Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla na 29 050 korun
08.12.2017
Průměrná hrubá měsíční mzda se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd činil 25 181 korun – přesně polovina zaměstnanců vydělává více než medián, přesně polovina vydělává méně.
Spotřebitelské ceny v tomto období stouply o 2,5 procenta, což znamená, že reálně se průměrná mzda zvýšila jen o 4,2 procenta. Medián mezd vzrostl meziročně o 7,1 procenta. U mužů dosáhl 27 486 korun, u žen 22 584 korun. „Mzdová dynamika ve třetím čtvrtletí oproti tomu druhému výrazně zpomalila,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Zpomalení do velké míry odpovídá slabší ekonomické výkonnosti ve třetím čtvrtletí,“ dodal.
Průměrná mzda přesáhla ve třetím čtvrtletí úroveň 29 tisíc korun
04.12.2017
Tuzemské ekonomice se daří, nezaměstnanost je rekordně nízká a to se nadále projevuje na růstu mezd. Ve třetím čtvrtletí dosáhla průměrná mzda 29 050 korun, což bylo o 6,8 procenta více než ve stejném období minulého roku. Zaměstnanci si slušně polepšili i po očištění o inflaci - reálně se mzdy zvýšily o 4,2 procenta. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 25 181 korun. U mužů byl 27 486 korun a u žen 22 584 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Čísla v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. "Zásadní podíl na zvyšování mezd má velmi napjatá situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti prohlubuje svá minima a počet volných pracovních míst dosahuje historických maxim. Navíc ekonomika velmi silně roste a dává tím prostor pro další zvyšování odměn pro zaměstnance," uvedl k pondělním číslům ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Třeba dodat, že v porovnání s druhým čtvrtletím letošního roku došlo ke zpomalení. V předchozích třech měsících mzdy vzrostly dokonce o 7,6 procenta. Nejvýrazněji, o víc než desetinu, stouply ve třetím čtvrtletí mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, meziročně o 10,3 procenta. "To souvisí jednak se zavedením EET tlačící přesun mzdové kompenzace mimo šedou ekonomiku a také se zmíněným růstem minimální mzdy," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Průměrné výdělky v pohostinství ale zůstaly nejnižší, v průměru pod 17 400 korun. Téměř desetiprocentní byl meziroční růst v oboru zdravotní a sociální péče. Nejpomaleji, zhruba tříprocentním tempem, se zvýšily mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje kolem 50 000 korun.
Od ledna dochází ke změnám u rodičovského příspěvku
28.11.2017
Od prvního ledna 2018 dochází ke změnám u rodičovského příspěvku. Ruší se současné omezení horní hranice výše čerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 500 Kč za měsíc, čímž bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající peněžité pomoci v mateřství.
Rodiče s vyššími příjmy tak mohou celou částku příspěvku vyčerpat rychleji než dosud.
Pro rodiny s vícerčaty se zvyšuje celková částka rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 330 tisíc korun. Rodiče, kteří chtějí novinek využít, musí ale podat novou žádost.
„Úřad práce začne ještě v průběhu listopadu rozesílat dopisy, ve kterých o změnách informuje a vysvětluje, jak postupovat. Změny se budou týkat i těch rodičů, kterým se dítě narodilo ještě před 1. lednem 2018,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová. „Pokud tyto rodiny nevyčerpaly celou částku příspěvku, mohou si v lednu požádat o zvýšení podle nových pravidel,“ dodala.
Kromě zrušení horní hranice čerpání rodičovského příspěvku si mohou rodiče, kteří neměli nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nově zvolit čerpání až do výše 7 600 Kč za měsíc a zkrátit si tak dobu čerpání až na tři roky. Jedná se především o studenty, OSVČ bez nemocenského pojištění a nezaměstnané.
Platí ale, že musí provést volbu výše rodičovského příspěvku na příslušném formuláři. Pokud rodiče chtějí uplatnit nárok na vyšší rodičovský příspěvek na vícerčata, musí podat novou žádost, kde uvedou všechny společně narozené děti. Pokud už rodiny s vícerčaty částku 220 tisíc vyčerpaly, ale dětem nejsou ještě 4 roky, mohou si znovu požádat o rodičovský příspěvek a čerpat ho až do celkové výše 330 tisíc korun (nebo do 4 let věku dětí).
I nadále platí, že rodiče mohou při pobírání rodičovského příspěvku umístit dítě mladší dvou let do jeslí či školky jen na 46 hodin měsíčně. Pro všechny rodiny, které pobírají rodičovský příspěvek a chtějí změnit výši jeho čerpání, platí, že změnu volby výše čerpání podle nové právní úpravy lze provést kdykoli od 1. ledna 2018. Bez podání žádosti bude od ledna 2018 dávka vyplácena ve stejné výši, jaká náležela za prosinec 2017. Žádost o změnu výše rodičovského příspěvku mohou po 1. lednu provést všichni, kdo ji chtějí změnit, a to bez ohledu na to, kdy ji měnili naposledy. Po první provedené volbě výše dávky podle nové úpravy bude možné měnit výši příspěvku opět pouze jednou za tři měsíce, stejně jako doposud.
