotveného principu vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad, dále dává povinnosti vlastníkovi nemovitosti, kde je odpad soustředěn, a dává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností možnost odpad odklidit, současně zákon počítá s řešením problematiky tzv. černých skládek pomocí nelegislativních nástrojů (danou problematiku bude možné řešit v rámci Programu MŽP, prostřednictvím konkrétních výzev národního programu životního prostředí, administrovaného Státním fondem životního prostředí);
• obchodování s odpady – bude předmětem samostatného povolení s tím, že tuto činnost budou moci provádět nejen subjekty, které jsou provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady.
• Nový zákon současně přebírá řadu institutů z platné právní úpravy, které se v praxi osvědčily (např. finanční rezerva na zajištění a následnou péči o skládku, plány odpadového hospodářství), a to buď beze změny anebo pouze v mírně revidované podobě.

Definice pojmu „odpad“

Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu.

Odpad je v zákoně vymezen jako movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se zbavit. Pojem movitá věc je třeba chápat ve smyslu občanského zákoníku. Oproti pojmu použitému v rámcové směrnici „předmět nebo látka“ je pojem movitá věc z hlediska českého práva uchopitelnější. Vymezení odpadu jako movité věci rovněž plní funkci jednoznačného vyloučení některých věcí či skutečností, jejichž vymezení jako odpadu není vhodné a v zásadě by bylo nezbytné je z působnosti zákona o odpadech vyloučit zvláštním ustanovením. Jedná se například o nemovité věci či lidské tělo nebo jeho části.

Mimo samotné definice odpadu vymezuje zákon oproti rámcové směrnici také některé pojmy, které jsou v definici odpadu využívány. Jedná se o úmysl zbavit se movité věci a o povinnost se jí zbavit. Oproti dosavadnímu zákonu o odpadech není vymezen pojem zbavování. Tento pojem tak, jak byl doposud v zákoně o odpadech definován, neměl výrazný přínos. Protože předány k využití mohou být i vedlejší produkty, či věci, které definici odpadu nesplní. Tato definice tak k zpřesnění pojmu odpad nepřispívala.

Vyvratitelná právní domněnka úmyslu zbavit se movité věci, pokud její účelové určení zaniklo, byla nastavena již ve starém zákoně o odpadech. Zde je třeba zdůraznit výraz původní účel, přičemž klíčové je slovo původní.

Dalším důležitým prvkem definice odpadu je povinnost zbavit se movité věci, která byla rovněž formulována již ve starém zákoně o odpadech. Oproti starému zákonu o odpadech však byla dále upřesněna. Skutečnost, že osoba nepoužívá věc k původnímu účelu, byla doplněna variantou, že věc není možné používat k původnímu účelu, ač ji k takovému účelu osoba nadále používá. Nová formulace tak zahrnuje i situace, na které doposud povinnost nedosahovala, ač mohly vést k výraznému ohrožení životního prostředí. V některých případech totiž může být sporné, zda došlo k zániku původního účelového určení, když je věc takovým původním způsobem využívána, ač k tomu není vhodná. To samo o sobě samozřejmě není důvodem pro to, aby zde nastupovala povinnost zbavit se takové věci, důležitým znakem je, že takový způsob dalšího užívání ohrožuje životní prostředí. Rovněž povinnost, zbavit se movité věci, která není používána k původnímu účelu a tato věc ohrožuje životní prostředí, je z hlediska ochrany životního prostředí velmi důležitá. Tato povinnost jako protějšek povinnosti výše uvedené zahrnuje povinnost zbavit se i věci, kterou je možné používat k původnímu účelu, nicméně osoba s věcí nakládá jiným způsobem a tato věc ohrožuje životní prostředí.

Zachována byla rovněž povinnost zbavit se movité věci, která byla vyřazena na základě jiných zákonů. To je nezbytné chápat tak, že věci, které byly vyřazeny na základě jiných předpisů, se stávají splněním podmínek pro vyřazení odpadem a je s nimi nezbytné nakládat v režimu zákona o odpadech, pokud nedojde k naplnění podmínek pro vyloučení z působnosti.

Oproti starému zákonu o odpadech je doplněna povinnost zbavit se movité věci, pokud vzniká jako reziduum výroby a nenaplní podmínky pro vedlejší produkt. Toto ustanovení pouze vyjasňuje s ohledem na dosavadní judikaturu Evropského soudního dvoru, že není možné, že by takové reziduum nenaplnilo definici odpadu.

