Nový návrh na změnu daně z nemovitostí
13.05.2025
Zavedení nového systému zdanění nemovitostí by mohlo každoročně přinést do státního rozpočtu až 15,5 miliardy korun. Vyplývá to ze studie výzkumné organizace PAQ Research, která navrhuje upravit výpočet daně s ohledem na lukrativnost dané lokality a počet vlastněných nemovitostí. Návrh by zasáhl především bohatší majitele více nemovitostí či těch umístěných ve vysoce ceněných oblastech. Opatření má podporu u některých vládních politiků, zejména z KDU-ČSL, ale čelí odporu opozice i částečně rozdělené odborné veřejnosti.
Autoři studie upozorňují, že Česká republika dlouhodobě vybírá na dani z nemovitostí velmi málo ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Zatímco průměr Evropské unie činí 2,5 % z celkových daňových příjmů, v Česku tento podíl dosahuje pouhých 0,7 %. I země jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko mají vyšší výnosy z této daně, zatímco méně zatěžují zaměstnaneckou práci.
Podle modelových výpočtů by se průměrná daň z nemovitosti zvýšila ze současných 1 675 korun na 2 972 korun. Nejchudší pětina domácností by si připlatila přibližně 433 korun, zatímco ta nejbohatší by platila o 2 309 korun více. V praxi by se tak změna nedotkla nejvíce těch, kdo vlastní jediný byt – právě pro ty by daň mohla naopak mírně klesnout díky slevě na poplatníka. Vyšší náklady by nesli hlavně majitelé cenných nemovitostí a rozsáhlých pozemků.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Česko má čtvrtý největší rozdíl v platech mezi pohlavími
18.09.2024
Největší rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou na obchodních pozicích a v účetnictví, vyplývá z analýzy mezd personální agenturay Grafton Recruitment. Rozdíl v průměru v Česku činí 17,7 procenta, Česko je tak podle Eurostatu čtvrté nejhorší v Evropské unii.
Více peněz berou podle dat Českého statistického úřadu muži zejména ve Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Ve Zlínském kraji činil rozdíl téměř 19 procent. Druhou a třetí příčku tohoto žebříčku zaujaly Královéhradecký a Jihočeský kraj s rozdílem 16 procent. Naopak nejmenší desetiprocentní rozdíl je v Karlovarském kraji. V absolutních číslech berou ženy ve Zlínském kraji o 7573 korun méně než muži, v Karlovarském kraji tento rozdíl činí 3679 Kč. Částky vycházejí z mediánu, tedy střední hodnoty měsíčních mezd.
"Důvodů, proč jsou rozdíly v některých krajích větší než v jiných, může být mnoho. Od struktury zaměstnanosti v daném kraji, přes míru zastoupení mezinárodních firem až po porodnost a dostupnost předškolní péče," uvedla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Narovnání se podle ní blíží. Pomoci má směrnice EU, podle níž od června 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají. Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé zasažení povodněmi mohou čerpat dávku mimořádné pomoci
18.09.2024
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Smyslem mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit konkrétní osobu nebo rodinu na přechodnou dobu ve formě zajištění základních životních potřeb a prvotní pomoci k odstranění důsledků povodní do doby, než bude pomoc možné poskytnout z jiných zdrojů (např. z pojištění). Jde mimo jiné o úhradu nákladů na nákup nového oblečení, pokud bylo při povodni zničeno, úhradu dezinfekčních prostředků nebo o příspěvek na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení poplatku při ztrátě dokladů atd.).
Výše pomoci se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci domácnosti až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně 72 900 Kč. ÚP přitom prověřuje situaci v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které spolu hospodaří. MOP je vyplácena jednomu zástupci domácnosti, tedy jedna dávka do rodiny. Klientům jsou veškeré aktuální informace k dispozici na webových stránkách ÚP.
S
Platy státních zaměstnanců čeká zásadní reforma
13.09.2024
Velkým tématem v uplynulých týdnech byl růst platů státních zaměstnanců, o jehož výši se dohadovala vláda s odbory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do budoucna musí odměňování lidí ve veřejné sféře zásadně změnit. "Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře," řekl Stanjura. Systém označil za nesmírně komplikovaný a demotivační pro mladé lidi. Česko má podle šéfa státní kasy problém s růstem průměrného věku lidí, kteří pracují pro stát. "Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent, a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik," poznamenal člen Fialovy vlády.
Ministr zmínil, že u platů státních zaměstnanců existuje několik tabulek, přičemž v každé je 16 tříd a 12 stupňů. "To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru," vysvětlil. "Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité," dodal.
S
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S