Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vedlejší výdaje a základ DPH
24.07.2018
Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají z čl. 72 až 92 směrnice o DPH a promítají se zákona o DPH. Podle § 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění ať již od osoby, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby, která není příjemcem tohoto plnění, ale provádí jeho úhradu.
Tato částka se snižuje o daň, tj. z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně. Z uvedené formulace vyplývá, že v případě, že plátci není příslušná sjednaná cena za zdanitelné plnění uhrazena, základem daně je ta částka, kterou měl za zdanitelné plnění obdržet. Vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění nemohou být účtovány z hlediska základu daně samostatně, ale musí být zahrnuty do základu daně dodávaného zboží nebo poskytované služby. Toto pravidlo bývá v praxi velice častou řadou plátců porušováno a vede to potom logicky k neoprávněnému snížení základu daně a tím i ke zkrácení daně.
Oprava základu daně, oprava odpočtu daně
23.07.2018
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, oprava se provede v řádném daňovém přiznání. Pokud plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, například při poskytnutí bonusu, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce tuto opravu provede.
V tomto případě není oprava základu daně a daně podmíněna prokázáním obdržení opravného daňového dokladu odběratelem. Opravu odpočtu daně prokazuje plátce opravným daňovým dokladem. Pokud však nastane situace, že zná dříve důvody pro opravu základu daně a výše daně než obdrží opravný daňový doklad, musí doložit opravu jiným důkazním prostředkem, například dokladem o vyskladnění zboží ze skladu, pokud odebrané zboží vrací dodavateli, reklamačním protokolem apod.
Lhůta, po kterou plátce provede opravu základu daně a výše daně
23.07.2018
je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň nejen u původního uskutečněného zdanitelného plnění, ale také při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Obecně platí, že po uplynutí této lhůty již plátce opravu základu daně a výše daně neprovede.
V určitých případech může ale plátce provést opravu základu daně a výše daně v delší jak tříleté lhůtě. Jedná se o možnost provést opravu základu daně a výše daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo, kdy jednotlivá dílčí plnění jsou poskytována po dobu delší než 3 roky, a k převzetí celkového díla tak dojde rovněž za dobu delší než 3 roky.
Nespolehlivý plátce
20.07.2018
Pokud má plátce čtvrtletní zdaňovací období a stane se nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, co se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Pokud nespolehlivý plátce po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, vydá finanční úřad na základě žádosti, podané plátcem rozhodnutí, že plátce již není nespolehlivým plátcem.