Zachováno je rozhodování krajského úřadu v pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, o které může vlastník věci požádat. Dochází však k velmi důležité změně, kdy je nově stanoveno, že toto řízení nelze zahájit v případě, že taková otázka vyvstane v rámci vedeného správního řízení kvůli porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropské unie o přepravě odpadů. Důvodem změny přístupu k rozhodování v pochybnostech je skutečnost, že vedení samostatného řízení o otázce, zda je věc odpadem krajským úřadem jako předběžné otázky, pouze neúměrně prodlužuje původní správní řízení a také představuje finanční zátěž jak na straně povinné osoby, tak státní správy.

Omezení je formulováno tak, že řízení nelze zahájit, pokud bylo zahájeno řízení o přestupku nebo opatření k nápravě nebo trestní řízení.

V případě, že bylo nějaké uvedené řízení zahájeno, není již možné kdykoliv v budoucnosti zahájit řízení v pochybnostech týkající se věci, kvůli které bylo vedeno řízení o přestupku, nápravném opatření nebo trestní řízení, s výjimkou případu, kdy bylo takové řízení ukončeno, aniž by byla otázka, zda je věc odpadem zodpovězena.

Hlava šestá zákona

Vzhledem k tomu, že zákon sestává ze 156 paragrafů a 11 příloh není možné jej v jednom pojednání detailně rozebrat.

Rozhodli jsme se proto, že se zaměříme jednu jeho část, a to část šestou, nazvanou „Opatření k nápravě a přestupky“. Jedná se o ustanovení § 116 až § 125. Část šestá je rozčleněna na dvě hlavy – hlava I se nazývá „Opatření k nápravě“ se obsahuje ustanovení

§ 116. Hlava II se nazývá „Přestupky“ a obsahuje

• ustanovení § 117 – Přestupky fyzických osob
• ustanovení § 118 – Přestupky původce odpadu
• ustanovení § 119 – Přestupky provozovatele zařízení
• ustanovení § 120 – Přestupky provozovatele skládky
• ustanovení § 121 – Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
• ustanovení § 122 – Přestupky obce
• ustanovení § 123 až § 126 – Společná ustanovení.

Institut opatření k nápravě

byl obsažen i ve starém zákoně o odpadech. Podle § 76 odst. 1 písm. c) tohoto zákona Česká inspekce životního prostředí „ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím“. Obdobně je kompetence k ukládání opatření k nápravě stanovena pro obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad. Na rozdíl od staré právní úpravy nově není uložení opatření k nápravě vázáno na současné uložení pokuty, čímž dojde ke sjednocení právní úpravy s jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (např. zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů).         

Oproti starému zákonu o odpadech je nově stanovena povinnost uložit opatření k nápravě právnímu nástupci osoby, která závadný stav způsobila a je nově upraven i přechod povinností plynoucích z opatření nápravě uložených této osobě na jejího právního nástupce.

Účelem nové úpravy bylo omezit případy, kdy z důvodu zániku nebo smrti osoby, která způsobila závadný stav, nelze uložit opatření k nápravě či vynutit provedení opatření k nápravě, která již byla uložena.

Nová úprava je v základních rysech převzata z § 22 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší, který zní: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření ke zjednání nápravy a rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního zdroje uložené provozovateli podle odstavců 1 a 2 přecházejí na jejich právní nástupce.“

Aby bylo předejito možným výkladovým nejasnostem a problémům v aplikační praxi, je oproti zákonu o ochraně ovzduší upřesněn okruh osob, kterým lze uložit opatření k nápravě z titulu právního nástupnictví, i osob, na které přecházejí povinnosti z uložených opatření k nápravě. Možnost uložení opatření k nápravě právnímu nástupci je tak omezena na osoby, na které přechází odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za přestupek (viz § 33 a 34 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Opatření k nápravě z titulu právního nástupnictví tedy nelze uložit nepodnikající fyzické osobě. Na nepodnikající fyzické osoby se nevztahuje ani ustanovení upravující přechod povinností z uložených opatření k nápravě.

Nová právní úprava přestupků

je přizpůsobena nové přestupkové úpravě v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Používá se proto jednotně pojem „přestupek“ ve vztahu k fyzickým osobám i podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám. Nová společná ustanovení k přestupkům obsahují pouze ustanovení o působnosti správních orgánů k projednávání přestupků v prvním stupni a k vybírání a vymáhání pokut.

Zcela nové ustanovení § 126 umožňuje od uložení trestu upustit, pokud pachatel sám zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Inspirací pro zavedení této možnosti byl zákon o integrované prevenci a vodní zákon, které již obdobnou úpravu obsahují.

Jednotlivé skutkové podstaty přestupků byly vymezeny s cílem zajistit, aby bylo pod některou ze skutkových podstat možné podřadit porušení každé povinnosti, kterou zákon stanoví. Jinými slovy, aby v zákoně nebyly obsaženy takové povinnosti, za jejichž porušení nelze uložit sankci. Již se nestanoví obecná skutková podstata spočívající v porušení jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona, neboť stanovení takových skutkových podstat není podle současné koncepce správního trestání považováno za přijatelné.