Od 1. ledna 2018 se ruší možnost, aby rodičovský příspěvek čerpali pěstouni na přechodnou dobu – těmto příjemcům bude dávka odejmuta. Zároveň dochází k tomu, že k částkám rodičovského příspěvku vyčerpaným těmito pěstouny před 1. lednem 2018 se nepřihlíží. To znamená, že rodinám, jejichž dítě ve věku do 4 let bylo dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, se může navýšit nevyčerpaná celková částka rodičovského příspěvku.
Pokud tyto rodiny rodičovský příspěvek pobírají, je potřeba se informovat na ÚP ČR o aktuální změněné výši celkové částky a případně si upravit výši čerpání rodičovského příspěvku. Pokud rodiny s dětmi, které byly dříve v pěstounské péči na přechodnou dobu, již rodičovský příspěvek podle původní úpravy dočerpaly a dítěti nejsou 4 roky, mohou příspěvek dočerpat, ale musí podat novou žádost.
U rodičů, kteří splňují nárok na rodičovský příspěvek a zároveň mají (nebo měli) nárok na jeho obdobu poskytovanou v jiném státě (i mimo EU), se nově bude z celkové částky rodičovského příspěvku 220 tisíc (resp. 330 tisíc korun) odečítat částka vyplacená na totéž dítě v jiné zemi.
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů
28.11.2017
V souvislosti se změnou v § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), účinnou od 1. 1. 2018, která se použije poprvé při zdanění příjmů ze závislé činnosti plynoucích za kalendářní měsíc leden 2018.
Podle § 6 odst. 4 zákona příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odst. 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
V § 6 odst. 4 zákona jsou stanoveny podmínky pro vznik 2 samostatných základů daně na sobě zcela nezávislých [pod písmenem a) pro příjmy z dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) s úhrnným limitem ve výši 10 000 Kč a pod písmenem b) pro „ostatní“ příjmy ze závislé činnosti s úhrnným limitem ve výši 2 500 Kč], a to včetně samostatného zaokrouhlování obou základů daně resp. vypočtené daně. Z výkladu k novému znění § 6 odst. 4 zákona tak vyplývá, že oba limity se posuzují samostatně s tím, že tyto limity nelze navzájem kompenzovat a vznik jednoho samostatného základu daně nevylučuje vznik druhého samostatného základu daně, přičemž ve vztahu k limitu pod písm. b) pro posouzení úhrnné výše příjmů se nikdy nepřihlíží k příjmům plynoucím na základě DPP.
Pro účely správné aplikace výše uvedeného ustanovení uvádíme vzorové příklady na možnosti zdanění, které mohou nastat při stanovení samostatného základu daně v případě souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele u poplatníka bez učiněného (tj. „nepodepsaného“) prohlášení k dani podle § 38k zákona:
Příklad I.
Budou-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjmy z DPP nepřesahující v úhrnu za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč /příjem pod písm. a) cit. ustanovení/ a souběžně příjem z dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) nepřesahující částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc /příjem pod písm. b) cit. ustanovení/
pak v uvedeném případě dojde ke vzniku dvou samostatných základů daně (z příjmů z DPP a z příjmů z DPČ), ze kterých se srazí daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.
Příklad II.
Bude-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjem z DPP ve výši 15 000 Kč za kalendářní měsíc a souběžně příjem z DPČ ve výši 2 000 Kč za kalendářní měsíc /příjem pod písm. b) cit. ustanovení/
pak v uvedeném případě dojde ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň a samostatného základu daně (tj. dvou různých základů daně), přičemž příjem z DPP bude zdaněn zálohou na daň podle § 38h zákona a příjem z DPČ daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Za předpokladu, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti bude nerezident ČR bez učiněného prohlášení k dani podle § 38k zákona, kterému bude plynout odměna člena orgánu právnické osoby souběžně s jiným příjmem ze závislé činnosti (např. z DPČ), bude nutné pro stanovení daňového režimu u příjmu uvedeného pod písm. b) – oba příjmy sečíst, a to bez ohledu na skutečnost, že při samotném zdanění odměny člena orgánu právnické osoby nerezidenta ČR bude v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) bodem 6 zákona vždy srážena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo c) zákona a není ani rozhodující, zda se jedná o poplatníka, který učinil nebo neučinil u plátce daně prohlášení k dani.
Příklad III.
Bude-li poplatníkovi – nerezidentovi ČR plynout od téhož plátce daně odměna člena orgánu právnické osoby např. ve výši 1 000 Kč za kalendářní měsíc a souběžně i další příjem např. na základě DPČ ve výši 2 000 Kč měsíčně bez učiněného prohlášení k dani podle § 38k zákona, nebude možné v uvedeném případě na příjem z DPČ aplikovat daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, a to z důvodu, že v úhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP přesáhly částku ve výši 2 500 Kč, tzn. limit uvedený v § 6 odst. 4 písm. b) zákona. Z toho je zřejmé, že z odměny člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč bude sražena vždy daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně a v uvedeném případě bude příjem z DPČ ve výši 2 000 Kč zdaněn zálohou na daň podle § 38h zákona.
Vzorové příklady na aplikaci § 6 odst. 4 zákona jsou koncipovány tak, aby byly zřejmé možnosti zdanění, v praxi však mohou nastávat i další kombinace příjmů, které budou od plátců daně vyžadovat zvýšenou pozornost při jejich řešení.
(Zdroj: financnisprava.cz)