V případě přestupků fyzických osob, stanoví se horní hranice pokuty ve výši 10 000, 50 000, 100 000, 200 000 Kč a 1 000 000 Kč. Podle staré právní úpravy byly v zákoně o odpadech stanoveny horní hranice ve výši 20 000 Kč a 1 000 000 Kč. Nejvyšší sazba pokuty tedy činí podle staré i nové právní úpravy 1 000 000 Kč.

Tato hranice byla ponechána na základě vyhodnocení, že je dostatečně vysoká, nebylo by přiměřené ji zvyšovat, a nejsou dány ani důvody pro její snížení. Jednotlivé sazby byly více rozčleněny, aby odrážely závažnost možného nezákonného jednání. Zařazení jednotlivých skutkových podstat přestupků do příslušných sazeb navazuje rovněž na zrušenou právní úpravu.

K projednání přestupků fyzických osob v prvním stupni je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků týkajících se obecního systému, k jejichž projednání v první stupni je příslušný obecní úřad, a dále přestupků na úseku přeshraniční přepravy odpadů a přestupku týkajícího se osob pověřených k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, k jejichž projednání je v prvním stupni příslušná inspekce. Lze konstatovat, že toto rozdělení se téměř neliší od rozdělení podle staré právní úpravy, protože v tomto ohledu nebyly shledány důvody pro změnu.

V případě přestupků podnikajících fyzických osob a právnických osob se podle navrhované úpravy stanoví horní hranice výše pokuty 10 000, 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 10 000 000 Kč a 25 000 000 Kč.

Ve srovnání se starou právní úpravou tedy zůstávají horní hranice stejné s výjimkou nejnižší sazby pokuty, kde byla nově nastavena nízká nejvyšší sazba u řešení černých skládek, protože pro majitele pozemku může být složité zajistit pozemek proti návozu dalších odpadů.

Horní hranice ve výši 300 000 Kč byla oproti dosavadní právní úpravě navýšena na 500 000 Kč. Ke zvýšení došlo za účelem toho, aby bylo umožněno rozlišit závažnost jednotlivých případů, které spadají pod uvedené skutkové podstaty a sazba pokuty nebyla neúměrně nízká ve vztahu k ostatním horním hranicím výše pokut.

Nejvyšší sazba podle staré právní úpravy ve výši 50 000 000 Kč byla snížena na 25 000 000 Kč. Důvodem je, že v současné době takové pokuty nebyly ukládány.

Zařazení jednotlivých skutkových podstat přestupků do příslušných sazeb bylo provedeno v návaznosti na platnou právní úpravu a s ohledem na závažnost přestupku, zejména z hlediska toho, zda spáchání přestupku může mít přímé dopady na životní prostředí nebo lidské zdraví, nebo zda se jedná spíše o přestupek administrativního charakteru.

Co se týče přestupků, jejichž pachateli mohou být jak fyzické osoby, tak podnikající fyzické osoby a právnické osoby, obdobně jako podle staré právní úpravy byla v některých případech stanovena vyšší horní hranice výše pokuty pro právnické a podnikající fyzické osoby (např. u přestupků týkajících se nakládání s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s odpady nebo neoprávněného převzetí odpadu). Důvodem je skutečnost, že podnikatelé zpravidla na rozdíl od nepodnikajících fyzických osob nakládají s odpady pravidelně a v podstatně větším množství než nepodnikající fyzické osoby.

Při porušení příslušné povinnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobou hrozí podstatně závažnější následky než při porušení téže povinnosti nepodnikající fyzickou osobou.

Pokud se týká kompetencí správních orgánů k projednání přestupků podnikajících fyzických a právnických osob v prvním stupni, tak stejně jako staré právní úpravy je k projednání většiny přestupků příslušná inspekce, a to buď výhradně, nebo společně s dalšími správními orgány. Výjimkou jsou stejně jako staré právní úpravy přestupky týkající se obecního systému, které projednává výhradně obecní úřad. Nově se také u vybraných přestupků na úseku přepravy odpadů stanoví výhradní kompetence celního úřadu k jejich projednání v prvním stupni.

Podstatně se rozšiřují kompetence krajských úřadů k projednání přestupků. Podle staré právní úpravy byl krajský úřad příslušný pouze k uložení sankce za správní delikt spočívající v tom, že právnická nebo podnikající fyzická osoba nezaslala ve stanoveném rozsahu nebo lhůtě příslušnému krajskému úřadu údaje týkající se zařízení k nakládání s odpady. Bylo konstatováno, že takto omezená působnost k ukládání pokut neodpovídá široké působnosti krajských úřadů k provádění kontrol dodržování povinností podle zákona o odpadech.

Nový zákon o odpadech dává proto krajskému úřadu společně s inspekcí a většinou i obecním úřadem obce s rozšířenou působností kompetenci k projednání přestupků týkajících se povolení, která vydává, plnění ohlašovacích povinností vůči krajskému úřadu, a povinností souvisejících s přebíráním vybraných odpadů do zařízení určeného pro nakládání s odpady (§ 13 odst. 5 až 12).

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 4-5/2021 a komentář k novému zákonu o odpadech v měsíčníku Poradce 4-5/2022, který právě vychází.

Vyživuje-li poplatník s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, ve společně hospodařící domácnosti děti, může si na tyto děti uplatnit slevu z daně, případně může získat i určitou finanční částku od finančního úřadu, tzv. daňový bonus. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely daňového zvýhodnění dohromady.

Občanský zákoník neobsahuje definici pojmu domácnost,

a z hlediska daně z příjmů je třeba odlišit případy, kde se domácností myslí pospolitost spolužijících osob a kde se pojem domácnost používá ve smyslu zařízeného obydlí. Zákon o daních z příjmů v § 21e odst. 4 stanoví, že společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Trvalost spolužití není dotčena tím, že se člen společně hospodařící domácnosti přechodně zdržuje mimo ni (například po dobu nemoci, zahraničního studia, zahraniční cesty, stáže, zahraniční vojenské mise apod.). Podle § 35c odst. 7 zákona, dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Rozhodující je společné finanční hospodaření. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D – 22 k § 38l odst. 3 zákona, osoba (i dítě) může být příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti (jde i o stanovisko publikované pod č. 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

V letošním roce byl schválen zákon č. 285/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon, který nabyl účinnosti dnem 28. července 2021, v části druhé přinesl změny v oblasti daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

Podle§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů poplatník fyzická osoby má, při splnění zákonných podmínek, nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 (před novelou 19 404) Kč ročně na druhé dítě a 27 840 (před novelou 24 204) Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b.

Přechodné ustanovení stanoví, že § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této části.

Dále pak se v § 35d odst. 4 zákona slova „maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně“ zrušují s tím, že přechodné ustanovení stanoví, že § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021. Citovaný § 35d odst. 4 zákona po úpravě stanoví, že je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba, nižší, než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč.

Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Na základě výše uvedených přechodných ustanovení se postup zaměstnavatele v letošním roce při uplatnění daňového zvýhodnění zaměstnancům měnit nebude, postupovat budou obdobně jako od počátku roku, tj. před novelou zákona o daních z příjmů. Zvýšení daňového zvýhodnění za r. 2021 se projeví až v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání poplatníků.

K výše uvedené změně daňového zvýhodnění zveřejnilo Generální finanční ředitelství na webových stránkách Finanční správy informaci, kde se uvádí:

První změna zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé dítě z částky 19 404 Kč za rok na částku 22 320 Kč (měsíčně 1 860 Kč), v případě třetího a dalšího dítěte z částky 24 204 Kč za rok na částku 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč). Zvýšení daňového zvýhodnění na děti zákon o daních z příjmů upravuje již pro zdaňovací období 2021. Na základě znění přechodného ustanovení bude zvýšení daňového zvýhodnění na děti u příjmů ze závislé činnosti aplikováno až po skončení zdaňovacího období roku 2021.

U zaměstnanců, kteří si u svého zaměstnavatele uplatňují daňové zvýhodnění na děti, se v průběhu roku 2021 nic měnit nebude a při zúčtování mzdy za zbylé měsíce roku 2021 a při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé budou zaměstnavatelem poskytovány částky daňového zvýhodnění na děti platné před novelou zákona o daních z příjmů. Zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti promítne zaměstnavatel zaměstnancům až po skončení roku v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021 za celé zdaňovací období, resp. za kalendářní měsíce, kdy poplatník splňoval nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na děti.

Zaměstnanci, kteří budou za rok 2021 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ať již na základě povinnosti stanovené jim zákonem o daních z příjmů nebo dobrovolně, uplatní zvýšené částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě v daňovém přiznání.

Částky daňového zvýhodnění na děti

• uplatňované v průběhu roku 2021:

• které budou uplatněny po skončení zdaňovacího období v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka za rok 2021:

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 10-11/2021.

Ve kterých situacích může zdravotní pojišťovna zahájit se zaměstnavatelem správní řízení? V čem spočívá princip autoremedury? Jaký je rozdíl mezi odvoláním a podáním žádosti o prominutí penále?

V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zaměstnavatel může dostat do sporu se zdravotní pojišťovnou. Pokud zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení například formou uložené pokuty, může se proti němu odvolat. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli dlužné pojistné a penále, může zaměstnavatel (při nezpochybnění nároku zdravotní pojišťovny na dlužné pojistné) požádat o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti.

V následujícím textu se budeme zabývat zejména problematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Odvolání je řádný opravný prostředek, kterým lze napadnout nepravomocné rozhodnutí prvostupňového orgánu. V dané souvislosti lze konstatovat, že postup zaměstnavatele v případě odvolání má v podstatě obecnou platnost i pro další skupiny plátců, neboli pro samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Dluh na pojistném nelze odpustit

Ani ve zdravotním pojištění nemůžete spoléhat na to, že si zdravotní pojišťovny nebudou „hlídat“ svoje zákonné nároky, spočívající v uplatňování dlužného pojistného, pokut, penále a přirážek k pojistnému. Třebaže existují možnosti odvolání či podání žádosti o prominutí penále, může zdravotní pojišťovna nanejvýš vyměřenou sankci snížit či prominout, nicméně dluh na pojistném vám nemůže být odpuštěn. A pokud zdravotní pojišťovna postupuje v souladu se zákonem, nemáte v tomto směru prakticky možnost její oprávněný nárok zpochybnit.

Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění p.p.) upravuje postup správních orgánů, a tedy i zdravotních pojišťoven, při řešení jejich pohledávek vůči plátcům pojistného. V tomto příspěvku bych se zaměřil na analýzu situací, souvisejících s praktickou aplikací ustanovení § 81 a následujících cit. právní normy, vztahující se k problematice odvolacího řízení.

Odvolací řízení ve zdravotním pojištění

Může dojít k situacím, kdy zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení formou uložené pokuty, a chce se proti jejímu rozhodnutí odvolat.

Může se třeba jednat o situace související s (údajným):

• nepodáním Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele,
• nesplněním oznamovací povinnosti, třeba neoznámením skutečnosti, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného stát,
• doměřením dlužného pojistného zdravotní pojišťovnou při kontrole plateb pojistného apod.

V dalším textu se tak budeme zabývat tematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny.

Obecné podmínky

Správní řízení vychází i v oblasti zdravotního pojištění ze zásady dvojinstančnosti s možností přezkumu správních aktů ve správním soudnictví. Proti každému rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve správním řízení je přípustné odvolání (opravný prostředek), pokud zákon nestanoví jinak. Účastník řízení se může práva podat odvolání vzdát písemně nebo ústně do protokolu. V případě zpětvzetí odvolání je vyloučeno jeho opětovné podání.

Náležitosti podaného odvolání

Podané odvolání musí obsahovat náležitosti stanovené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. a dále musí obsahovat:

• údaje, ze kterých vyplyne, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje,
• v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno,
• ve kterých skutečnostech je spatřován rozpor s právními předpisy, nesprávnost rozhodnutí, případně řešení, které mu předcházelo.

Forma odvolání

Z praktického hlediska se odvolání podává nejčastěji písemně. Právní úprava však připouští i jeho podání do protokolu, který je zdravotní pojišťovna povinna sepsat kdykoliv v rámci provozní doby.

Posouzení odvolání

Podává-li zaměstnavatel odvolání, pak napadá výrok uvedený v rozhodnutí. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu zaměstnavatel jako plátce pojistného rozhodnutí napadá, má se za to, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí, odvolací orgán tedy přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu. K novým skutečnostem se v průběhu odvolacího řízení přihlédne tehdy, nemohl-li zaměstnavatel tyto uplatnit před vydáním rozhodnutí. Kdyby zaměstnavatel podal odvolání pouze proti odůvodnění, není tento postup právně relevantní a odvolací orgán takové podání jako nepřípustné zamítne.

Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny

Podá-li plátce odvolání proti rozhodnutí základního článku zdravotní pojišťovny, rozhoduje o tomto odvolání vždy její Rozhodčí orgán. Prvostupňový správní orgán zdravotní pojišťovny posuzuje každé podané odvolání s ohledem na skutečnost, zda odvolání může v rámci tzv. autoremedury sám vyhovět a svoje rozhodnutí změnit nebo zrušit. Rozhodnutí formou autoremedury je prvoinstančním rozhodnutím a je proti němu přípustné odvolání k Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny.

Když není důvod k uplatnění autoremedury

Obdrží-li zdravotní pojišťovna odvolání, pak nejprve posuzuje, zda nevznikl důvod pro uplatnění postupu v rámci autoremedury (viz výše). Pokud tento prvoinstační správní orgán zdravotní pojišťovny takový důvod neshledá, postoupí do 30 dnů spis i se svým stanoviskem Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. Jestliže z podaného odvolání vyvstane nutnost doplnit řízení o další důkazy, doplní tyto správní orgán po jejich provedení v takovém rozsahu, aby byla dodržena 30denní lhůta k předání spisu. Bude-li v případě předložení některých pokladových materiálů ze strany plátce pojistného zřejmé, že nebude dodržena zmíněná 30denní lhůta, vyzve prvoinstační orgán odvolatele, aby doklady doručil přímo Rozhodčímu orgánu. Jestliže před předáním spisu Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny nastal některý z důvodů pro zastavení řízení (§ 66 odst. 2 správního řádu), prvoinstanční správní orgán řízení usnesením zastaví.

Pozor na lhůtu pro podání odvolání

Odvolání se podává u věcně a místně příslušného správního orgánu, tedy u orgánu, který rozhodnutí vydal. Lhůta pro podání odvolání je stanovena na 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Počátkem lhůty je první den následující po oznámení rozhodnutí. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Včas podané odvolání do rozhodnutí má odkladný účinek s výjimkou odvolání podaného do platebního výměru na dlužné pojistné (odkladný účinek je odejmut podle § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a do rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o snížení zálohy na pojistné [odkladný účinek je odejmut podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu].

Postoupení odvolání Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny

V případě podaného odvolání základní článek zdravotní pojišťovny prioritně posoudí, zda nevznikl důvod pro uplatnění postupu v rámci autoremedury (viz výše). Pokud tento prvoinstační správní orgán zdravotní pojišťovny takový důvod neshledá, postoupí do 30 dnů spis i se svým stanoviskem Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny. Jestliže z podaného odvolání vyvstane nutnost doplnit řízení o další důkazy, doplní tyto správní orgán po jejich provedení v takovém rozsahu, aby byla dodržena 30denní lhůta k předání spisu. Bude-li v případě předložení některých pokladových materiálů ze strany plátce pojistného zřejmé, že nebude dodržena zmíněná 30denní lhůta, vyzve prvoinstační orgán odvolatele, aby doklady doručil přímo Rozhodčímu orgánu. Jestliže před předáním spisu Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny nastal některý z důvodů pro zastavení řízení (§ 66 odst. 2 správního řádu), prvoinstanční správní orgán řízením usnesení zastaví.

Postup Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny

O podaném odvolání rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny ve stanovených lhůtách. Lhůta pro rozhodnutí počíná běžet dnem, kdy odvolací orgán spis obdrží. Je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, Rozhodčí orgán:

a)  napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví,

b)  napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí prvoinstačnímu orgánu k novému projednání. Proti novému rozhodnutí lze znovu podat odvolání,

c)  napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.

Proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny jako orgánu II. stupně nelze podat odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem oznámení (doručení) plátci.

Odstranění tvrdosti ve zdravotním pojištění

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 20 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

V žádosti by měl plátce vždy uvést argumenty, které v dané záležitosti hovoří v jeho prospěch, resp. popsat a okomentovat okolnosti, které vznik penále zapříčinily. Každá podaná žádost je zdravotní pojišťovnou (zpravidla k tomuto účelu ustanovenou komisí) individuálně posuzována a po zvážení všech skutečností je penále buď prominuto v plné výši, prominuto částečně anebo není prominuto vůbec.

Primární okolností, kterou zdravotní pojišťovna při projednávání žádosti zkoumá, je úhrada aktuálního dlužného pojistného v plné výši, neboli ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno žádné dlužné pojistné. Dlužné pojistné lze uhradit buď jednorázovou platbou nebo ve splátkách, pokud zdravotní pojišťovna na tuto formu vyrovnání dluhu přistoupí. Rovněž je brána v úvahu platební morálka, to znamená, jak plátce v uplynulém období platil pojistné. Přihlíží se i k tomu, zda se jedná o první nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

• nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
• na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
• plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 10-11/2021.

Občasné otoky a bolesti zápěstí (část přechodu předloktí v ruku) i časté křeče malíčku i prsteníčku a pocity pálení v dlani, palci i ukazováčku, jež se objevují při přetěžování této části horní končetiny, někdy zasahující až do ramene, jsou následkem situace, vznikající poměrně často u sportovců pracujících s náčiním jako golfové hole, tenisové, badmintonové rakety a rakety na stolní tenis, florbalové „hokejky“ a podobně. Nastává při přetrénování a chronickém přetěžování, nedostatečné regeneraci anebo po opakovaných úrazech zápěstí.

Přetížení tohoto typu se však velmi často objevuje i u lidí, kteří pracují více hodin denně na počítači. Jde o jednostranné nadměrné zatěžování – vždyť za 8 hodin intenzivního psaní „ujdou“ ruce (alespoň podle více německých i amerických statistik a pozorování) 12 až 15 kilometrů!

Pálení a bolest se obyčejně zhorší v průběhu dne, přičemž po krátkém zatřesení ramenem někdy dochází k mírné úlevě. Po nějaké době může dojít k oslabení svalů ruky, což má za následek omezení možnosti jejího sevření. V ruce může dojít dokonce k poruše citlivosti.

Zápěstní (karpální) „tunel“ je úzká štěrbina v zápěstí

– oblast přechodu předloktí v ruku – kterou ze tří stran ohraničují zápěstní kůstky a ze čtvrté vazivo zápěstí. Do dlaně jím prochází devět šlach ohybačů prstů a středový nerv (nervus medianus), přenášející vzruchy z mozku přes páteř do ruky. V relativně malém prostoru jsou tedy „natlačeny“ svaly, šlachy, cévy i nervy, a tak není nic zvláštního, že při nadměrném zatěžování dochází k opuchnutí, v jehož důsledku se sníží průtok krve a cévy a nervy jsou utlačovány. Vzniká stav, který je známý jako syndrom karpálního (zápěstního) tunelu nebo „tenisové či počítačové zápěstí“. Je to jedna z nejčastějších chorob zápěstí z přetažení a patří mezi nejfrekventovanější onemocnění poškozující horní končetinu. Zmenšený prostor v zápěstním tunelu utlačuje zejména středový nerv. To způsobuje bolesti (velmi často noční), zánět, mravenčení a další charakteristické příznaky (poruchy citlivosti, sníženou kvalitu svalstva rukou, křeče prstů a dlaně). Poškození vyžaduje specializovanou péči a důkladnou rehabilitaci. Prevencí je lepší metodika práce či tréninku, kvalitní regenerace, kompenzační a úlevová cvičení, pravidelná lékařská kontrola.

Syndrom karpálního tunelu vzniká ve věku 40 až 60 let

přičemž ženy jsou postiženy více než muži. Často je spojen i s onemocněními a stavy, jako jsou cukrovka, neaktivní štítná žláza (hypotyreoidismus), obezita, revmatická artritida a akromegalie – zřídkavé onemocnění, při němž nadměrná produkce růstového hormonu vede ke zvětšení určitých kostí a orgánů. Diagnóza syndromu karpálního tunelu může být zpravidla stanovena z popisu symptomů a po vyšetření. Lékař sleduje změny ve vnímání vjemů a slabost v těch částech ruky, které jsou zásobeny mediánovým nervem. Poklepání na zápěstí může způsobit pálení a bolest, což je známo jako Tinelův příznak. Pokud nejsou symptomy a výsledky vyšetření typické pro syndrom karpálního tunelu, mohou lékaři provést vyšetření nervového napětí pro posouzení úrovně, jakou nerv přenáší impulzy. V nejasných případech se zpravidla dělá i vyšetření magnetickou rezonancí.

Možnosti léčby – tam, kde je to možné,

by měla být definována základní příčina problému: pokud jsou zjištěny některé ze symptomů uvedených výše, léčba tohoto problému může odstranit tlak na nerv a s tím spojené potíže. Velmi časté je zafixování zápěstí dlahou, čímž dojde k vytvoření polohy, která nenarušuje nerv. Dlahu může pacient nosit v noci nebo během aktivit, které obyčejně vedou ke vzniku symptomů. V některých případech mohou pomoci léky – nesteroidní antirevmatika a antiflogistika. I kortikosteroidní injekce podané přímo do zápěstí mohou poskytnout úlevu, která je však jen přechodná. Některé studie uvádějí, že symptomy karpálního tunelu mohou zmírnit dávky vitaminu B₆ (pyridoxin). V jiných přetrvávajících a opakujících se případech může být za účelem snížení tlaku na nerv provedena operace, která tento tlak na nerv uvolní. Mnohem lepší je však prevence potíží podle speciálního rehabilitačního a preventivního programu podle instrukcí ortopeda, fyziatra a fyzioterapeuta.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 2-3/2022 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti po novele s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Mzdy a platy v pracovněprávních předpisech II.

·         Hmotný a nehmotný majetek a jejich daňové odpisování – změny

·         Vyšší ochrana dětí v právních vztazích – novela

·         Nutnost změnit společenské smlouvy a zápis v obchodním rejstříku

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Prodloužení otcovské dovolené

·         Změny ve zdravotním pojištění

·         Nový stavební zákon v kostce

·         Změny v počítání lhůt podle zákoníku práce

·         Manželé na stejném pracovišti

·         Zaměstnanec a zdravotní benefity

·         Občanské průkazy – nový zákon

·         Vyhláška o základním vzdělávání – novela

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10-11/2021 (IX/2021)

·         Zákon o DPH – novela

·         Daňové zvýhodnění na děti

·         Průměrný výdělek – rozhodné období

·         Daňová optimalizace u podnikatele – spolupráce osob

·         Prodej najaté nemovitosti a DPH

·         Inventarizace zásob

·         Nájemné a pachtovné – účetní pohled

·         Rozvázání pracovního poměru – řešení sporů v praxi

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2021 (IX/2021)

• BOZP ve stavebnictví – prevence rizik
• Úvěry a půjčky v daních a účetnictví
• Zdravotní pojištění – chyby zaměstnavatelů
• DPH v poměrné a krácené výši

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2021 (VIII/2021)

• Školský zákon – novela
• Mzda a plat
• Nemoc – zdravotní a nemocenské pojištění

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

16. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

17. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

Poradce, měsíčník č. 4/2022 (X/2021)

·         Zákon o odpadech s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2021 (X/2021)

·         Změny v důchodovém pojištění

·         Elektronizace zdravotnictví - nový zákon

·         Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2022

·         S očkováním do zaměstnání?

·         Školení a zvyšování kvalifikace

·         Převedení dovolené do roku 2022

·         Výběrové řízení ve Veřejné správě

·         Nájem u neziskových organizací z pohledu DPH

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2021 (X/2021)

·         Zákon o DPH po novele

·         Daňový bonus

·         Zdravotní pojištění a postupy zaměstnavatele na přelomu let

·         Příjmy z budoucího prodeje majetku

·         Stravenky a stravenkový paušál

·         DPH při likvidaci odpadu

·         Cizí měna u pohledávek

·         Rozvržení pracovní doby

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2022 (X/2021)

·         DPH ve stavebnictví

·         Zdanění zahraničních příjmů rezidentů ČR

·         Pracovní poměr - chyby zaměstnavatelů

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2021 (X/2021)

·         Optimalizace daně

·         Osoby bez zdanitelných příjmů

·         Daně, účetnictví

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (VIII/2021)

·         Cestovní náhrady

·         Stravování zaměstnanců

·         Vznik a zánik s.r.o.

·         Zisk, ztráta, převod obchodního podílu v s.r.o.

100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (IX/2021)

·         Kurzarbeit

·         Zaměstnávání

·         Odvody

·         DPH v poměrné výši

·         DPH v krácené výši

·         Úprava odpočtu DPH u dlouhodobého majetku

NOVINKY

Aktualizace I/5 (IX/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace III/6 (IX/2021)

·         Zákon o organizace a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o pomoci v hmotné nouzi

·         Zákon o sociálních službách

·         Zákon o životním a existenčním minimu

·         Zákon o nemocenském pojištění

·         Zákon o důchodovém pojištění

·         Zákon o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a veřejné správě

Aktualizace II/7 (IX/2021)

·         Notářský řád

·         Notářský tarif

Aktualizace I/4 (VIII/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani z přidané hodnoty

·         Zákon o dani z nemovitostí

Aktualizace IV/5 (VIII/2021)

·         Zákon o požární ochraně

·         Zákon o pozemkových úpravách

·         Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů

·         Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti

·         Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě

Aktualizace IV/4 (VIII/2021)

·         Nový stavební zákon

Aktualizace III/5 (VIII/2021)

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

·         Zákon o požární ochraně

Aktualizace VI/3 (VIII/2021)

·         Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

·         Zákon o ochraně přírody a krajiny

·         Zákon o ochraně ovzduší

·         Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

·         Lesní zákon

·         Zákon o integrované prevenci

·         Vodní zákon

·         Zákon o vodovodech a kanalizacích

Aktualizace VI/4 (VIII/2021)

·         Zákon o odpadech

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady

·         Zákon o hospodaření energií

·         Energetický zákon

·         Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace II/6 (VIII/2021)

• Občanský soudní řád

·         Soudní řád správní

• Zákon o správních poplatcích

·         Exekuční řád

·         Notářský řád

Aktualizace I/3 (VIII/2021)

·         Zákon o archivnictví a spisové službě

·         Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě

·         Zákon o provádění mezinárodních sankcí

·         Zákon o daních z příjmů

Aktualizace IV/3 (VIII/2021)

·         Zákon o stavební zákon

·         Zákon o technických požadavcích na stavby

·         Zákon o Státním fondu podpory investic

Aktualizace V/3 (VIII/2021)

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

·         Zákon o informačních systémech veřejné správy

·         Zákon o evidenci obyvatel

·         Zákon o státním občanství české republiky

·         Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické

·         Zákon o ověřování

·         Zákon o matrikách, jménu a příjmení

Aktualizace III/4 (VIII/2021)

·         Zákon o zaměstnanosti

·         Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

·         Zákon o veřejném zdravotním pojištění

·         Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon o státní sociální podpoře

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021